Na školách se domlsalo

Školy, na kterých děti plní povinnou školní docházku, musely upravit nabídku potravin v bufetech a prodejních automatech. Co všechno dětem přináší tvz. pamlsková vyhláška?

P1150115

V Borohrádku učí své žáky jíst zdravě i bez vyhlášek.
Foto: Archiv ZŠ Borohrádek

RYCHNOVSKO – Plastový kelímek vlašáku a jeden nebo dva sýrové rohlíky. To býval před více než deseti lety velký hit v gymnaziálním bufetu v Rychnově nad Kněžnou. Pravda, nic zdravého, ale dobré to bylo. Nyní už nic takového nepřipadá v úvahu, alespoň na základních školách a víceletých gymnáziích. Od začátku roku totiž vešla v platnost tzv. pamlsková vyhláška, tedy „…vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, upravující potraviny, které lze prodávat na půdě škol.“ Hezky napsáno, že? Mezi odpovědnými pracovníky ale výtvor Ministerstva školství příliš zastání nemá.

„Vyhlášku, která zakazuje ve školách takové věci jako housku se sýrem nebo šunkou, pribináček, přesnídávku či müsli tyčinku, nebudu opravdu komentovat. Bohužel další typická ukázka absolutní nekompetentnosti ministerstva školství, které dětem škodí daleko více než ta houska se šunkou,“ prozradil ředitel ZŠ a MŠ Trivium Plus z Dobřan Jan Grulich.

Pokud měly školy ve svých prostorách bufety nebo různé automaty, museli jejich provozovatelé buď upravit nabídku nebo je přestat provozovat.

„Museli jsme informovat provozovatele bufetu o nutnosti dodržovat vyhlášku, což logicky vedlo k jeho rozhodnutí uzavřít bufet a od 1. ledna 2017 ho neprovozovat. Prodejem holé vody se nedá uživit. Jednáme s jedním provozovatelem automatů na nápoje a potraviny. Sortiment, který vyhoví vyhlášce zejména v oblasti potravin je však velmi omezený,“ řekl Orlickému týdeníku ředitel gymnázia F. M. Pelcla v Rychnově n. K. Petr Kačírek.

Důvodem předložení vyhlášky byla logicky potřeba omezení nezdravého stravování na základních školách. Což o to, nápad je to jistě dobrý a potřebný. Stačí se rozhlédnout po lavicích devítiletek, kde o přebytečná kila není bohužel nouze. Vyhláška měla původně platit i pro střední školy, ale nakonec od tohoto nápadu ministryně školství Kateřina Valachová upustila. Úprava se tak týká žáků do splnění povinné školní docházky.

Peníze na svačinu

„Pamlsková vyhláška byla tvořena s dobrým úmyslem, ale souhlasím s názorem veřejnosti, že rozhodně nezaručuje zdravější stravování dětí. Časté je bohužel to, že děti dostanou peníze na nákup svačiny a jdou si koupit něco do běžného obchodu. Nezdravých lákadel zde na ně čeká dost. Během dne tak někteří popíjejí sladké limonády a konzumují nezdravé sladkosti, brambůrky apod.,“ upozorňuje ředitelka ZŠ T. G. Masaryka v Borohrádku Iva Přibylová.

To je velmi podstatná část problému. Děti si nezdravé potraviny mohou koupit někde jinde než ve škole. Přestože například v Borohrádku své žáky vedou ke zdravému stravování nejen prostřednictvím výchovy ke zdraví, základní problém leží v rodinách a v příkladu, který dávají svým dětem rodiče. Nejlepší by bylo, kdyby každé dítě mělo připravenou zdravou svačinu včetně pití z domova.

Je to o rodině

„Není to o škole nebo restriktivních opatřeních v době školní výuky, ani o dvou nebo třech hodinách tělocviku. Je to o rodině. Stát může přispět maximálně osvětou. Možná nějakou daňovou úlevou na zdravější potraviny.

Pokud možnost stravovat se zdravě bude až čtyřikrát dražší než běžné potraviny, pak není možné očekávat změnu chování spotřebitelů. Když chce stát méně výfukových plynů, uvažuje o dotacích na ekologická auta. Možná by zdravotní pojišťovny za deset let vydávaly na léčbu méně, pokud bychom nyní investovali do podpory zdravějšího stravování,“ má jasno ředitel rychnovského gymnázia Kačírek a podobně mluví i ředitelka základní školy v Solnici Hana Jakubcová.

„Myslím si, že zdravý vývoj dětí škola nezachrání. To je otázka životního stylu každé rodiny.“

Přestože porušení zákazu prodeje nezdravých potravin nebude zatím nikdo trestat, na mnoha školách bufety raději uzavřeli. A tak si děti na vlašák a jeden nebo dva sýrové rohlíky skočí o přestávce do nejbližšího obchodu.

DSC_3174

 

Názor učitele výchovy ke zdraví ZŠ TGM Borohrádek Ondřeje Sitky

V oblasti výživy se za posledních 100 let provedlo nespočet výzkumů, které měly odpovědět na otázku co, jak často a kolik bychom měli jíst, aby to našemu tělu prospívalo. Mnoho z těchto výzkumů bylo financováno potravinovými firmami, které očekávají, že jejich produkt bude vychválen a bude mu tak přidělena nálepka žádoucí a zdravé potraviny. Stalo se tak již dávno u bílého pečiva, mléka, masa aj. a lidé tomu díky všudypřítomné reklamě a zažitým stereotypům nadále věří a odmítají přijímat nové vědecké poznatky a například realitu zpracování některých potravin. Vytvořili jsme si nespočet špatných stravovacích návyků, které jsme vzali za své, aniž bychom se zajímali, z jakých zdrojů doporučení těchto potravin pocházejí.

V první řadě by se rodiče, učitelé i lékaři měli vzdělávat v oblasti výživy, neboť právě od nich hrozí, že se nebezpečný návyk přenese na dítě. V druhé řadě bychom měli přeprogramovat své smýšlení o stravě a pokusit se napravit napáchané škody. Uvedu nejvážnější: bílé pečivo, uzeniny, sladkosti a sycené limonády jako častá svačina dětí ve škole, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, maso jako základ jídelníčku či program Školní mléko, kdy děti pijí cenově zvýhodněné ochucené mléko.

Čtenářská diskuze