Žigulem z Čestic až na konec světa

O originální cestovatelské nápady nebyla v naší republice nikdy nouze. Jeden velmi povedený se zrodil i v podhůří Orlických hor.

Foto-13

Filip Vogel (vlevo) a Petr Javůrek se připravují na životní cestu, během které jim bude dělat společnost jedenačtyřicet let staré žihadlo.
Foto: Iveta Šolínová

ČESTICE/RYCHNOV N. K. – Deník o jízdě a putování pánů Filipa Vogela a Petra Javůrka z Čestic až na konec světa. I takto lze parafrázovat název slavného cestopisu Václava Šaška z Bířkova o cestě Lva z Rožmitálu a Blatné, posla krále Jiřího z Poděbrad. Mladé muže z Čestic ale čeká cesta mnohem delší. Zatímco v 15. století putovali „pouze“ po evropských panovnických dvorech, mladí muži z Čestic mají mnohem ambicióznější cíl. Cestu kolem světa.

Filip Vogel a Petr Javůrek se znají od dětství, oběma je osmadvacet let a jsou z Čestic. Na cestu kolem světa si vybrali skutečně originálního parťáka – Ladu VAZ 2101 známou pod lidovým názvem žigul. Roční cestu budou dokumentovat, dokonce mají v plánu pořídit za tím účelem létací dron. O celém projektu jsme si popovídali s náčelníkem výpravy Filipem Vogelem.

Jak vznikla myšlenka vyrazit s žigulem na padesát tisíc kilometrů dlouhé dobrodružství?
„Začátek byl velmi zajímavý. Končím doktorské studium na ČVUT a tak jsem přemýšlel, co budu dělat dál. Mám dobrého kamaráda Petra Javůrka, se kterým občas cestujeme. Spolu jsme vymysleli i právě toto putování. Bylo to na jedné čestické zábavě, kde jsme mluvili o nadcházející letní cestě po Ukrajině a Rusku. Shodli jsme se, že by to příští rok chtělo něco pořádného. Tak proč ne rovnou cestu kolem světa a žigulem? Pak nastala fáze plánování a zjišťování, jestli je cesta vůbec reálně možná. Také jsme museli sehnat auto…“

Takže Ladu VAZ 2101 jste si pořídili právě kvůli této cestě?
„Přesně tak. Petr začal na jaře s hledáním vhodného vozu a objížděli jsme různé inzeráty. Vybrali jsme auto v nejlepším technickém stavu a Petr, výborný automechanik, ho začal dávat do pořádku a připravovat na nadcházející cestu.“

Hlavním mechanikem výpravy je tedy Petr Javůrek. Předpokládám, že zná svého žigula do posledního šroubku…
„Petr je vystudovaný automechanik a opravdu lze říct, že žigula zná hodně dobře. Na cestu se připravuje dlouhodobě. Čte různá diskuzní fóra na internetu, připravuje nářadí apod. Sám říká, že když se připravíme na fakt, že auto bude poruchové, nemůže nás to potom překvapit.“

Auto tedy rekonstruujete. S čím byl největší problém?
„Největší problém nastal, když auto přestalo jet. Když jsme ho koupili, bylo všechno v pořádku, ale pak začalo bez zjevné příčiny „chcípat“ a my jsme nevěděli proč. Měli jsme s kamarádkou domluvené focení, a vůbec jsme tam nedojeli. Nakonec se ukázalo, že byl ucpaný výfuk. Ozvala se ohromná rána, kterou slyšely celé Čestice, a vyvalil se dým. Sháníme ale náhradní díly a hlavně, máme v Týništi jednoho pána – Klementa Pavlíka, který celý život žiguly opravoval. Velmi nám pomáhá.“

Rozpočet máte stanoven asi na 840 000 korun. Jak se výprava financuje?
„Všechno táhneme z vlastních zdrojů. Zkoušíme oslovovat také firmy, s žádostí především o materiální podporu. Budeme s nimi jednat ale především v lednu 2017.“

Jste náčelník výpravy a máte na starosti její hladký průběh. Ve kterém státě jste narazil na největší problémy při sjednávání průjezdu?
„Nikde to nebyl nepřekonatelný problém. Podobných cestovatelů je celkem dost, takže se můžeme inspirovat. O víza budeme žádat v lednu, potřebujeme je do Ruska, Uzbekistánu a Tádžikistánu. Druhá jmenovaná země má ambasádu v Berlíně, Uzbekistán zase ve Vídni, takže opatření víza je spojeno s cestováním. Hodně zařizování je také s autem. Existuje tzv. Carnet de Passage, což je velký mezinárodně uznávaný technický průkaz, ke kterému se skládá kauce, což je záruka, že auto potom v zahraničí nenecháme. Na opravdu velký problém jsme ale nenarazili.“

Na které místo se nejvíce těšíte?
„Těším se na cestu jako celek. Zrovna včera jsem byl na přednášce lidí, kteří projeli dvěma žigulíky střední Asii a měli fotky úžasných hor. V Uzbekistánu bude zase krásné nocovat v poušti, kde je parádní obloha. V Jižní Americe se pro změnu těším na Andy, ve Střední Americe zase lze vyjet na vrcholky sopek. Je toho prostě spousta.“

Předpokládám, že auto se nejvíce těší do Togliatti v Rusku, kde se žiguly vyráběly…
„Ano, je to tak. Ale nemáme ověřené, že by zrovna náš žigul byl vyroben v Togliatti.“

 

ORLICKÝ TÝDENÍK BUDE O CELÉ CESTĚ PRŮBĚŽNĚ INFORMOVAT

 

 

mapa

rozvrh cesty

Čtenářská diskuze