Povolání, které má smysl, ale o kterém toho mnoho nevíme

RYBNÁ N. Z. – Připravili jsme rozhovor o zajímavé práci, která není příliš rozšířena.

book-701758_1920

Ilustrační foto.

Kronikářka obce Rybná nad Zdobnicí Marie Bžoňková žije v obci již od dětství a má ji velmi ráda. Ráda na život v obci vzpomíná, což se odráží i v kronice, kterou vede.

Jak jste se k práci kronikářky dostala?
„Když v roce 2007 zemřel místní kronikář, který tuto funkci vykonával 27 let, byla jsem vyzvána starostkou, abych převzala psaní kroniky. A od 1. srpna 2008 byla se mnou uzavřena dohoda o pracovní činnosti, která se opakovaně uzavírá na dobu jednoho roku.“

Z jakého důvodu oslovili zrovna vás?
„Ve volebním období v letech 2002 až 2006 jsem byla členkou zastupitelstva obce, předsedkyní revizní komise, a psala jsem zápisy ze zasedání zastupitelstva. Z toho důvodu se při hledání nového kronikáře zastupitelstvo obrátilo na mne. Jako pomůcku pro tuto práci jsem obdržela knihu Jak vést kroniku obcí a měst a zároveň jsem se v okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou seznámila s kronikami okolních obcí.“

Pokud byste se na tuto práci již necítila nebo ji jen nechtěla vykonávat, jak funguje další předávání? Do výběru kronikáře asi mluvit nemůžete. Můžete doporučit někoho, kdo je podle vás schopný tuto funkci vykonávat dobře?
„Kronikáře může zvolit pouze zastupitelstvo obce. Většinou vybírá právě ze svých členů; ty znají nebo tito lidé pro ně stejně jako já pracují či pracovali. Kronikář může být zastupitelstvem odvolán nebo může tuto funkci sám vypovědět z různých důvodů.“

A jakým způsobem tvoříte zápisy a čím jste začala?
„Na začátku psaní kroniky jsem uvedla krátce svůj životopis. V kronice zaznamenávám fakta v následujícím pořadí: počasí, rozpočet obce, uskutečněné akce v obci, jako opravy, údržbu, stavby, dále obyvatelstvo obce, to znamená narození, úmrtí, odhlášení, přihlášení, také činnost základní a mateřské školy, činnosti společenských organizací, konkrétně Svazu dobrovolných hasičů, Českého červeného kříže, Klubu českých turistů, Českého zahrádkářského svazu, významná výročí v obci a vzpomínky pamětníků obce.“

Jaké náležitosti by měla kronika mít?
„Zápisy vedu chronologicky a vždy dodávám přesná data, např. i stupně Celsia. Stránky sama čísluji do horního krajního rohu, opatřuji nadpisy, které i podtrhávám perem stejně důležité údaje. Dále kroniku opatřuji i tabulkami například k rozpočtu obce. Kniha, do níž zapisuji, není linkovaná, k psaní používám linkovanou podložku. Okraje nechávám čisté, volné, kolem osmi centimetrů, a pro ně si rýsuji i rámečky, které následně gumuji. Píši konstantně celý rok. Měsíce oddělené nemám. A konkrétní data odsazuji od zbytku textu.“

Jak často do kroniky zapisujete?
„Během celého roku shromažďuji a zapisuji všechny potřebné události v obci i ve světě a na začátku dalšího roku přistupuji k vlastnímu psaní kroniky.“

A kde sháníte všechny potřebné informace k vedení kroniky?
„Většinu informací získávám z rozhlasu, novin a internetu a některé mi poskytuje obecní úřad a představitelé společenských organizací obce. Zajímavé informace získávám od pamětníků v obci. Klub českých turistů mi předává informace ze své vlastní kroniky (kde byli, kdy, kdo a tak podobně) a já jejich výlety poté v kronice popíši. A něco sháním i na Wikipedii, někdy je toho tam hodně.“

Jsou součástí kroniky také fotografie, případně kresby?
„Fotografie mohou být součástí kroniky, ale musí se evidovat na samostatné příloze, drobné kresby součástí kroniky být mohou, například zdobené iniciály.“

A využíváte tyto možnosti?
„Ne. Já sama je nevyužívám, ale kdyby mi někdo nějaký obrázek či fotografii dodal, tak budu ráda.“

Chtějí po vás spíše psát ručně, nebo můžete psát i na počítači?
„Zastupitelstvo dává přednost ručnímu psaní kroniky, ale kroniky se mohou psát i na počítači, podle toho, jak si to zastupitelstvo rozhodne.“

Jak řešíte přepisování, uděláte-li chybu v zápise?
„Chyby, které se vyskytnou při psaní kroniky, neškrtám, ale pouze přelepím bělicí páskou a přes ni znovu píši.“

Vím, že bývá pořádáno setkání kronikářů. Jak často se to děje a kdo ho organizuje?
„Jedenkrát ročně pořádá státní okresní archiv v Rychnově setkání kronikářů v různých místech okresu. Setkání se teď několik let nekonalo z důvodu stěhování archivu v Rychnově nad Kněžnou.“

A jak setkání probíhá?
„Každé setkání začíná přivítáním kronikářů starostou, pokračuje seznámením účastníků s historií příslušné obce, s poznatky z vedení kroniky a s řešením kronikářské problematiky, což jsou dotazy nových kronikářů, kteří jsou zde uvedeni do kronikářské praxe, jsou zodpovídány i jiné dotazy. Samozřejmě je pro nás připravené i občerstvení, ale oběd si většinou zajišťujeme sami. Organizátoři akce s nimi obcházejí konkrétní místa konání setkání, jako památky, výstavy a jiné zajímavosti. Navštívíme také archiv. Čeká nás i výklad o historii místa. Dále přijde na řadu proslov kronikáře místa a všichni ostatní se mohou připojit k diskuzi nebo se mohou na něco zeptat. Setkání probíhá přibližně mezi 9.00 až 15.00 hodinou.“

Co se stane s kronikami po jejich dopsání?
„Po zaplnění knihy odevzdám kroniku na obecní úřad obce, starostka obce ji předá okresnímu archivu, kde ji oskenují, a obci a mně odevzdají kopii na CD.“

A pokud byste se chtěla na své ruční dílo jako tvůrkyně někdy podívat, ukážou vám ho?
„Ano. Můžete se s nimi domluvit a oni určí, kdy se můžete zastavit a podívat se na kroniku. Na požádání může přijít kdokoliv.“

Používáte pro zápisy nějaké speciální knihy nebo píšete do obyčejného sešitu z papírnictví?
„Čistou kroniku mi obstarává obecní úřad, je to A4 kniha s pevnými, plátěnými deskami, bílými stránkami a nápisem KRONIKA na obalu ve zlatém provedení. S látkovou záložkou. K psaní používám speciální dokumentní propisovací tužku.“

Přináší vám funkce kronikářky nějaké výhody?
„O žádných výhodách z výkonu činnosti nevím. Měsíčně dostávám pouze finanční odměnu dle dohody o pracovní činnosti.“

Stane se někdy, že něco do kroniky zapsat zapomenete?
„Asi ani ne. Do poznámkového sešitu si věci postupně očísluji tak, aby to dávalo smysl, co jako první, a tak. Takže by se to stát nemělo. Zpětně doplňuji i významné události v obci, republice, světě či vzpomínky lidí. A jiné.“

A poslední otázka. Baví vás tato práce?
„Jsem ráda, že mohu vykonávat něco pro svou obec. Má to jistě smysl, zachovají se záznamy do budoucna. A samotné psaní mě i baví, ale získat některé údaje od dobrovolných organizací v obci je někdy obtížné.“

INGRID KVIRENCOVÁ

Čtenářská diskuze