Vzpomínka na zaniklou obec Buková

Poválečný odsun německého obyvatelstva zanechal nesmazatelnou stopu na českém pohraničí. Orlické hory nejsou výjimkou.

DSC_0001

BUKOVÁ – V Orlických horách zanikla po roce 1945 v důsledku odsunu německého obyvatelstva řada obcí a samot. Některé záměrně, některé proto, že je v tehdejší době nebylo možné dosídlit. Podobný osud potkal i malou obec nedaleko Malého Uhřínova – Bukovou, tehdy Bukowie.

O této osadě je zmínka již v roce 1358 v popise majetku náležícímu k hradu Potštejn. V roce 1495 nacházíme obec Bukovou v prodejním dokumentu o prodeji Litického panství, s tím, že se jedná o staré osídlení. V roce 1790 je v Bukové, jako součásti Malého Uhřínova, uváděno 13 domů se 120 obyvateli, v roce 1836 je zaznamenáno 124 obyvatel. V roce 1880 historické prameny uvádějí 29 domů se 166 obyvateli. Záznam z roku 1921 uvádí 27 domů a 130 obyvatel.

Příznivé klimatické podmínky

Buková byla vzhledem ke zdejší nadmořské výšce založena v ideálním místě. Panovaly zde mimořádně příznivé klimatické podmínky. Jak vzpomínají pamětníci, bylo to jediné místo v blízkosti Uhřínova, kde se dařilo například ovoci. Nezmrzly a hlavně zde dozrávaly například třešně, švestky, blůmy, byla zde bohatá sklizeň jablek. Bylo to také jediné místo, kde se sklízely vlašské ořechy. Buková totiž ležela na jižním svahu, který se svažoval do malého údolí směrem k Benátkám. Tím byla ves chráněna od severního proudění.

Kolik obyvatel žilo v Bukové v roce 1945 po skončení války nevíme přesně. Víme však to, že převážná část těchto lidí byla německé národnosti a tím pádem jich byla také většina odsunuta. Po roce 1945 nebyla Buková vybrána mezi obce, které by měly být dosídleny českým obyvatelstvem. Tehdy panovala představa, že zde bude zřízeno pastevní družstvo, kam hospodáři na jaře dají svůj mladý dobytek a na podzim se jim vrátí zpět na usedlosti. Později byla tato myšlenka opuštěna a zemědělská půda a usedlosti byly předány do správy státnímu statku. V roce 1948 provedla armáda demolici zchátralých objektů tak, že po Bukové zůstaly jen základy stavení.

Dnes je jedinou památkou na osadu silně zchátralá budova ovčína postavená koncem padesátých let, a bývalý rybníček ve středu obce.

Dva kříže

V osadě se mimo kaple nacházely ještě dvě malé sakrální stavby – dva kříže. Jeden z roku 1854 u hasičské zbrojnice poblíž rybníčka, který byl postaven nákladem obce, a druhý z roku 1904 u stavení čp. 2. Tento kříž se na rozdíl od kříže u hasičské zbrojnice do dnešních dnů nedochoval. Kříž u rybníčka zde přečkal, i když poškozený až do dnešních dnů. Do roku 2015 stál zcela zapomenut mezi náletem stromů a kopřivami, až do doby, kdy si ho všimli členové Občanského sdružení „Kostel v Uhřinově“. Ti společně s Villa Nova – střediskem experimentální archeologie a regionálních dějin v Uhřínově p. Deštnou, obcí Liberk a společností Lesy ČR s.p., daly podnět k rekonstrukci a opravě této sakrální památky. Oprava se uskutečnila v ateliéru kamenické firmy Holanec ve Slavětíně v roce 2015 – 2016. Na úpravě terénu kolem kříže a instalaci lavičky se významně podílela rodina Poláčků, úpravu rybníčka spojenou s odbahněním a opravou hráze provedla společnost Lesy ČR s.p. Vzniklo tak příjemné zákoutí uprostřed dnes již vzrostlého lesa, kde se lze posadit a odpočinout si při procházce z údolí řeky Kněžny do Velkého Uhřínova. Je to i místo kde se můžeme zamyslet nad historií i současností našeho krásného kraje.

Předání tohoto místa veřejnosti proběhlo 23. července 2016 v 10 hodin. Sešli se tu zástupci všech, kteří se na obnově tohoto místa podíleli a přišlo i několik potomků bývalých obyvatel obce Buková. Všechny zde uvítal pan JUDr. Formánek, který veškeré práce na obnově místa koordinoval. Seznámil přítomné s postupem prací a samozřejmě i s finančními náklady. Celá rekonstrukce místa tak přišla na 63.887,- Kč. Villa Nova se podílela 20.000,- Kč, obec Liberk 15.000,- Kč a zbytek byl hrazen občanským sdružením „Kostel Uhřinov“. Podařila se tak dobrá věc a již se připravuje další.

Poznámka autora:
Podklady byly čerpány z letáku zpracovaného JUDr Formánkem. Pan doktor byl doplněn jen o několik informací ze vzpomínek mého tchána a jeho rodiny.

VLADIMÍR HOMOLKA

Čtenářská diskuze
Tags: