Rychnovští archeologové objevují další poklady skryté v zemi

RYCHNOV N. K. – Archeologové Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou v loňském roce učinili opět několik významných nálezů, letos budou ve výzkumech pokračovat.

V loňském roce patřil mezi největší akce rychnovských archeologů další výzkum u Vojenic, kde je rozsáhlé pohřebiště lidu popelnicových polí. Nejstarší hroby na pohřebišti jsou datovány do období 1 200 let před naším letopočtem a mladší 800 let před naším letopočtem. Letos v létě budou práce ve Vojenicích opět pokračovat.

Další archeologické výzkumy probíhaly ve Vamberku, Kostelci nad Orlicí a Rychnově nad Kněžnou.

O dalších nálezech, z nichž nejvýznamnější je takzvaný náčelnický hrob, nám více řekla vedoucí archeologického výzkumu Martina Beková.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Martina Beková drží torzo hrnečku nalezeného v závěru loňského roku v Kostelci nad Orlicí. Dole šperk z doby laténské, kdy u nás žili Keltové.
Foto: Irena Voříšková

Jaký byl loňský rok, byl bohatý na nálezy?
„Určitě, a to na všech místech, kde dozor děláme. To znamená celé Rychnovsko a Nové Město nad Metují. Když začneme Novým Městem, tam jsme dělali dozor na dvou parcelách na náměstí. Poznatky k vývoji měšťanských domů, které jsme odtud získali, byly zajímavé a překvapily mě. Dokonce jsme tam zachytili původní situace přímo pod domem. Nacházela se zde kulturní vrstva náležející sídlišti popelnicových polí. Z výzkumů nám postupně vychází, že kultura popelnicových polí zabrala celou městskou ostrožnu. Místo fungovalo jako vyvýšené sídliště, s největší pravděpodobností opevněné. Dále jsme v místě učinili nálezy dokumentující vývoj domu, hospodářské přístavby, tak jak se tam od šestnáctého století budovaly. Přímo pod dnešním domem jsme nalezli požárovou vrstvu, která je v okolí zachycována opakovaně. Město totiž asi dvacet let po svém založení vyhořelo a muselo být budováno znovu.

Další nálezy jsou z Vojenic, kde probíhá školní výzkum, my říkáme výzkum tří fakult – pražské, hradecké a olomoucké. Připravují se tu pro svou práci studenti archeologie. Pokračujeme zde ve výzkumu naoraného pohřebiště kultury popelnicových polí. Podařilo se nám kromě hrobů prozkoumat i situace, které s nimi souvisí, to znamená pozůstatky mohyl, do nichž se hroby postupně přikládaly, a vrstvy zpevňující plášť mohyly, případně tzv. báze mohyl, místa, kde před navršením mohylového tělesa probíhaly pohřební obřady. Bude to velice zajímavé při závěrečném hodnocení, které nás čeká už po letošní sezoně, protože tento rok máme možnost kopat tam naposledy.

Dále jsme dělali drobný výzkum v Klášteře nad Dědinou, kde jsme zkoumali jen mladší osídlení související s panským sídlem vzniklým po zániku kláštera. Dělali jsme rovněž záchranný výzkum v Kostelci nad Orlicí. Zde se nám podařilo najít jednu z největších zajímavostí, které se v regionu kdy objevily – to je náčelnický hrob kultury se šňůrovou keramikou. Tu jsem prvně doložila před šesti lety v cihelně v Pulicích, do té doby nebyla její přítomnost v našem regionu vůbec známá.“

Co je na tomto nálezu tak zajímavého?
„Byla to kultura, která se rozvíjela především ve středních a západních Čechách, o její přítomnosti tady se vůbec nevědělo. Nejbližší hroby této kultury byly nalezeny až na Novobydžovsku. Takže její nález v našem regionu nás docela udivil. Přes čtyři tisíce let starý hrob náčelníka nás překvapil náročnou konstrukcí pohřební komory nezvykle hluboko pod povrchem. Dostali jsme se až dva a půl metru pod současný povrch. Takové hluboké hroby patřily vždy nějaké elitě, mimořádná hloubka je spojovaná s významem pohřbeného jedince. Bohužel kvůli tomu, že si dali na pohřební komoře záležet, jsme přišli o všechny organické nálezy. Pokud dochází k tlecímu procesu v prostoře, kde zůstává větší množství vzduchu a ostatky nejsou přímo zavaleny hlínou, je tlecí proces velice intenzivní a ostatky zmizí. Viděli jsme jen stíny kostí, kostra se nedochovala. Našli jsme tak pouze kamennou sekerku a pazourkový nožík. Můžeme se jen domnívat, že tam byla i velice bohatá výbava z organického materiálu, protože podle sekerky a nožíku šlo zřejmě o pohřeb ze staršího horizontu této kultury, pro který jsou nálezy z organického materiálu typické. Například vícenásobné šňůry z kostěných perel, kostěné zápony a další ozdoby, to vše zmizelo v procesu tlení. Přesnější datování nálezu nám umožňuje sekerka a nožík.“

Jak stará je tato kultura?
„Asi dva tisíce let před naším letopočtem. Kolem hrobu jsme našli také příkop, který vypovídá o konstrukci mohyly nad hrobem. Buď je to obvodový žlábek menší mohyly, nebo spíš součást vnitřní konstrukce větší mohyly.“

Kde jste učinili další nálezy v regionu?
„Dělali jsme výzkumy i ve Vamberku, kde se buduje velký firemní areál. Zastavuje se několikahektarový prostor přiléhající přímo k městské ostrožně, na které stálo středověké město a hrad. Měli jsme možnost výzkumu na prostoru mezi ostrožnou a řekou, na území, které bylo často zaplavováno. Pod asi metrovou náplavovou vrstvou jsme skutečně našli pozůstatky středověkého osídlení. Domnívám se, že tam byly především mlýny, o čemž svědčí nalezené mlýnské kameny a jejich zlomky. Doložené osídlení je tam od 15. do 17. století. Našli jsme tam také pozůstatky středověkého vambereckého hradu, díky tomu, že došlo k demolici původní zástavby, textilní továrny a kasáren, je vidět i boční zeď hradu. Zemní zásahy v průběhu stavby odhalily také dvě hospodářské přístavby, které fungovaly po změně funkce hradu z obranné na správní.
Dále jsme prováděli záchranný výzkum v Opočně při rekonstrukci Charouzovy ulice. Byly zde zachyceny původní vodovody a kanalizace, které se v Opočně budovaly zhruba od 16. století. Charouzova ulice prochází původním středověkým městem, ale je poměrně vzdálená od dnešního zámku a Trčkova náměstí, kde jsme nalezli v minulosti slovanské hradiště. Jeho pozůstatky jsou i v Charouzově ulici, takže je jasné, že slovanské hradiště bylo vskutku rozsáhlé a významné. Kromě opevněné části mělo i předhradí, které se postupně vyvinulo do středověkého města. Právě o tomto hradišti se ve své kronice zmiňuje Kosmas a je to první existující písemná zmínka o našem regionu.

Co jste našli v Rychnově nad Kněžnou, kde loni probíhala v centru výměna teplovodu a úprava komunikace?
„Nalezli jsme tam původní středověkou zástavbu, zbytky zdiva. Našli jsme i původní kamennou studnu, která se zachovala v celé své konstrukci. My jsme postupovali jen do hloubky požadované stavbou, tedy jsme se dostali jen do svrchních zánikových vrstev ze 17. století, hlouběji jsme nekopali. To nejzajímavější se nepochybně skrývá u dna, vše tam ale zůstane zakonzervované pro další generace archeologů. Vedle studny jsme našli také zbytky zdiva domu, který zanikl požárem. Mezi nálezy tak máme i roztavené sklo.“

Jak jste uzavřeli loňskou sezonu?
„Sezonu jsme už v minulosti často uzavírali takzvaným vánočním výzkumem, stejně tak loni. Probíhal v Kostelci nad Orlicí, těsně za původním městským příkopem na parcele, kde se staví zdravotní středisko. Našli jsme zakládající horizont města z první poloviny třináctého století, z něj dvě zřícené pece s krásným a hojným keramickým materiálem, vrcholně středověkou stodolu a další polohu sídliště popelnicových polí.“

Pomáhají vám amatérští hledači?
„Máme od nich spoustu zajímavých nálezů, například tento šperk z doby laténské (na obrázku dole), který mám právě na stole, to je velká zajímavost. Dokladů z období, kdy tu žili Keltové, máme velice málo. Pokračovali jsme ve spolupráci na několika lokalitách, které jsme už znali, a kde průzkum probíhá již několikátým rokem, nicméně se stále očekávají další nálezy. Každá nová orba pozemků je ohrožuje a ničí. Ještě pořád například dochází k nálezům na pohřebišti v Třebešově, které bylo zkoumáno na počátku dvacátého století, a kde stále dochází k narušování dalších hrobů.“

Stihli jste letos přes zimu nálezy zpracovat?
„Nestihli jsme prakticky nic, protože jsme byli celou zimu v terénu. Byli jsme vázaní na zmíněné stavbě ve Vamberku, kde jsme pracovali ve vytápěných stanech i v mrazech. To nám zabralo mnoho času.“

Co je před vámi v nejbližší době?
„Tím nás překvapí stavebníci. Ještě je před námi dokončení práce ve Vamberku. Právě jsme ukončili výzkum v Potštejně na rekonstrukci ohradní zdi kolem zámku. Letos jsme už stihli vykopat v prostoru potštejnského pivovaru půdorys stavby, která zřejmě souvisí s polohou první tvrze v Potštejně a bude pokračovat skrývka v kostelecké cihelně. Takže uvidíme, zda tam loni nalezený bohatý hrob nebude mít nějaké „bratříčky“.

Čekají nás zřejmě také výzkumy v Doudlebách nad Orlicí a v Černíkovicích na lokalitách, kde už máme prokázané sídliště kultury popelnicových polí. Obě lokality se budou zastavovat rodinnými domky, takže v nejbližších dnech začneme dělat výzkum právě tam.“

Čtenářská diskuze