OPOČNO – Byl prvním profesorem deskriptivní geometrie na polytechnice v Praze, ale také zemským poslancem za okres Chrudim a Nasavrky. Rudolf Skuherský se narodil před 190 lety v Opočně.
„Tu máš dva zlaté, hleď, abys mi je koncem školního roku vrátil,“ připomenul Františku Aloisi Skuherskému jeho otec, opočenský koželuh, když ho odeslal ke studiu do Prahy. Později Františkovi naštěstí pomohl kníže Rudolf Colloredo-Mansfeld, který mu ke studiu poskytl prostředky.
František byl v roce 1821 povýšen na doktora lékařství a dva roky nato ho Rudolf Colloredo–Mansfeld ustanovil panským lékařem na Opočně. A Skuherský záhy proslul jako výborný lékař široko daleko. Oženil se s Karolinou Svobodovou. 24. dubna 1828 se jim narodil syn Rudolf.
„Studoval nejdříve tři roky na gymnáziu v Hradci Králové, potom jeden rok v Broumově. Nechtěl být lékařem jako jeho otce, a proto studoval v letech 1842 až 1844 na dvoutřídní reálce v Praze a potom jeden rok na polytechnickém ústavu. Protože se mu nelíbil způsob tehdejšího studia, odešel z techniky a stal se hospodářským úředníkem na panství knížete Colloreda v Opočně a v Dobříši,“ píše ve svém příspěvku, který vyšel v roce 1963 k 100. výročí úmrtí Rudolfa Skuherského, Karel Drábek.
Návrat do Prahy
Na podzim bouřlivého roku 1848 se Rudolf vrátil do Prahy, aby pokračoval ve studiích na technice. V rýsování prý vynikl natolik, že byl za výbornou práci vyznamenán. Oblíbil si zejména deskriptivní geometrii. Nelíbilo se mu však, že v Praze byly vykládány pouze nejnutnější základy rýsování. Roku 1849 proto odešel na polytechniku do Vídně, kde v roce 1851 ukončil studia na stavitelském odboru. Již v předchozím roce přitom vydal dvě odborné práce, jež mu pomohly k získání místa asistenta u profesora deskriptivní geometrie Hóniga.
Výnosem ze 7. listopadu 1752 byl pak jmenován mimořádným profesorem pro deskriptivní geometrii a průpravné technické kreslení na polytechnice v Praze. Když byla v roce 1854 systemizována řádná stolice deskriptivní geometrie, stal se Skuherský jejím prvním řádným profesorem.
„Tento nadaný učitel zavedl na pražskou polytechniku deskriptivní geometrii, a to v rozsahu, jak se jí tehdy používalo. Podle zpráv současníků profesor Skuherský vykládal velmi poutavě a srozumitelně. Také s posluchači, kteří si jeho předmět ve velké většině oblíbili, jednal přátelsky a s mnoha z nich uzavřel trvalé přátelské vztahy,“ připomíná Drábek.
Profesor Skuherský také cestoval po západní Evropě a během svých cest se seznámil s významnými osobnostmi v oboru.
Skuherského nadace
Ve své mimoškolské činnosti se zaměřil na zmírnění bídy nemajetných studentů techniky. Na začátku studijního roku 1860/1861 pro ně založil fond pro ústav bezplatných obědů. Po Skuherského smrti nesl fond jméno svého zakladatele a fungoval až do uzavření vysokých škol v listopadu 1939.
Po pádu Bachova absolutismu se uvolnil český politický a národní život. Skuherský byl zvolen poslancem do zemského sněmu za tzv. národní stranu v okresech Chrudim a Nasavrky. Byl obecním starším královského hlavního města Prahy a působil v Českém národním muzeu. Byl také členem výboru nově vzniklé Tělocvičné jednoty Sokol a zvlášť se zasloužil o oživení činnosti Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách, kde jako její jednatel přispěl svou prací k českému vedení.
„V profesorském sboru polytechniky byl jedním z hlavních zastánců nové organizace školy a byl to právě on, který po novém prohlášení rovnoprávnosti češtiny s němčinou v roce 1860 zahájil ve studijním roce 1861/1862 české přednášky z deskriptivní geometrie,“ uvádí Drábek.
Profesor Skuherský zemřel jako teprve pětatřicetiletý, když 9. října 1863 podlehl záškrtu. Pohřben byl za hojné účasti Pražanů na Olšanském hřbitově.
„UNESCO uctilo sté výročí jeho smrti v roce 1963 jako mezinárodní kulturní výročí a Československá pošta k tomuto výročí vydala poštovní známku,“ dodává publikace Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou.
JANA KOTALOVÁ