Václav Pavel: „Čím dál častěji se u nás objevuje psík mývalovitý i norek americký“

Kvůli oteplování, ale i kvůli modernímu životnímu stylu se v přírodě Orlických hor a podhůří objevují nezvyklé druhy živočichů.

Václav_Pavel_chko_1RYCHNOVSKO –Ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, tak občas v přírodě narazí na různé rarity. Zoolog Václav Pavel má o výskytu nových druhů živočichů v Orlických horách dobrý přehled.

„Otázka je, jestli jde o úplně nové druhy, nebo zda to jsou zvířata, která se tu občas vzácně mihla i v minulosti, ale teprve teď jsem si jich všimli. Každopádně s celkovým oteplováním souvisí to, že hlavně některé druhy ptáků, hmyzu a dalších živočichů, které jsou závislé na teplotě, se zvolna rozšiřují i do vyšších nadmořských výšek,“ říká Pavel.

Začínají sem pronikat i druhy dříve vázané striktně na nížiny.

„Příkladem je třeba slavík tmavý. Loni v létě byl slyšen na několika místech a pak ho na Bedřichovce chytli do sítě. Objevuje se tu i spousta dalších ptačích zajímavostí. Zajímavostí je třeba bramborníček černohlavý, což je teplomilný pták z nížin. Naopak ale letos kolegové, kteří působí na Bedřichovce v rámci ornitologické skupiny, odchytili budníčka zeleného, tedy čistě horského ptáka,“ říká Pavel.

V Orlických horách se prý nedá vyloučit dokonce ani to, že by se tu někdy mohl vyskytnout medvěd.

„Může se stát téměř cokoliv. Naše chráněná krajinná oblast sousedí s Polskem a tamní pohraničí je méně zalidněné než naše území. Medvěd by byl asi velkou kuriozitou, ale ani to se nedá úplně vyloučit. Přes Polsko čas od času táhnou losi a myslím si, že není úplně vyloučeno, že by se nějaký nemohl objevit i na naší straně.

Letos v zimě jsme jednu takovou kuriozitu zaznamenali. Je známo, že na Broumovsku a v Jeseníkách se občas objevil rys. A letos byl s velkou pravděpodobností spatřen i u nás. Zřejmě šlo o zvíře, které jen přecházelo přes naše území, ale byl tu,“ prozrazuje Pavel. Většina takových zvířat v Orlických horách kdysi žila, dokud lidé nezačali obhospodařovat krajinu a nevytlačili je. „Rys je třeba zvíře, které je velmi plaché a potřebuje rozsáhlé klidné lesní porosty. V Orlických horách takové zázemí nemá. Totéž platí i vlcích, kteří také potřebují velké prostory. Kdyby je tu měli, pravděpodobně by tu žili,“ míní Pavel.

Ostříži i včelojedi

Občas lidé v Orlických horách mohou spatřit i vzácné dravce. „V poslední době jsem sám zahlédl v Orlickém Záhoří ostříže, což je menší, poměrně vzácný druh sokola. Máme tu relativně málo včelojedů, ale už jsme jich také pár zahlédli. Možná stojí za zmínku, že se v podhůří objevili i motáci lužní. Jsme zapojeni do projektu na ochranu motáků lužních a výsledkem je, že nám v kraji úspěšně vyhnízdily dva páry, které vyvedly šest mláďat těchto dravců,“ říká Pavel. Docela běžně se stává, že do Orlických hor zabloudí nějaký nezvyklý živočich, který tu nemá co dělat a utekl třeba chovatelům.

„Bohužel, když to pak přeroste únosnou mez a ta zvířata začnou v přírodě rozmnožovat, vznikají z toho problémy s invazivními druhy, jež poté kolidují s těmi místními. Čím dál častěji se nám začíná objevovat třeba psík mývalovitý. V Orlickém Záhoří byly během zimy několikrát zaznamenány stopy tohoto zvířete. Čím dál častější je také výskyt norka amerického,“ říká Pavel. Jde sice o krásná kožešinová zvířata, ale na druhou stranu jsou to tak agresivní, všežravé a všehoschopné druhy, že pak decimují populace žab a obojživelníků a konkurují místním přirozeným predátorům. Vytlačují vydry nebo kuny.

Z chovů prchají do volné přírody

„Do Evropy byla tato zvířata přivezena na chov, většinou kvůli kožešinám. Pak utekla a jsou natolik životaschopná, že tady zdomácněla a daří se jim. Vzniká problém, je jich moc,“ upozorňuje Pavel. Zajímavostí je, že v Orlických horách žijí i bobři. Loni v zimě tu byly nejméně dvě bobří rodinky. Rybáři na Opočensku často naříkají nad výskytem typicky mořských ptáků, kormoránů. „Zádrhel je v tom, že na pobřeží Baltu a Severního moře se dlouho neredukovaly jejich stavy. Tito ptáci se živí relativně malými rybami, které příliš nezajímají tamní rybáře. Kvůli intenzivnímu rybolovu se snížily populace velkých ryb, ale těch malých naopak vzrostly. To vede k přemnožení kormoránů, kteří pak na zimu odlétají do Evropy. Jsou jich desetitisíce a musejí se něčím živit,“ popisuje Pavel.

Tito mořští ptáci pak zdejším rybářům vyžírají sádky. „Sádkoví kapříci pro ně mají ideální velikost. Navíc naše rybníky bývají rybami přesazené, takže to pro kormorány je neodolatelný prostřený stůl. Problém je, že povolit odstřel téměř nemá význam. Jde o tažné ptáky a ty vystřílené u nás okamžitě nahradí jiní. Muselo by se to řešit přímo na Baltu. Tady odstřely vyvolávají jen zlou krev mezi rybáři a ochranáři přírody,“ míní Pavel.

Čtenářská diskuze