RYCHNOV N. K. - Letos si připomínáme dvě významná výročí rychnovského kolowratského zámeckého chrámu Nejsvětější Trojice – 300 let od vybudování jeho velkolepého průčelí podle návrhu Jana Blažeje Santiniho a 170 let od jeho slavného obnovení podle projektu Františka Pávíčka. Posluchači uslyšeli dílo missa in C od vídeňského skladatele Heinricha Procha, jež zde zazněla před 170 lety při první mši svaté v obnoveném kostele. Církev ji při bohoslužbách nevyužívá a ani na koncertních pódiích se s jejím provedením běžně nesetkáme, až přišel její opět čas nyní a právě ve stejném chrámu. Stalo se tak vysoce kvalitně a s obrovským úspěchem v podání Rychnovského chrámového sboru, orchestru z řad pedagogů a žáků uměleckých škol a sólistů (soprán Helena Tamelová, tenor Dušan Růžička, alt Lenka Kafuňková, bas Jakub Hrubý a housle Kristýna Kovaříčková), to vše za řízení sbormistryně Evy Fuksové. Čestnými hosty byli manželé Kolowratovi-Liebštejnští s dětmi.
Slavnostní vysvěcení obnoveného kostela bylo stanoveno na 15. srpen roku 1843, na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Zpráva o církevní slavnosti se roznesla po celé zemi a dokonce i za hranice království do sousedních zemí. Byla to tehdy mimořádná událost za účasti patrona kostela ministra Františka Antonína Kolowrata, pražského arcibiskupa barona Schrenka z Notzingu, královéhradeckého biskupa Karla Boromejského Hanla a tisíců návštěvníků, kdy hosté přijížděli až z Prahy a ze Slezska. Papež Řehoř XVI. udělil zvláštní bulou dokonalé odpustky všem zbožným návštěvníkům kostela Nejsvětější Trojice, kteří v průběhu sedmi dnů po vysvěcení vykonají zpověď a přijmou Nejsvětější svátost oltářní. O hudbě při slavnosti víme, že byla početně obsazena a velmi dobře secvičena. I když měl Rychnov v té době sotva 3000 obyvatel, na kůru se tehdy objevil spolek přátel hudby, dostatečně vyškolený, aby důstojně provedl hudební doprovod bohoslužby. Tito dovední amatéři pocházeli z řad měšťanů a úředníků, a své umění museli prokázat jak v sólových hlasech, tak i ve sboru a instrumentálním doprovodu.
To není poprvé, co provedl Rychnovský chrámový sbor pozoruhodné dílo: V roce 2004 to bylo koncertní provedení Rybovy České mše vánoční, nastudované netradičně v autentické podobě a třeba v červnu 2011 jsme tu slyšeli velikonoční ofertorium Terra tremuit Jana Nepomuka Škroupa (1811 – 1892), o deset let mladšího bratra Františka Škroupa (skladatele Kde domov můj). V této běžně neuváděné skladbě Terra tremuit využil J. N. Škroup zvukomalebnou hříčku s ozvěnou, kdy skladba začíná v pianu, během čtyř taktů je zvuk rozvinut do fortissima a náhle přerušen. Nabízí se asociace: Toto provedení bylo v rychnovském zámeckém chrámu, a protože Jan Nepomuk Škroup zastával přes 50 let místo ředitele kůru pražské svatovítské katedrály, můžeme si představit, jak asi tato skladba zněla v tehdy nedostavěném svatém Vítu, v té době ještě rozměrově podobném rychnovské Nejsvětější Trojici.
Být to ve folku, zvolal bych: Umí!
