Volby 2020: Pandemie a bezpečnostní rizika neovlivnily volební účast

REGION – Krajské volby a zejména druhé kolo senátních voleb se letos uskutečnily kvůli koronavirové pandemii ve vypjaté době. Přesto to volební účast nijak výrazně neovlivnilo, jak nám potvrdil Martin Zilvar, který se věnuje bezpečnostním a strategickým studiím na Fakultě sociálních studií v Brně. Jako student také rok působil na Missouri Southern State University v USA.

fotka3 (3)

Foto: Archiv Martina Zilvara

Martin Zilvar z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, původně student Univerzity v Hradci Králové, nám odpověděl na několik otázek týkajících se letošních krajských a senátních voleb.

Co vás na krajských volbách nejvíce překvapilo? Vidíte nějaké změny ve voličském chování?
„Svoji odpověď bych rozdělil do dvou rovin. Prvním pohledem bych se zaměřil na překvapivá vítezství jiných stran než je vládní hnutí ANO 2011. Druhou rovinou pohlížím na poražené přímo v Královehradeckém kraji. Málokdo čekal větší propad hnutí ANO 2011, natož hromadné prohry napříč republikou. Pouze ve dvou dalších krajích ANO 2011 utrpělo porážku. Královehradecký kraj se tím pádem zařadil ke Středočeskému a Libereckému, ve kterých rovněž slavily vítezství jiné politické strany a hnutí. Absolutním poraženým se dle mého názoru stali komunisté doplnění o sociální demokraty a nově vzniklé hnutí Trikolóra. Rozebereme-li si detailněji volební zisky KSČM a ČSSD jako stabilních politických stran českého politického systému, nacházíme dramatický propad oproti volbám minulým. Komunisté ztratili polovinu hlasů a ČSSD se propadla ze 13 % v roce 2016 na 8,88 % v letošním roce. Proč tyto „klasické“ strany ztrácejí na popularitě, si vysvětluji v transformaci ANO 2011 z centristického hnutí do spíše hnutí nacházejícího se na levé straně politického spektra. Díky sociálně štědrému programu odebírá sociální demokracii a komunistům voliče a přebírá je za své. Hnutí Trikolára se nepodařilo získat tolik vytouženou podporu. Problém bych viděl v podobnosti se stranou SPD, která díky svému silnějšímu postavení odebírá Trikolóře potenciální voliče. Odpověď na vaši druhou otázku bych si opět dovolil rozdělit do dvou částí. Samozřejmě, musíme reflektovat voličské chování v kontextu aktuální pandemie Covidu-19. Voličské chování bylo jednoznačně spojeno se současnou zhoršující se situací v České republice. Nehledal bych nějaký ideologický posun, ale spíš vyjádření spokojenost s dosavadní vládou premiéra Babiše a jejími kroky v boji s pandemií. Druhým aspektem je fakt propojenosti voličů a kandidátů. Oproti volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou krajští kandidáti regionálně známějšími osobnostmi, voliči často pohlíží na jméno, nikoliv na politickou příslušnost.“

Volby se uskutečnily za přísných hygienických podmínek. Domníváte se, že pandemie Covidu-19 a s ní spojené bezpečnostní rizika nějak ovlivnily volební účast?
„Před vynesením soudu ohledně volební účasti si musíme uvědomit, že krajské a senátní volby považujeme za takzvané volby druhého řádu. Nelze tudíž očekávat podobnou volební účast jako v prezidentských volbách nebo volbách do dolní komory parlamentu. Samozřejmě, letošní volby byly pandemií silně ovlivněny, avšak podle Českého statistického úřadu byla letošní volební účast v krajských volbách o 3,68 % vyšší než v roce 2016 a senátních voleb se zúčastnil podobný počet voličů jako v minulých volbách. Na základě těchto dat bych si dovolil tvrdit, že současná pandemie nikterak volební účast neovlivnila. Možná i v občanech vzbudila většího ducha zájmu o politické dění. Bezpečnostní rizika byla samozřejmě reflektována v úpravě samotného procesu volení. Voliči byli vpouštěni do volebních místností jednotlivě, všichni členové volebních komisí nosili roušky a vše bylo pečlivě dezinfikováno. Pro voliče v karanténě byla vymyšlena volba průjezdu „volební uličkou“. Nikterak zásadní bezpečnostní rizika bych ve volbách nehledal. Výsledky voleb nebyly v žádném případě ovlivněny. Volby proběhly tak, jak by proběhly za normálních okolností, avšak se zvýšenými hygienickými opatřeními.“

Ve čtvrtek jsme se dozvěděli první náznaky možné koalice. Co lze očekávat od nového krajské vlády?
„Podle předběžného vyjednávání by měla v Královehradeckém kraji vzniknout středo-pravicová koalice složená ze společné kandidátky ODS, STAN a Východočechů, Koalice pro Královehradecký kraj, Spojenců pro Královehradecký kraj a Pirátů v čele s hejtmanem Martinem Červíčkem. Nelze očekávat nějakou „krajskou revoluci“. Krajská zastupitelstva jsou zodpovědná převážně za infrastrukturu, střední školy a nemocnice. Neočekával bych od této velice různorodé koalice nějaké zásadní změny. V prvé řadě bude muset prokázat soudržnost a flexibilitu, jelikož bude pravděpodobně tvořena velkým počtem členů, což může způsobovat možné neshody a zpomalení rozhodovacího procesu.“

Za rok nás čekají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, lze ze senátních a krajských voleb předpovědět preference jednotlivých stran a jejich volební potenciál?
„Odpověď na tuto otázku se hledá opravdu těžko, jelikož nejsem příznivcem nějakého bezhlavého věštění z křišťálové koule. Voliči samozřejmě uvažují v rovině preferencí, politické příslušnosti, sympatií a konec konců vnímají i celostátní politiku. Spíše si myslím, že tyto volby slouží jako odrazový můstek pro politické strany a hnutí než pro samotné voliče. Politické strany mohou využít poznatky z krajských voleb a upravit své předvolební strategie. Pohlédneme-li do táborů KSČM a ČSSD, ihned po sečtení hlasů obě strany iniciovaly analýzy neúspěchu v letošních volbách. Dnes bylo oznámeno, že členové vedení KSČM dali své pozice k dispozici. Čistě z pragmatického hlediska v krajských volbách si politické strany neúspěch více či méně dovolit mohou, ale podobný neúspěch v parlamentních volbách by mohl znamenat existenční konec. Z voličského hlediska mohly tyto volby představovat hodnocení dosavadní Babišovy vlády, na druhou stranu se nedá říct, že jsou všichni voliči stoprocentně rozhodnutí koho budou za rok volit. Dovolil bych si použít analogii s americkým politickým systémem, který je mi blízký. Přesně v polovině mandátu prezidenta USA se konají takzvané Midterm elections, ve kterých se volí celá dolní komora a třetina horní komory amerického Kongresu. Američané často tyto volby považují za prezidentské vysvědčení. Pokud by si čtenáři přečetli jakýkoli článek ohledně nadcházejících listopadových prezidentských voleb, zjistili by, že na samotnou volbu mají pouze minimální vliv. Asi takový vliv mají krajské volby na nadcházející parlamentní.“

Poslední otázku směřuji na výsledky senátních voleb. Jak byste zhodnotil výsledky prvního a druhého kola?
„Výsledky senátních voleb se vždy hodnotí složitěji, jelikož v nich neexistuje jednotné pojítko napříč volebními obvody. Zaměříme-li se na obvod Rychnova nad Kněžnou, vidíme vcelku jednoznačný průběh prvního kola, které svedlo dohromady dosavadního dlouholetého senátora Miroslava Antla a vyzyvatele Jana Grulicha. Po sečtení hlasů jsme se dozvěděli, že po 12 letech Miroslav Antl opustí senát a přenechá svůj mandát Janu Grulichovi. Proč se voliči rozhodli pro změnu, to je složité vysvětlit. Domnívám se, že dva senátorské mandáty jsou velmi dlouhým obdobím, vezmeme-li v potaz, že práce senátora je méně nápadná ve srovnání s poslaneckým mandátem. Dalším důvodem by mohla být generační obměna, kterou si nová vlna voličů přeje. Pan Grulich je ředitelem základní školy, je zde větší pravděpodobnost rozšířenosti povědomí o jeho práci mezi mladými lidmi. Na druhou stranu, abychom byli schopni tuto hypotézu potvrdit, museli bychom výzkumem zjistit věkový rozptyl účastníků senátních voleb. Ačkoli senátní volby nejsou tolik ovlivňovány politickou příslušností, v tomto střetu bych nebyl tak zdrženlivý. Jan Grulich byl podporován parlamentní TOP 09, která má přece jenom větší dosah než nové hnutí ZA OBČANY. Ve volbách do krajského zastupitelstva koalice TOP 09, HDK a LES slavila úspěch. Nepřesvědčení voliči, jejichž kandidáti nepostoupili do druhého kola, mohli na základě krajských voleb volit i ve druhém kole voleb do senátu.“

Čtenářská diskuze
Tags: ,