Stanice zachraňuje životy mnoha zvířat, populární jsou čápi

REGION/JAROMĚŘ – Ekologové z ČSOP JARO Jaroměř jsou na Rychnovsku známí nejen tím, že po mnoho let kosí louky okolo Olešenky, které se nacházejí poblíž Olešnice v Orlických horách – letos na přelomu července a srpna.

All-focus

David Číp a čáp Slávek.
Foto: Záchranná stanice pro zraněné volně žijící živočichy Jaroměř

ČSOP JARO Jaroměř provozuje v Jaroměři také jedinou Záchrannou stanici pro zraněné volně žijící živočichy v Královéhradeckém kraji. Prošla tudy i mnohá zvířátka z Rychnovska.

Loni například potřebovali pomoc čápi bílí z Týnišťska. Čápice z Týniště, která přišla o partnera (na silnici u Petrovic nad Orlicí ho usmrtilo nákladní vozidlo) by nebyla schopná bez možnosti střídání vejce vysedět a mláďata odchovat. Ze tří čapích vajec přemístěných z hnízda na komínu v Týništi nad Orlicí a umístěných následně v inkubátoru, započala životní pouť jen dvě následně narozená mláďata.

Mláďata rostla jako z vody

Po vylíhnutí měla domov ve stanici pro zraněné živočichy v Jaroměři a byla ve dne i v noci závislá na péči člověka, hlavně na pravidelném dvouhodinovém příjmu potravy. Krmila se zejména drobnými rybičkami a rostla jako z vody. Později bylo rozhodnuto, že jsou mláďata již schopna absolvovat cestu do vzdálené Plzně, kde s návratem čápů do přírody a zapojením do běžného náročného čapího života mají delší zkušenosti. Bohužel, jedno mládě tam dostalo bakteriální infekci a nepřežilo. Druhý čáp z Týniště byl úspěšně adoptován do hnízda v Koutě na Šumavě.

Šťastnější a téměř neuvěřitelný čapí příběh z Rychnovska se odehrál letos na jaře.

„Dne 16. dubna se nejspíše z Afriky vrátil na své rodiště v Semechnicích čáp černý, který byl rok a půl v naší péči. Náš čáp měl tedy skutečně štěstí a na rozdíl od mnohých dalších se mu podařilo zdárně dokončit strastiplnou cestu ze zimoviště. Největší nebezpečí pro ptáky na tahu přestavují lidé – během migrace je jen v Evropě každoročně zabito pro maso nebo z pouhé lovecké vášně 25 milionů ptáků. Zajímavostí na celém příběhu je také čapíkova silná věrnost k hnízdišti a obdivuhodná vrozená orientace. Čáp byl hospitalizován na podzim 2016 jako mládě přímo z hnízda v Semechnicích a teprve na jaře loňského roku jsme jej mohli vypustit na Josefovských loukách, kde měl doslova prostřený stůl a možnost postupně se aklimatizovat na divočinu. Asi po měsíci našel cestu domů a byl pozorován v Semechnicích. Pak se pravděpodobně připojil k hejnu dalších čápů, odletěl s nimi na zimoviště a nyní je zpět. Informace o našem čápovi máme díky speciálnímu odečítacímu kroužku od ornitologa Petra Kafky,“ řekl vedoucí organizace JARO Jaroměř i tamní stanice pro záchranu volně žijících handicapovaných živočichů David Číp.

Čáp černý je příbuzný čápa bílého a hnízdí na rozdíl od svého příbuzného skrytě v lesích na stromech, tady nejčastěji osidluje buk, dub či smrk, modřín a borovici či nedostupné skalnaté výběžky. Populace čápů má i přes neustále číhající nástrahy civilizace vzestupnou tendenci. Oba druhy patří mezi chráněné a ohrožené živočichy, jsou zařazeni v červených seznamech.

Během července sledovali zajímavý čapí příběh příznivci těchto opeřenců díky jedné z kamer (https://www.youtube.com/watch?v=ddNs5orpfYg), které jsou umístěné přímo na některých hnízdech. Došlo k němu v Bohuslavicích na Trutnovsku a pomohla opět záchranná stanice v Jaroměři.

„Díky kameře na hnízdě si mnoho diváků všimlo, že čáp přinesl mláďatům rybku s vlascem. Naneštěstí jedno mládě potravu sluplo a do dlouhého zbytku vlasce si zamotalo nohy. Rozhodování, zda zachránit zamotané čápě a riskovat nebezpečný seskok zbylých tří ještě nevzletných sourozenců, nebylo jednoduché. Zkušený ornitolog Petr Kafka to zvládl na jedničku. Dramatické chvilky na hnízdě, kdy největší mládě při kontrole hnízda odstoupilo až na samotný okraj, skončily happyendem. Mládě bylo skutečně ve velkém ohrožení, protože vlasec se mu zařezával do nožiček a hrozila jejich amputace. To by nebyl první případ poškození nohy ptáka vlascem. Proto často apelujeme na rybáře, aby nenechávali vlasce povalovat kolem vody,“ uvedla Alice Janečková ze záchranné stanice.

„Ládoval“ se čerstvými rybkami

Slávek byl zrentgenován, miniaturní olůvko či obrtlík se již posunul za žaludek a vlasec veterinář vyjmul. Pak se čapík na stanici „ládoval“ čerstvě nachytanými rybkami, aby se usnadnil průchod cizího tělesa, to se nakonec povedlo. I když díky tomu je podle Alice Janečkové těžší než jeho sourozenci.

Vlasce, provázky a jiné odpadky jsou narůstajícím problémem ptačích hnízd. Ne všechny mají kameru, aby se podařilo rychle zasáhnout. Slávek byl z vlasce vymotán na poslední chvíli, již se mu ostré vlákno zařezávalo do nohou a časem by mu je jistě amputovalo.

Na záchranné stanici prožil měsíc. Zatím se jeho sourozenci naučili létat kolem komína a na nedalekou loučku.

Ochranáři čekali s návratem mladého čápa až na dobu, kdy sám dokáže létat, aby hnízdo mohl kdykoli opustit bez následků.

Poslední červencovou středu se ochránci přírody vypravili s uzdraveným čápem Slávkem v krabici nazpět do Bohuslavic. Plánovali čápa vypustit na louku u továrny, kam rodiče se zbývajícími třemi mláďaty chodí lovit.

Původně zamýšleli spojit čapí rodinu na louce, ale vyvinulo se to jinak. Čápi z louky postupně odlétli.

Zjistil, že je doma a vyletěl na komín

„Čáp nezpanikařil, procházel se po louce, zjistil, že je doma, a pak vylétl na komín. Tam už se setkal s rodinou. Na hnízdě, které sleduje webová kamera a má řadu nadšených fanoušků, se však časem ukázaly nesváry mezi sourozenci. Utkávali se mezi sebou a Slávek musel hnízdo radši opustit. Občas se vrátí, podle lidí sledujících přenos dokonce raději nocoval poblíž na stromě. Šarvátky jsme čekali, protože rodiče přestávají mláďata krmit a ta jsou nervózní. Brzy se začnou houfovat k odletu, to už poletí spolu,“ dodal optimisticky David Číp.

Zachráněný Slávek nocuje na stromě vedle hnízda, přes den sedí na střeše pod komínem. Létají spolu na louku lovit a občas spolu cvičí let. Chtěl by ke své rodině, na komíně ho ale sourozenci strpěli jen do doby, kdy rodiče přiletěli s jídlem. Nejdůležitější ale je, že je zdravý a na svobodě.

Ke sledování pohybu čápů slouží na internetu takzvaný čapí web (www.capiweb.cz), kde se nachází informace o obsazenosti hnízd, počtu mláďat a odečtech z kroužků na noze. Skupina nadšenců neustále dokola získává další nové neobjevené poznatky o tomto zvířecím druhu. Například je obdivuhodné, jak na několikatisícovou vzdálenost při svých každoročních cestách najde vždy svůj komín a nezabloudí.

Čtenářská diskuze