Tomáš Krunčík: „Cílem nebyl postup, ale vítězství v soutěži“

Přeborník OFS RK 2017-18 - Javornice_4Javorničtí fotbalisté projeli okresním přeborem jako nůž máslem a zcela po zásluze mohli na konci sezony oslavit se svými fanoušky nejen vítězství v soutěži, ale také historický postup do krajské I.B třídy.  

RYCHNOV N. K. – Tým vedený hrajícím trenérem Tomášem Krunčíkem, který postupně a trpělivě vybudoval neporazitelnou mašinu, tak potvrdil předešlé úspěšné sezony, kdy se pohyboval na špici okresního přeboru. „Vydrželi jsme asi do pěti do rána,“ vrátil se k bujarým oslavám postupu TOMÁŠ KRUNČÍK.

 

DSCN7206

První místo, čtrnáctibodový náskok na druhé Přepychy a postup, takže hodnocení sezony bude více než pozitivní, ne?

Tak o té letošní sezoně určitě můžeme prohlásit, že se nám opravdu povedla. (usmívá se) Dařilo se nám od začátku do konce, vydrželi jsme zdraví, vykartované a chybějící hráče se nám dařilo nahrazovat a hlavně jsme konečně zvládli vyhrávat rozdílová utkání s přímými soupeři o první pozici, ve kterých se rozhodovalo prakticky o všem, a to byl ten hlavní rozdíl oproti minulým ročníkům.

Tři roky se pohybujete na špici okresního přeboru. Byl váš předsezonní cíl postup?

Nikdy jsme si nedávali nějaké přehnané cíle, přáním bylo být na bedně. Ale postupem času jsme chtě nechtě museli motivační kritérium změnit. Cílem nebyl postup, ale vítězství v soutěži. Zkrátka jsme chtěli okusit něco, co ještě nikdo, až na jednu výjimku, z našeho týmu nikdy nezažil. O tom, že vítězství v soutěži proměníme v postup, se opravdu rozhodlo až o hodně později.

Tým máte dlouho pohromadě a ani jej nepotřebujete moc posilovat. Kdo byl vlastně vaší poslední posilou?

Poslední kostičkou do naší skládačky byl před dvěma lety příchozí Honza Kráčmer.

Hned od startu jste najeli na vítěznou vlnu. Zažila Javornice v historii tak dlouhou šňůru výher?

Myslím si, že ve fotbale určitě ne.

Přes rekordní náskok se dá určit nejtěžší soupeř, s kterým jste měli problémy?

Herně jsme se trápili oba zápasy s Černíkovicemi, ty nám prostě nějak neseděly. Nejvíce adrenalinu jsme ale v sobě samozřejmě měli během derby s Lukavicí a v zápasech s Přepychami. To bylo opravdu jiné kafe, to byly ty zápasy, při kterých se napětí v kabině dalo krájet.

Byl nějaký nepovedený zápas, který jste vyhráli, ale museli jste uznat, že to bylo se štěstím?

Na podzim to asi bylo domácí protrápené utkání s Ohnišovem (1:0) a na jaře utkání s Lukavicí (1:0), kdy už na nás zřejmě doléhal tlak z možného úspěchu. Navíc Lukavičtí hráli výborně.

V každém týmu je osa týmu, na kterou se spoléhá. Jaká byla ta vaše?

Sestavili jsme vyvážené útočné trio, záložní řadu pamatující krajské soutěže, výbornou obranu z části dokonce z bývalých útočníků se skvělým brankářem v zádech a hlavně dost lidí zapomíná na to, že naši náhradníci vždy parádně zastoupili vystřídaného hráče, což mnoho jiných týmů o svých náhradnících prohlásit nemůže.

Co opory? Na tuto otázku hodně trenérů odpovídá alibisticky, že mezi opory patří všichni. To rozhodně pravda není. V každém mužstvu je nebo jsou rozdíloví hráči, kteří rozhodují zápasy a všichni na ně spoléhají. Kdo mezi ně patřil u vás?

Máme v týmu rozdílové útočníky, záložníky, kteří spolu kopali krajský přebor a obránce, kteří si vědí rady s téměř každým útočníkem. Do toho připočítám spolehlivého brankáře a osa týmu je na světě.

Přeborník OFS RK 2017-18 - Javornice_3Adam Krejčí nastřílel třicet gólů. Nezasvištělo laso z jiného klubu?

Samozřejmě, že lasa svištěla již dříve. S Adamem jsme situaci probírali s předstihem. Kdybychom nepostoupili, došlo by asi k tomu, že bych mu vyšší soutěž snad i nařídil, protože si ji za svoje výkony a také kvůli dalšímu rozvoji a sběru zkušeností jednoznačně zaslouží.

Naopak, byl někdo, od koho jste čekali více a on vaše představy nenaplnil?

Máme v týmu maroda Michala Štěpánka, který po mně zřejmě přebral nepopulární štafetový kolík s nápisem „věčně zraněný“. Doufám, že se brzy vylíže z posledního zranění, kolík i s berlemi zahodí co nejdál a všem dá vzpomenout na staré dobré časy.

Jak bys zhodnotil úroveň II. třídy?

Tak hlavně týmy z první poloviny tabulky, pokud se sešly, předváděly dobré výkony, které určitě odpovídaly hrané soutěži. Řekl bych, že ji i občas převyšovaly. Také ale byla k vidění spousta hokejových výsledků a těch by asi tolik být nemělo. Týmům chybí hráči a pak už jen řešíte to, jestli přijedete v devíti a dostanete debakl, nebo radši zaplatíte pokutu…

Zaujal tě nějaký tým nebo hráč?          

Nejvíce rozdílových hráčů měly Přepychy a Lukavice, což se odráželo na předváděných výkonech.

Odpovídá úroveň rozhodčích okresní II. třídě? Jaké s nimi máte zkušenosti?

Nevím, jestli to je tím, že se nám dařilo, ale zkušenosti s rozhodčími máme vesměs dobré. Za nás si rozhodně stěžovat nemůžeme, asi jen jeden výkon, dá se říct velezkušené dvojice rozhodčích, jsem musel rozdýchávat déle, než je obvyklé. Jinak pro naše hráče platí velmi přísné podmínky, co se týká vyjadřování se k rozhodčím během zápasu bez ohledu na věk či zkušenosti.

Kdo z nich patřil mezi nejlepší?

Těžko říct, rozhodčí nechci soudit jen podle rozhodování našich zápasů. Našimi oblíbenci byli ti, kteří nás nechali hrát, ale zároveň byli po celou dobu pány na hřišti.

Opíráte se také o výborné fanoušky. Začalo jich chodit ještě více po vašich výkonech a výsledcích?

Návštěvnost je v Javornici dlouhodobě vyšší než u řady ostatních týmů včetně těch, které hrají na Rychnovsku krajské soutěže. Ano, fanoušků lehce přibylo. Vrcholem bylo derby s Lukavicí (323 diváků), dále první zápas jara s Kostelcem (273) a zápas o všechno s Přepychami (242). A to jsou myslím velice solidní čísla. Navíc v mnoha případech byli javorničtí diváci v přesile i při venkovních utkáních. A za to jim patří velké poděkování.

Kdy jste se rozhodli, že přijmete postup a bylo to jednomyslné rozhodnutí?

Diskuze na téma „co by – kdyby“ probíhala mezi jednotlivci delší dobu. Každopádně, dokud jsme nebyli jistým vítězem, nebylo se o čem bavit a vše bylo potřeba soustředit na vítězství v soutěži. Kabina si pak během krátkého času dvakrát sedla, ve zkratce byly všem představeny požadavky týkající se organizace vyšší soutěže. Hráči byli seznámeni s navýšením finančních nákladů atd. Každý pak dostal před ostatními hráči a funkcionáři prostor říct si k tomu své. Rozhodnutí nebylo jednomyslné, ale pro byla drtivá většina. Ještě v době, kdy jsme přebírali pohár, jsme sami nevěděli, kterou soutěž budeme na podzim hrát. Za cca 2 hodiny již bylo jasno.

Uvažujete po postupu o změnách v hráčském kádru?

Ano, dojde ke kosmetickému doplnění našeho kádru. Javorničtí diváci se mohou těšit na to, že to pro ně nebudou tváře nové, ale dobře známé.

Do podzimní sezony vstoupíte jako nováček I.B třídy. Co od historické sezony očekáváte a s jakým cílem do ní půjdete?

Jsme skromní a realisté. Zkusíme tak trápit každého a celé naše účinkování bude spíše o tom, jak brzy se kluci v pro ně neznámém prostředí otrkají. Vše bude rychlejší, důraznější, za každou chybu se bude platit. To si každý musí uvědomit hned na začátku. A konečně také poznáme nová místa fotbalové mapy.

Hodně týmů si stěžuje na hřiště, hlavně na povrch. Budete se snažit s ním něco udělat? Naopak by mohlo být hřiště vaší výhodou, protože jste na něj zvyklí…

Jsou týmy, které od nás dostaly výprask, naší hře neměly moc co vytknout a tak pomluvily alespoň hřiště, aby ukojily svoje ego. Vždyť se to přece říká roky… Do povrchu hřiště se pravidelně investují nemalé částky, bohužel, i díky podloží nejsou ty investice vidět tolik jako u těch klubů, co mají hřiště na písku, co si platí správce, mají kropení v trávníku atd. S těmi se rovnat nemůžeme, ani se s nimi nerovnáme. Každopádně situace se každým půlrokem zlepšuje. Podílí se na tom hráči, funkcionáři a v neposlední řadě velkou měrou obec Javornice. Naše hřiště je pro nás samozřejmě výhodou. Jsme na něm schopní hrát devadesát minut celoplošný fotbal a tento styl hry nemá moc soupeřů v lásce.

Kdy plánujete začátek přípravy na podzim?

Tak šušká se, že někteří hráči trénují již individuálně, ale oficiálně začneme druhý týden v červenci naší klasikou třikrát týdně s kombinací přátelských zápasů.

Po zápase s Černíkovicemi jste s fanoušky oslavili postup. Jak se oslavy povedly?

Oslavy byly vynikající. Skvělé na tom bylo, že jsme se na ně mohli připravit, poshánět některé věci a na těch oslavách to bylo zcela jistě vidět.

Kdo byl tahounem oslav a vydržel nejdéle?

Těžko se odpovídá na tuhle otázku, asi se to tak nějak střídalo… Vydrželi jsme asi do pěti do rána, pak jsme nasedli do taxíku, část jela domů a jedno auto nás asi omylem ještě vyklopilo v Rychnově na náměstí. Pivo k snídani totiž nikdy není na škodu. (směje se)

Přeborník OFS RK 2017-18 - Javornice_2Týmy jezdí při oslavách po městech v autobusech, ale vy jste slavili netradičně na traktoru. Čí to byl nápad?

Jízda traktorem byla skvělá, kolemjedoucí opravdu nechápali, stejně tak jako my, když se traktor objevil na hřišti. Jestli v tom má prsty Luboš Plesl nejstarší, řidič Láďa Bartoš nebo někdo jiný, to nevím. Každopádně to pro nás všechny bylo pořádné překvapení. A jak se říká, autobusem jezdí kdekdo, ale traktorem jenom Javornice!

Když bys měl ve zkratce představit vaše mužstvo. Kdo byl tahounem kabiny, kdo dělal srandu, kdo byl největším morousem, o kom jste v kabině vůbec nevěděli…?

Já bych řekl, že čím víc se dařilo, tím více byla nálada v kabině uvolněnější a ke konci soutěže už šil opravdu každý do každého bez jakékoliv úcty k věku či fotbalovým zkušenostem. Takže těžko vybírat jednotlivce. Máme v kabině spoustu slávistů, sparťanů a také pár fanoušků Bohemky. Témata se tak každý víkend nabízela úplně sama.

Chystáte na podzim nějaké překvapení pro své diváky?

Myslím si, že největším překvapením stejně jako pro nás, tak i pro diváky budou týmy, které se u nás budou představovat.

Co bys vzkázal fanouškům, aby si našli cestu na vaše hřiště ještě v hojnějším počtu?

My budeme šťastní, když jich bude chodit tolik, co do teď. Jinak bychom snad museli začít stavět za cestou na louce místo tréninků tribunu. Jo, a že o dobré jídlo, pití a fotbalové zážitky nouze rozhodně nebude. (usmívá se)

Čtenářská diskuze