Známý egyptolog přednášel v Kostelci

KOSTELEC N. O. – Našim čtenářům přinášíme rozhovor s egyptologem Břetislavem Vachalou, který měl v našem regionu nedávno přednášku.

IMG_0154

Egyptolog Břetislav Vachala se v knihovně Nového zámku Kostelec nad Orlicí sklání nad knihou nad knihou Dominiqua Vivanta Denona z roku 1802, kterou zde před časem objevil.
Foto: Michal Sedláček

Egyptologie tradičně patří do výstavní síně české vědy. Co je v této oblasti nového, přijel v pátek 26. května povědět egyptolog, arabista a diplomat Břetislav Vachala. Vystoupil v Zrcadlovém sále Nového zámku Kostelec nad Orlicí, kde s ním Orlický týdeník také pořídil rozhovor.

Na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí jste objevil první výtisk cestopisu o Egyptě z roku 1802, jehož autorem je Dominique-Vivant Denon, který se účastnil slavné expedice Napoleona…

„Je to skutečně tak a na úvod přednášky to také auditoriu připomenu, protože objev knihy byl prvotním impulsem k pořádání přednášek zde v Kostelci nad Orlicí. V zámecké knihovně Františka Kinského jsem před časem nalezl velmi vzácnou knihu, která má velikou historickou, uměleckou a sběratelskou cenu. Sepsal ji skutečně všestranně nadaný Francouz Dominique-Vivant Denon Ten roku 1798 doprovázel Napoleonovu expedici do Egypta, který při svém více než ročním pobytu celý projel. Po návratu, hned roku 1802, vydal dvoudílnou velkoformátovou knihu. První díl je textový, druhý obrazový, kde jsou Denonovy rytiny na 141 tabulích. Jedná se opravdu o velice vzácnou věc, vždyť tehdy toužily mít toto dílo ve své knihovně významné osobnosti a šlechtické rody. Dílo bylo přeloženo do několika jazyků a je to skutečně perla.“

Jak k tomuto objevu došlo?

„Na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí jsem byl jako návštěvník a při prohlídce místní knihovny jsem si všiml dvou velkých knih, na kterých byl nápis Denon. V té chvíli jsem si byl téměř jistý, o co jde. Pak jsem si s Františkem Kinským domluvil návštěvu a všechno jsem si pečlivě prohlédl. Dokonce o této události vyšel článek v časopise Dějiny a současnost.“

Máte nějakou představu, jak se kniha do Kostelce dostala?

„Nejspíše si ji objednal a zakoupil některý z předků Františka Kinského. Je dosti pravděpodobné, že mu přišla z Paříže. Je také možné, že si ji opatřil přímo ve Francii. Těžko říct.“

Jste rodák z Jaroměře. Máte nějaký osobní vztah také k Orlickým horám?

„Bydlel jsem a dodnes často jezdím do Hradce Králové, kde jsem vychodil základní i střední školu. Potom jsem odešel na studia do Prahy. Z Hradce jsme jezdili v zimě i v létě na hory a nejblíže jsou právě Orlické hory. Mohu vzpomenout například Deštné nebo Šerlišský mlýn. Navíc bratranec má v Kunvaldu chalupu a jeden kamarád má chatu v Nebeské Rybné, takže jsme tam jezdili často. K Orlickým horám mám tedy vztah určitě.“

Egyptské dějiny patří mezi ty vůbec nejstarší na naší planetě. Kterému období se věnujete přednostně?

„Nejblíže mám ke Staré říši, tedy k době stavitelů pyramid ve třetím tisíciletí před Kristem, což souvisí s lokalitou Abúsír, kde od roku 1960 Český egyptologický ústav trvale působí a rozvíjí archeologický výzkum. Právě o tom bude dnešní přednáška.“

Kdy jste se do Abúsíru poprvé dostal

„Když jsem byl poprvé v Egyptě, což bylo roku 1975, byl jsem tehdy na rok jako postgraduální student na Káhirské univerzitě. Od té doby se do Egypta dodnes vracím jako člen expedic organizovaných Českým egyptologickým ústavem.“

Kterou novinku byste z poslední doby v souvislosti s Abúsírem připomněl? Co významného se zde naposledy našlo?

„Kolegové na jaře pokračovali v bádání v západním Abúsíru, kde jsou šachtové hroby z období první perské nadvlády v Egyptě, tedy po roce 525 před Kristem. Pracovalo se ve třetí největší šachtové hrobce patřící generálovi Menechibnekonovi. V porovnání s předmětem mého bádání se jedná o dva tisíce let mladší nálezy, a je proto krásně vidět, jak je výzkum českých egyptologů komplexní. Kolegové se specializují také na Střední nebo Novou říši nebo se zaměřují na jednotlivá témata, například přímo na archeologii, jazyky nebo literaturu.“

Nahrál jste mi na další otázku. Věnujete se překladům staroegyptských textů. Jak je to náročné?

„Aktuálně se zabývám dosti obtížnými lékařskými texty. První díl Staroegyptského lékařství už vyšel před několika lety ve spolupráci s antropologem Evženem Strouhalem a egyptoložkou Hanou Vymazalovou. Letos vyjde druhý díl a připravujeme díl třetí. Potom chci ještě vydat Ebersův papyrus (cca 1550 před Kristem, pozn. redakce), což je nejdelší egyptský lékařský papyrus, který má dvacet metrů. V rámci literatury bych rád v novém překladu připravil staroegyptské knihy moudrých rad do života. Jinak letos s kolegou Miroslavem Bártou a dalšími chceme publikovat jedinečnou zdobenou hrobku soudce a kněze Intiho, objevenou naší expedicí v Abúsíru.“

Kolik umíte jazyků celkem?

„V rámci egyptologie se v poslední době dostává do popředí angličtina, ale tradičními jazyky tohoto oboru jsou francouzština a také němčina. Potom je potřeba arabština, která se hodí při každodenním styku v Egyptě. Máme třeba arabské dělníky, jednáme s egyptskými úřady apod. Vždycky je lepší mluvit jejich jazykem, čehož si místní obyvatelé určitě považují. Pak se dostáváme k samotné staroegyptštině, která má několik vývojových fází. Nejstarší egyptština patří do Staré říše, pak existuje klasická egyptština a novoegyptština. Z těchto jazyků tedy překládám. Na vysoké škole také přednáším egyptštinu a hieroglyfické a hieratické písmo.“

V letech 1993 až 1997 jste působil jako velvyslanec v Egyptě a Súdánu. Jak na toto období vzpomínáte?

„V Káhiře jsem nastoupil po rozdělení Československa jako první český velvyslanec. Bylo to pětileté období, během kterého se povedlo nastartovat vzájemnou spolupráci mezi Egyptem a Českou republikou. Přijížděli za mnou různí ministři nebo i premiér. Bývalý egyptský prezident Muhammad Husní Mubárak navštívil tehdy také Prahu. V té době existovala i dobrá obchodní výměna.“

Jak jste tehdy kombinoval akademickou dráhu s rolí velvyslance?

„Především pro mě bylo velkou výhodou, že jsem se nemusel jako někteří jiní velvyslanci zdržovat studiem reálií země. Uměl jsem i mluvit, takže se to dalo zvládnout.“

Jaký mají Egypťané vztah k Československu, potažmo k České republice?

„Určitě jsme v povědomí. Existuje především obchodní výměna a do Egypta jezdí také řada našich turistů. Důležitou součástí vzájemných vztahů je určitě i egyptologie, která vévodí kulturní spolupráci. V Egyptě se dokonce vyučuje český jazyk.“

Jak jste se k egyptologii dostal?

„Jednalo se o zájem od dětství, kdy mě přitahovala archeologie a Východní Středomoří. Měl jsem rád staré Řecko a Řím, ale postupem času začal můj zájem směřovat k Egyptu.“

Po maturitě jste hned nastoupil na egyptologii? Vím, že to dříve býval obor, který se otevíral jednou za několik let…

„Měl jsem štěstí, protože roku 1970 se po deseti letech egyptologie znovu otevřela. Byli jsme dva studenti a končili jsme roku 1975, další ročník se otevřel až po devatenácti letech. Z tohoto ročníku už jsou zkušení egyptologové, mohu jmenovat například Jaromíra Krejčího, který je rodákem z nedalekých Častolovic. V současné době se už egyptologie otevírá každé tři roky, teď končí první ročník, ve kterém je osm lidí. Určitě si máme z čeho vybírat, protože na přijímací zkoušky přichází velké množství uchazečů.“

Co byste poradil mladým čtenářům, kteří mají v plánu věnovat se studiu archeologie nebo přímo egyptologie?

„Prvním předpokladem je hluboký zájem o starý Egypt, což v dnešní době podporuje dobře dostupná literatura. Když jsem byl mladý já, nic takového nebylo. Tehdy existovaly pouze práce egyptologa Františka Lexy a velice čtivá díla Vojtěcha Zamarovského. Nebyly původní práce a zdaleka se tolik nepřekládalo. Dnes je literatury dostatek, jak české, tak překladové. Navíc máme krásné televizní pořady a dostatek dalších materiálů na internetu, třeba na stránkách Českého egyptologického ústavu. Už není ani problém se do Egypta dostat osobně.“

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc.

Břetislav Vachala (* 27. července 1952, Jaroměř) je český egyptolog, arabista a diplomat. Rodák z Jaroměře strávil dětství a středoškolská studia v Hradci Králové. Mezi lety 1970 až 1975 absolvoval studium egyptologie a arabštiny na Filozofické fakultě v Praze. V rámci postgraduálního studia pobýval rok na Fakultě archeologie Káhirské univerzity. V letech 1979 a 1981 studoval arabštinu na Burgibově ústavu živých jazyků v Tunisu. V letech 1993–1997 působil jako český velvyslanec v Egyptě a Súdánu a v období 2000–2005 byl ředitelem Českého egyptologického ústavu FF UK. Zaměřuje se na egyptské dějiny 3. a 2. tisíciletí př. n. l., filologii, paleografii a literaturu, které též přednáší na FF UK v Praze. Pravidelně se účastní českých egyptologických výprav do Abúsíru. Zpracovává staroegyptské památky z českých sbírek a muzeí. Věnuje se překládání a vydávání staroegyptských literárních děl. Účastní se mezinárodních egyptologických a archeologických konferencí a seminářů.

Čtenářská diskuze