Obchodka na horách

KOSTELEC N. O. – Jak to dopadne, když banda prváků z OA TGM v Kostelci nad Orlicí jede na lyžařský kurz a připojí se angličtí studenti?

FB_IMG_1485349693128

Páni učitelé, díky!
Foto: Archiv OA TGM Kostelec n. O.

Vypadá to jako zázrak, ale nikdo z lyžařů si nic nezlomil, nikdo z turistů nezabloudil a nikdo z učitelů se nezbláznil. A tak bychom vám nejspíš měli povyprávět o našich zážitcích.

Autobus byl plný k prasknutí, všude tašky s oblečením, jídlem, lyžáky, a protože holky byly v převaze, tak i se šminkami – nemluvě o velkém plastovém kufru zářivě růžové barvy, který při každém zabrzdění klouzal uličkou mezi sedadly. Zdálo se, že řidič bude muset pěšky.

Když jsme dojeli na místo, většina z nás si rychle našla způsob, jak se schovat a věci nechat vynosit akčnějšími studenty. Bylo tedy překvapením, že v autobuse nic nezůstalo a všichni jsme se ubytovali.

Po dobrém obědě jsme se vydali na kopec za penzionem, abychom se rozřadili do družstev. Bylo to poměrně komické, protože někteří z nás stáli na lyžích poprvé. A ti, co lyžovali po dlouhé době, se zarazili uprostřed kopce a dál jim to nejelo kvůli špatně navoskovaným lyžím. Nakonec jsme to však zvládli a úspěšně se rozdělili do pěti družstev.

Každé dopoledne i odpoledne jsme se činili na sjezdovce a večery trávili zábavou ve společenské místnosti. Naši učitelé, kteří mají smysl pro humor a pochopení pro křehkou duši teenagera, nám vymýšleli program, zpívali s námi písničky, hráli nám na kytary a vyprávěli historky ze svého mládí – ne, že by teď už mladí nebyli.

Tradiční návštěva z Velké Británie

Nejočekávanějším dnem byla středa – to odpoledne za námi měli přijet studenti z Anglie.

Je to dlouholetá tradice – jejich učitel Chris James bere své studenty na lyžování do Česka už devatenáct let. Mezi třemi stovkami anglických studentů se našlo pouze šest, kteří umějí lyžovat a měli chuť se za námi vydat. My jsme si pro ně připravili společenský večer na „vysoké úrovni“. Děvčata si oblékla šaty, pánové košile a kravaty a společně jsme ukázali, co jsme se naučili v tanečních. A kupodivu brala taneční hodiny většina z nás.

A nebyl to jediný stylový večer – hned druhý den za námi přijela část školní kapely Přejetá žába a my si mohli zatancovat i na písničky modernější, které jsme uměli všichni i zazpívat.

Celkově lyžařský kurz nejen upevnil náš kolektiv, ale ukázal nám, že každý z nás má na něco talent a společně jsme skvělá parta. A nejspíš nejsme první, kdo na lyžák rád vzpomíná. Na našich pokojích nás totiž vystřídali starší spolužáci, kteří si přijeli užít víkend plný sněhu. Můžeme snad učitelům říct něco jiného než díky? Takže díky, páni učitelé!

ZA KLUB MEDIÁLNÍ KOMUNIKACE DOMINIKA VONDRÁČKOVÁ A NIKOLA HEJLKOVÁ

Čtenářská diskuze