Požár v NP České Švýcarsko: požehnání nebo katastrofa?

pravcice-gate-2803281_1920

Jak dlouho bude trvat, než se České Švýcarsko vrátí do původní podoby?
Foto: Pixabay.com

REGION – Na rozsáhlý požár v národním parku na severu Čech se lze dívat z různých úhlů pohledu.
Letní měsíce bývají médii často zmiňovány jako „okurková sezóna“, ale letošní léto je výjimečné. Sotva trochu do pozadí ustoupily informace o různých mutacích covidu, v době kdy už pomalu upadá zájem o válečný konflikt na Ukrajině, a kdy silně rezonují zvyšující se ceny pohonných hmot, energií, potravin a vlastně všeho, je nově veřejnost šokována obřím požárem v NP České Švýcarsko.

Prezentace v médiích

Jako lesníka mne tato událost citelně zasáhla a jsem šokován, jak je celá apokalypsa prezentována v médiích a zejména na ČT1. Prostor dostávají lidé, kteří vůbec nevnímají dopad celé katastrofy na životy místních obyvatel, podnikatelů, lokálního vlivu na klima či vodní režim i obří materiální škody. Jakoby nedošlo ke škodám na majetku lidí, k ohrožení jejich životů a zničení nádherného kusu přírody. Namísto vyjádření výše škod a určité pokory před následky živelné katastrofy se šíří názory, že NP potkalo to nejlepší, co se mohlo stát a všichni máme být vlastně šťastni z nové příležitosti pro přírodu, kdy zmizely nepůvodní „ošklivé“ porosty jehličnanů.

V této souvislosti se nabízí otázka, proč byl na tak nepůvodním území národní park vůbec zřízen a zda nestačil předcházející stupeň ochrany.

Vyjádření různých „přírodovědců“ jsou pro mě cynismem a drzou snahou zlehčovat situaci a zároveň pohrdání nad hrdinskou prací hasičů. V těchto souvislostech mě napadá přirovnání z mého života, kdy nám před lety do základů vyhořel starý vesnický domek. Nepamatuji se, že bychom se s manželkou radovali jak je to dobře a jakou vlastně máme skvělou příležitost pořídit si dům nový.

Jako dlouhodobě praktikující lesník (45 let ve službě) znám sílu přírody i skvělé možnosti přirozené obnovy avšak na tak velké ploše dojde nejdříve k zabuřenění a vývoj nového lesa bude velmi dlouhou záležitostí. Časem se projeví další problémy a to i nestabilita skalních útvarů způsobená jejich přehřátím a zejména budou chybět zdravé kořeny stromů, které mnohdy pískovcové skály držely pohromadě.

Proč však požár dosáhl takových obřích rozměrů? Pokusím se časově popsat vývoj požáru.

24. července je hlášen pracovníky NP v sousedním Sasku požár o rozloze cca 3 ha. Proč toto nezjistili pracovníci našeho NP? Jak zde funguje protipožární služba?

25. července se požár údajně rozšířil na výměru cca 10 ha. Nedošlo k podcenění či zamlžení skutečného rozsahu?

26. července už vedení NP přiznává požár na ploše cca 300 ha
27. července hoří cca 1 000 ha…

Historicky největší požár lesa v ČR měl zcela jistě příčiny v suchém a větrném počasí, avšak podíl suchého dřeva z odumřelých stromů, který výrazně přispěl k intenzitě hoření, je záměrně zlehčován. Již na jaře 2019 rozhodlo vedení NP, že z kapacitních důvodů přestává zasahovat proti kůrovci, ten se rozšířil nebývalým způsobem a poškodil a zničil i porosty sousedící s NP. Již v tuto dobu měla být podána žaloba na NP z důvodu obecného ohrožení. Vedení NP neřešilo kalamitu ani v přístupných oblastech a hlavně v blízkosti nemovitostí a cest, namísto toho časem uzavíralo některé trasy a zásobovalo veřejnost záběry z odstřelu souší výbušninami.

Kůrovcová kalamita probíhá po celé republice, ale ve většině případů se vlastníci lesů a jejich lesníci snaží zachránit, co se dá. Bohužel i v některých dalších lesích narůstalo množství souší a zjevně se projevily problémy a složitost správy státních lesů. Na mnoha kalamitních štábech zástupci Svazu vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů i jiní účastníci upozorňovali na velké požární nebezpečí v podobě ponechání souší v tak hustě zalidněné zemi jako je ČR. Intenzita ponechání souší v NP byla obrovská a byl tak připraven táborák, jen jej zapálit. Stalo se…

Srovnávat podmínky pro obnovu „nových odolných“ lesů zakládáním požárů v ČR a v zemích s nízkou hustotou obyvatelstva je zavádějící. Naši předkové si byli dobře vědomi, že uměle založené lesy jsou velmi citlivým a zranitelným ekosystémem a proto se o ně řádně starali. Vyjádření některých „přírodovědců“, že byli hloupí, je skandální a znevažující.

Jeden z mých lesnických přátel napsal: „Žijeme v době obřího blahobytu a pohrdání ekonomickým dědictvím po předcích“.

Tento citát se přesně hodí na hodnocení dopadu požáru v NP.

Namísto vyhodnocení výše škod, plánu nápravných opatření a zejména pokory přiznat si, že takto se ochrana přírody dělat nedá, se zcela jistě rozběhne série grantů pro vybrané přírodovědce a ti nás budou za peníze daňových poplatníků zásobovat obrázky prvních semenáčků a o skvělé budoucnosti požářiště. Nikde není ani zmínky kolik uhořelo hmyzu, obojživelníků, ptáků, drobných savců a také i co nás to jako společnost bude stát. Nechci být cynický, ale události by se asi odvíjely jinak, kdyby shořel dům některého z předních politiků.

Neutěšený stav lesů v ČR

Požár v NP České Švýcarsko a neutěšený stav lesů v NP Šumava varují před pokračujícím systémem ochrany přírody neboť je neskutečně drahý a spíše škodlivý. Veřejnost je ohlupována například zázračnými výsledky přirozené obnovy na Šumavě. Tento stav trefně vyjádřil na své přednášce RNDr. Větvička, když shrnul informace o původu velké části lesů na Šumavě z osiva z okolí Vídně. Nové přirozené zmlazení je potomky těchto stromů a má z nich údajně vyrůst nový prales. Pan RNDr. Větvička navrhl, že se přestaneme mýt, holit či chodit k lékaři a jestli z nás bude pračlověk. Publikum pochopilo.
Politici v sousedním Sasku konstatovali po událostech v NP i na jejich straně, že je na čase přehodnotit přístup k ochraně přírody a režimu NP. Co na to naši…?

RADOMÍR CHARVÁT

Čtenářská diskuze