Zlatý poklad z Náchodska byl kvůli bezpečnosti k vidění jen jeden den

REGION – Na Náchodsku objevil muž venčící psa zlaté dráty z mladší doby kamenné. Nález je prý co do množství a zachovalosti ojedinělý. Archeologové poklad představili veřejnosti jen v sobotu 19. října v rámci Mezinárodních dnů archeologie.

poklad drát P1220971_1

Foto: KHK kraj

Překvapení při venčení

Nečekaný nález objevil muž při venčení psa v lesích nad Náchodem. Na plácku rozrytém od divokých prasat si všiml ze země trčícího konce drátu. Nálezce si nejprve myslel, že to je pytlácké oko. Když z hlíny vyhrabal devět klubek drátu, považoval je za odpad. Doma zjistil, že našel zlatý poklad, který předal pracovníkům Muzea Náchodska.

„Devět zlatých nekonečných spirálek je starých zhruba 3000 let. Zlaté spirálky nesloužily jako šperk či nástroj, ale jde o polotovar určený pro další zpracování. Nad Náchodem bylo objeveno celkem 257 gramů zlata, přičemž spirály byly téměř neporušené. Podle odborníků je nález díky své zachovalosti a objemu jedinečný,“ uvedl archeolog náchodského muzea Jan Košťál.

Zlatý drát vznikl stejnou technologií, z čehož archeologové soudí, že byl vyroben v jedné dílně ve stejnou dobu. Drátky vytvořil dávný řemeslník tak, že roztepal zlato do tenkého plechu, následně jej sroloval a svařil. Jelikož jsou drátky takřka neporušené, nemohly být používány dlouho a brzy po výrobě ukryty. Zda si zlato na svahu někdo uschoval či je tam zanechal jako obětinu bohům, už dnes říci nelze, protože v jejich okolí archeologové nenašli žádné další předměty, například střepy keramiky, které by jim pomohly s bližším určením.

Jeden den

Zlatý poklad byl z bezpečnostních důvodů vystaven v náchodském muzeu pouze jediný den, a to v rámci Mezinárodního dne archeologie.

Program dne archeologie se spojil s oslavami 140 let založení muzea, zájemci si mohli prohlédnout nejstarší archeologické přírůstky muzea. Byl představen i zmíněný zlatý poklad, jeden z největších pravěkých zlatých depotů v rámci ČR.

Čtenářská diskuze