Ocenění za nejlepší penzion v kraji putuje do Kostelce

Před deseti lety zasedla rodinná rada a rozhodla: „Koupíme zchátralé stavení a začneme budovat rodinný penzion.“ Po letech dřiny a odříkání se jim snaha vrací. Získali ocenění Penzion roku 2014.

penzionKOSTELEC N. O. – Historie penzionu Podhorní mlýn sahá do roku 1905. Tehdejší místní podnikatel František Seykora koupil sousední mlýn. Pozval si významného architekta Václava Roštlapila a nechal postavit rozsáhlou hospodářskou budovu. Tím byl položen základ dnešního penzionu, který získal nejvyšší ocenění v kraji.

V pražském hotelu Clarion proběhlo 26. listopadu slavnostní vyhlášení letošních anket 4camping KEMP ROKU a Staropramen PENZION ROKU. Porota byla nejpřísnější, jak jen mohla být. Hodnotili totiž samotní hosté, kteří penziony v průběhu roku navštívili. Víc než sedm tisíc hlasujících rozhodlo: Podhorní mlýn se stal nejlepším penzionem v Královéhradeckém kraji a umístil se mezi dvacítkou nejlepších penzionů v České republice. V příjemné, neformální atmosféře se sešla více než padesátka provozovatelů nejlepších penzionů a rekreačních areálů letošního roku. Mezi nimi také Gabriela Pelová z Kostelce nad Orlicí.

Zakládají si na čistotě

„Nechceme usnout na vavřínech a chceme se nadále zlepšovat,“ sdělila na úvod Gabriela Pelová. Upřesnila, že soutěž, do které byli přihlášeni, zaštiťovala Asociace hotelů a restaurací. Každý host, který hodnotil v soutěži, musel vyplnit formulář, kde mimo jiné uvedl mailovou adresu. Na tu přišel kód a ten musel potvrdit. To znamenalo, že nikdo z majitelů penzionů nemohl žádným způsobem hlasování ovlivnit. Porota také zpětně měla možnost kontrolovat, jestli osoba, která poslala svůj hlas a hodnocení penzionu, byla dle ubytovací knihy skutečně hostem daného rekreačního zařízení.

„Chtěla jsem být v první desítce nejlepších penzionů z celé republiky, což nám o kousek uniklo. Ale i tak, mít nejlepší penzion v kraji z hodnocených zhruba pěti set je skvělé,“ vysvětlila hrdě Gabriela Pelová. Doufá, že příští rok bude jejich hodnocení ještě lepší. Konkurence je podle jejích slov veliká a není to pouze o čistotě prostor, na které si obzvlášť Gabriela zakládá, ale o atmosféře, pohodlí, kuchyni a osobním přístupu.

„Náš penzion je rodinný podnik a jsme tady pro hosty. Oni musí cítit, že pro ně uděláme maximum, že to, co jim nabízíme, je skutečnost a ne jenom propagace napsaná na internetu. Hosté, kteří k nám jezdí ze všech koutů republiky, si k nám jezdí především odpočinout. Tím, že jsme na samém okraji města, můžeme jim klid a pohodlí nabídnout. V průběhu roku k nám chodí na příjemné posezení i lidé, kteří nejsou ubytovaní. Ale striktně dodržujeme otevírací dobu do deseti hodin večer, aby hosté nebyli rušeni,“ vysvětlila Gabriela Pelová.

Hosté se cítí jako doma

Rodinný penzion nabízí služby tak, aby se hosté cítili jako doma nebo na návštěvě u babičky. K dispozici mají klíče, aby se mohli do objektu dle vlastního uvážení, neomezeně dostat. Velkým lákadlem je domácí kuchyně. Vycházejí vstříc diabetikům, žádná z diet je nezaskočí, ani bezlepková strava. Každý z hostů je pro Gabrielu jedinečný a svým osobním přístupem a ochotou přizpůsobit se maximálně hostům to dává najevo. Denně vstává brzy ráno, přesto, že má pedagogické vzdělání, které, jak říká, pověsila na hřebík, vaří, peče dorty, zákusky, uklízí.

„Úklid je jednou z našich nejhlavnějších priorit. Denně uklízíme. Možná to i trochu přeháníme, ale abych byla konkrétní, po úklidu pokoje si  sednu do křesla a prohlížím si pokoj očima hosta. Tak třeba ještě objevím pavučinku nebo přeskládám závěs,“ směje se Gabriela a dodává, že to nejspíš s tím jejím precizním úklidem přehání, ale za roky, co mají penzion ví, že hosté si všímají i nejmenších detailů.

Připravují další překvapení

„Ztratit důvěru hostů, udělat si špatné jméno, to je hned, ale napravit to, to je mnohem obtížnější. A tomu bych chtěla předejít,“ vysvětluje jedno z tajemství úspěchu být majitelkou nejlepšího penzionu v Královéhradeckém kraji Gabriela Pelová. V květnu 2015 to bude deset let, kdy koupili zchátralé hospodářské stavení, které do ubytovacího zařízení mělo hodně daleko. Rodina se, jak se říká, „zakousla“ do práce a na svět přicházel kousek po kousku malý hotýlek. Na závěr prozradila, že už je připravená dokumentace a přibude i wellness. Pak už prý rodinnému penzionu mezi Divokou Orlicí a jejím slepým ramenem nebude nic chybět.

Čtenářská diskuze