REGION – Pohledy na výsledky letošních krajských voleb se liší. Zeptali jsme se známého politologa Jana Čopíka, který se politikou zabývá řadu let, jak je vidí a připomněli jsme si i dvacáté výročí prvních voleb do krajských samospráv.
Politolog Jan Čopík pro Orlický týdeník okomentoval říjnové volby.
Foto: Archiv Jana Čopíka
Jan Čopík, člen zastupitelstva města v Novém Městě nad Metují, od roku 2007 působí na Katedře humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze – Suchdole. Nejprve jako odborný asistent, nyní i coby zástupce vedoucího katedry. Vyučuje politologické předměty a veřejnou správu. Odborně se zabývá zejména územní samosprávou ze současného i historického hlediska.
Od ustavení krajských samospráv v ČR uplynulo letos již 20 let. Byly současné kraje jedinou alternativou, a jaké jsou jejich stěžejní pravomoci?
„První volby do krajských zastupitelstev proběhly v neděli 12. listopadu 2020 a krajské rady byly postupně ustavovány v prosinci téhož roku. Zřízení regionálních samospráv však předpokládala již první ústava České republiky schválená v prosinci 1992. V devadesátých letech bylo více variant těchto samospráv, od obnovení historických zemí – Čechy, Morava, Slezsko – až po mnohonásobně větší počet krajů. Nakonec byla parlamentem v roce 1997 jako určitý kompromis odhlasována současná varianta 13 krajů a Prahy v postavení obce i kraje. Výsledek kombinuje prakticky pouze nevýhody navrhovaných variant. Kraje jsou velikostně nevyrovnané, mnohé jsou malé a musí se sdružovat do takzvaných regionů soudržnosti – NUTS II. Hranice krajů nerespektují historické zemské hranice, a byť kraje patří k historickým celkům v rámci českých zemí, podobné jako dnes a se shodnými krajskými městy existovaly pouze v letech 1949 až 1960, to je po nástupu komunistického režimu. Pravomoci krajských samospráv zahrnují zvláště údržbu silnic II. a III. tříd, dopravu, zdravotnictví – spravují většinu okresních nemocnic, školství (jsou zřizovateli většiny středních škol), kulturu – zřizují například některá muzea, sociální péči – spravují část zařízení pro seniory, regionální rozvoj a podobně. Finance krajských samospráv plynou zejména z dotací – transferů – a sdílených daní. To je činí do jisté míry závislé na centrální vládě, která dotace schvaluje. V roce 2019 například více než 65 % příjmů krajských rozpočtů mimo Prahy pocházelo z dotací.“
Byla podle vás volební účast v krajských volbách 2020 nízká či vysoká?
„Přes různé okolnosti, jako třeba pandemii Covid-19, byla účast v letošních krajských volbách relativně vysoká. Vyšší účast voličů byla pouze ve volbách 2008, kdy celostátně o tři desetiny překonala 40 %. Letos byla celostátně bezmála 38 % a v Královéhradeckém kraji 41 %. Volby do krajských samospráv politologové řadí k takzvaným volbám druhého řádu. To je k volbám, které voliči chápou jako méně důležité oproti volbám kupříkladu do poslanecké sněmovny. Svou roli hraje fakt, že jsou pro mnohé voliče kraje vzdálené a jejich pravomoci nejasné. V roce 2008 se ve volbách hodně promítala celostátní témata. Sociální demokraté slibovali zrušení tehdejších poplatků u lékaře a za recept v lékárnách. Letos spatřuji důvod o něco vyšší volební účasti například ve skutečnosti, že dorazilo více mladých voličů. Mnozí z nich podpořili kandidátní listiny České pirátské strany.“
Byly předvolební programy v Královéhradeckém kraji zaměřeny na krajská nebo spíše celostátní témata?
„Jednotlivé kandidující strany pojaly své předvolební programy a témata různě. Například předvolební koalice ODS, Starostů a nezávislých a Východočechů představila poměrně konkrétní a krajskou samosprávou realizovatelný program. V něm, předpokládám z taktických důvodů, chybí zmínka o již uskutečněné optimalizaci sítě krajského školství – slučování zejména odborných škol a učilišť – a o případném pokračování této optimalizace ve volebním období 2020 až 2024. Na druhém místě listiny této koalice kandidovala současná radní pro oblast školství. Volební program koalice ČSSD a Zelených byl spíše obecnější. Skládal se spíše ze záměrů jednotlivých kandidátů. Program ANO byl zaměřen na nové investice, hodně v oblasti dopravy – obchvaty obcí. Zejména u silnic prvních tříd není investorem kraj, ale Ředitelství silnic a dálnic ČR. Krajská samospráva má proto spíše omezené prostředky realizace.“
Jak se dají hodnotit výsledky voleb v Královéhradeckém kraji?
„V letošních krajských volbách kandidovaly ve větším počtu koalice politických stran a hnutí. Například ODS až do letošního roku v Královéhradeckém kraji kandidovala vždy samostatně, stejně tomu bylo v případě ČSSD. Tradičně v koalicích kandidovali lidovci, poprvé již v prvních krajských volbách v roce 2000 v rámci tehdejší Čtyřkoalice. V koalici s menšími stranami kandidovala rovněž TOP 09. Koalice vznikaly z taktických důvodů. Obecně v očekávání lepšího volebního výsledku či dokonce vítězství – ODS – či z obavy o samotné překročení 5 % volebního prahu a účast v krajských zastupitelstvech. Většině tradičních „krajských“ hráčů se spojování do předvolebních koalic vyplatilo a své šance oproti samostatné kandidatuře posílili. V případě sociální demokracie byla strategie tvorby koalic také snahou o určité potlačení „značky“. Nakonec nejlepšího výsledku dosáhla ČSSD v Pardubickém kraji, kde kandidovala s dalšími subjekty jako 3PK-Pro prosperující Pardubický kraj. V Královéhradeckém kraji zase jako koalice Spolu pro kraj. Tradičním faktorem úspěšnosti krajských kandidátek je účast starostů a dalších komunálních politiků na nich. Koalice ODS, STAN a Východočeši dosáhla nejlepších výsledků na Trutnovsku. Také proto, že jako tradičně byl na její krajské kandidátce dlouholetý starosta Trutnova Ivan Adamec. I sociální demokracie, která získala nejméně hlasů do zastupitelstva Královéhradeckého kraje v historii, dopadla lépe v místech, kde kandidovali její úspěšní komunální politici – Náchod, Meziměstí a Opočno. Dobrý výsledek České pirátské stany přičítám dobře celostátně zvládnuté kampani a skutečnosti, že oslovila mladší voliče. Poněkud překvapivý je volební propad KSČM. Voliči mimo nejtvrdšího jádra této strany však částečně hlasovali pro ANO 2011 a nepomohla jí ani o něco větší volební účast.“
Byla uzavřená povolební koalice očekávaná?
„Do velké míry ano. V koalici vlastně zůstávají tytéž subjekty. Mimo se z minulé rady ocitla pouze sociální demokracie, novými členy koalice se staly „piráti“. Již do jisté míry tradiční je neúčast ANO v budoucí radě kraje. ANO však tentokrát volby v kraji – byť jen těsně – nevyhrálo.“
