Z dobrušského úřadu až na zahraniční mise

Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce, který za rok v květnu oslaví 65. výročí založení (původně jako Vojenský topografický ústav) dnes plní úkoly geografického a hydrometeorologického zabezpečení resortu obrany.

IMGP7953

DOBRUŠKA – Úřad se zabývá například mapováním, dálkovým průzkumem Země, geodézií, vojenskými informačními systémy a v posledních více než deseti letech i vojenskou meteorologií. Více o poslání úřadu řekl jeho ředitel plukovník Jan Marša, který vede Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce od loňského srpna. Už předtím tam ale 12 let pracoval. Pak v letech 2008 – 2011 působil na Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v Mons u Bruselu v Belgii jako vedoucí oddělení Geografického odboru Ředitelství zpravodajského zabezpečení. Loni se vrátil po šesti letech do Dobrušky.

Jak byste představil Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad V Dobrušce?
„Lidé, kteří v Dobrušce žijí, znají zejména geografickou činnost úřadu. Město Dobruška je spojeno s vojenskou geografií už více než 60 let. Na druhou stranu po všech reformách, které se uskutečnily v minulých letech, má Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad sice velitelství a produkční linku geografické části úřadu v Dobrušce, ale má i mnoho samostatných dislokovaných míst, včetně hydrometeorologických pracovišť
v Praze – Ruzyni, bývalého Povětrnostního ústředí, kde zaměstnanci nepřetržitě provádějí čtyřiadvacetihodinový monitoring a předpověď počasí. Naši zaměstnanci zajišťují nepřetržitou službu i na čtyřech vojenských letištích. Máme i odloučené pracoviště v Olomouci, centrum výcviku, kde jsou realizovány naše školicí programy, například pro vojáky před vysláním do zahraničních misí. Zajišťujeme nejen oblast geografie a meteorologie, ale i globální navigační systémy, polygrafii – tiskneme mapy, máme ovšem na starosti tisk vojenských periodik i tiskopisů. Škála našich činností je obrovská. Speciálním pracovištěm je též seismická stanice v Polomu v Orlických horách. Před dvěma lety propůjčil prezident republiky Vojenskému geografickému a hydrometeorologickému úřadu v Dobrušce čestný název Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad generála Josefa Churavého. Ten byl významnou osobností protifašistického odboje. Jsme ve styku s rodinou generála Churavého a chystáme se zřídit v našem úřadu pietní místo.“

Čím byl Josef Churavý, jehož jméno dobrušský Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad nově nese, významný? Pocházel z našeho regionu?
„Nebyl zdejším rodákem. Josef Churavý, zástupce velitele někdejšího Vojenského zeměpisného ústavu v Praze, společně se svými spolupracovníky ukryl za války na různých místech po Praze dvacet pět nákladních aut přístrojů, elaborátů a dalšího důležitého materiálu z ústavu. Tato rozsáhlá akce však byla nakonec prozrazena a část materiálu zabavena. Churavý se i dál věnoval odbojové činnosti, ale vinou zrady ho nakonec gestapo zatklo a byl popraven.“

Zmínil jste se o stanici v Polomu, která loni slavila 40. výročí vzniku. Co teď zajištuje?
„Stanice v Orlických horách byla zprovozněna v roce 1974 a její hlavní náplní byl monitoring seismických jevů, a to zejména způsobený jadernými pokusy. V současné době je toto pracoviště s velice citlivou aparaturou zachycující jednotlivá zemětřesení probíhající se ve světě napojeno na celosvětovou síť. To umožňuje přístup k datům jiných stanic a jejich vyhodnocování. Jen za minulý rok bylo seismických jevů zachyceno téměř 300, a to jak přírodních, tak i uměle vyvolaných. Před čtyřiceti lety, kdy byla stanice Polom založena, se kladl velký důraz také na astronomickou geodézii, která je dnes trochu v pozadí zájmu. Ale právě díky naší fúzi s hydrometeorologickou službou máme na Polomu hydrometeorologickou část pozorování, dále také stanici GPS a přibývají i další činnosti.“

Veřejnost zaujala práce profesora Viliama Vatrta z vašeho úřadu v Dobrušce, který společně s kolegy stanovil hodnotu konstanty pro určování nadmořské výšky, takzvané konstanty W0. Jaký má tento program význam?
„To byl významný výzkum v oblasti globální geodézie, který vedl ke zjednodušení výpočtu nadmořské výšky, určení jednotného bodu, odkud se počítá. Je to velký objev, jde o základní výzkum, pak existují možnosti jak ho využít v praxi. Výsledky tohoto projektu mohou být aplikovány zejména v letecké dopravě, geodetických postupech – například v možnosti výškového připojení geodeticky izolovaných území, třeba ostrovů, i v oblastech, které na první pohled s výškou nesouvisejí, jako například v určování přesného času. My se však dnes zabýváme spíš aplikovaným rozvojem. Ten má těsnější sepětí s geografickým zabezpečením ať už operací, či cvičení na vlastním území a zabezpečením vojsk geografickými i hydrometeorologickými informacemi.“

Polom IMGP4967

Jakou novinku letos představíte na tradičním květnovém veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET v Brně?
„Budeme tam prezentovat nejnovější mobilní soupravu geografického a meteorologického zabezpečení GeMoZ-C a polní meteorologickou stanici. Obě jsou připraveny pro nasazení v zahraničních operacích pro geografickou a hydrometeorologickou podporu našich, případně i aliančních jednotek. To je teď naše nejdůležitější akce. V Dobrušce bude mobilní souprava představena v rámci dne otevřených dveří. Novinka bude zajímat zejména odbornou veřejnost. Hodně nás zaměstnává proces implementace tohoto systému, aby mohl být plně využit pro naše potřeby.

V červnu bude opět v Dobrušce Den bezpečnostních a záchranných složek. Představí se tam veřejnosti i Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad?
„Podílíme se pouze jako spolupořadatelé. Tato akce je zaměřena spíš na složky integrovaného záchranného systému, policejní, hasičskou a zdravotnickou techniku. V současné době se navíc věnujeme již zmíněné přípravě prezentace nové techniky na IDETu. Také se již v předstihu připravujeme na sté výročí založení geologické a hydrometeorologické služby, a to ve spolupráci s městem Dobruškou. Chystáme otevření expozice, ale to je všechno ještě v jednání.“

A na závěr osobní otázka. Účastnil jste se dvou zahraničních misí, v roce 2002 s SFOR v Bosně a Hercegovině a na přelomu let 2006 – 07 jste působil v Basře v Iráku. Co vám mise přinesly?
„V Bosně a Hercegovině jsem pracoval jako geodet a podílel jsem se na pyrotechnických asanacích. V Iráku jsem se nezúčastnil žádné geografické operace, byl jsem velitelem 1. kontingentu Armády ČR v misi MNF-I. Velel jsem asi stovce vojáků, kteří měli na starosti ochranu vnějšího perimetru základny, a skupině vojenských policistů. Ti prováděli v Basře lektorskou výcvikovou činnost. V Iráku jsme moc veselých historek nezažili. Byla to tehdy skutečná válečná zóna a prostředí nebylo rozhodně nijak příjemné. Účastníci podobných misí musí splňovat nejen podmínku odbornosti, ale musí mít i jazykové znalosti, fyzické schopnosti i psychickou odolnost. Lidé na misi nebo v operacích jsou v kontaktu s naším úřadem. Jsme sice schopni jim poskytnout určitou podporu, ale na místě si musejí poradit se všemi problémy sami.“

Čtenářská diskuze