Dnešní díl seriálu o obcích a osadách Rychnovska využil jedinečné shody náhod. Na řadě jsou Hluky, kde se minulou sobotu konalo setkání místních rodáků. Orlický týdeník se proto do Hluků vypravil.
HLUKY – K hasičské zbrojnici v Rozkoši se pomalu ale jistě scházejí lidé. Malé skupinky se loudají k místu, kde očekávají zábavné odpoledne. U vchodu do areálu je pozdraví pořadatelé a hned se mohou jít občerstvit, dát si pivo nebo počkat, až bude další ořez grilovaného masa.
V prostorách „hasičárny“ jsou na stole připraveny publikace připomínající bohatou a zajímavou historii Hluků, malé obce, jejíž rodáci mají dnes sraz.
„I když jsou Hluky malé, mají bohatou minulost a především jsou krásné, to si člověk třeba uvědomí, až když je celé prochází,“ uvedl setkání rodáků z místní části Kounova Hluků bývalý starosta Zdeněk Šritr, jeden z organizátorů víkendové akce.
Zajímavostí spojených s Hluky se na místě srazu mohl zájemce dovědět hned několik. Za pozornost třeba stojí místní naleziště železné rudy, které vědecky zpracoval Miloslav Marek. V poutavém vyprávění na srazu představil naslouchajícím rodákům nejenom místní geologii, ale také historii hluckého hradu.
Možná to zní překvapivě, ale v Hlukách zřejmě skutečně stál hrad, jak nám osvětlí kniha autorské dvojice Musil-Svoboda Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou.
„Historické zprávy o hradě chybějí. Neznáme ani jeho původní jméno. Samotná ves Hluky je poprvé doložena až v roce 1654 a zřejmě převzala jméno od protékajícího potoka.“
Otázkou také zůstává, do jaké fáze se stavba hradu, který zřejmě vznikl z iniciativy cisterciáckého kláštera Svaté Pole, vůbec dostala.
Život v horské vsi nikdy nebyl jednoduchý. Místní obyvatelé se proto postupem času začali hodně věnovat tkalcovství, které bylo v povodí Zlatého potoka velmi rozšířené. Svého času bylo v Hlukách až čtyřicet tkalcovských stavů.
A o přehradě jste věděli?
V oblasti Hluků měla být po druhé světové válce vybudována údolní přehrada, což se místním obyvatelům nelíbilo. Dokonce sepsali petici adresovanou prezidentu republiky Eduardu Benešovi a členům československé vlády.
„Dobruška jedná o Kounov bez Kounova a uplatňuje sobecké zájmy města vůči vesnici formou, která se prováděla v protektorátě, ale nelze ji prováděti v osvobozené republice,“ hájí se v petici občané Kounova.
Ve spisu je také upozorňováno na fakt, že Místní národní výbor v Dobrušce záměrně snižuje počty obyvatelstva v Kounově a přilehlých osadách, aby si vymohl postavení přehrady. Pisatelé také zmiňují, že by bylo praktičtější využít k ochraně proti povodním již postavená vodní díla na Skalce a u Dobrého.
Jak je ale patrné, když jedete z Dobrušky na Deštnou, Kounov, Hluky a další osady jsou stále na svém místě, takže přehrada nakonec postavena nebyla.
S vodou si ale místní přeci jenom pěkně užili. V létě roku 1998 se v noci ze středy 22. na čtvrtek 23. července přehnala vsí velká voda, která za sebou zanechala obrovskou zkázu. Jak je patrné na srovnávací fotografii, velmi poničeny byly také Hluky.
