Na setkání rodáků z Hluků se mluvilo také o nepostavené přehradě

Dnešní díl seriálu o obcích a osadách Rychnovska využil jedinečné shody náhod. Na řadě jsou Hluky, kde se minulou sobotu konalo setkání místních rodáků. Orlický týdeník se proto do Hluků vypravil.

HLUKY – K hasičské zbrojnici v Rozkoši se pomalu ale jistě scházejí lidé. Malé skupinky se loudají k místu, kde očekávají zábavné odpoledne. U vchodu do areálu je pozdraví pořadatelé a hned se mohou jít občerstvit, dát si pivo nebo počkat, až bude další ořez grilovaného masa.

V prostorách „hasičárny“ jsou na stole připraveny publikace připomínající bohatou a zajímavou historii Hluků, malé obce, jejíž rodáci mají dnes sraz.
„I když jsou Hluky malé, mají bohatou minulost a především jsou krásné, to si člověk třeba uvědomí, až když je celé prochází,“ uvedl setkání rodáků z místní části Kounova Hluků bývalý starosta Zdeněk Šritr, jeden z organizátorů víkendové akce.
Zajímavostí spojených s Hluky se na místě srazu mohl zájemce dovědět hned několik. Za pozornost třeba stojí místní naleziště železné rudy, které vědecky zpracoval Miloslav Marek. V poutavém vyprávění na srazu představil naslouchajícím rodákům nejenom místní geologii, ale také historii hluckého hradu.
Možná to zní překvapivě, ale v Hlukách zřejmě skutečně stál hrad, jak nám osvětlí kniha autorské dvojice Musil-Svoboda Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou.
„Historické zprávy o hradě chybějí. Neznáme ani jeho původní jméno. Samotná ves Hluky je poprvé doložena až v roce 1654 a zřejmě převzala jméno od protékajícího potoka.“
Otázkou také zůstává, do jaké fáze se stavba hradu, který zřejmě vznikl z iniciativy cisterciáckého kláštera Svaté Pole, vůbec dostala.
Život v horské vsi nikdy nebyl jednoduchý. Místní obyvatelé se proto postupem času začali hodně věnovat tkalcovství, které bylo v povodí Zlatého potoka velmi rozšířené. Svého času bylo v Hlukách až čtyřicet tkalcovských stavů.

A o přehradě jste věděli?

V oblasti Hluků měla být po druhé světové válce vybudována údolní přehrada, což se místním obyvatelům nelíbilo. Dokonce sepsali petici adresovanou prezidentu republiky Eduardu Benešovi a členům československé vlády.
„Dobruška jedná o Kounov bez Kounova a uplatňuje sobecké zájmy města vůči vesnici formou, která se prováděla v protektorátě, ale nelze ji prováděti v osvobozené republice,“ hájí se v petici občané Kounova.
Ve spisu je také upozorňováno na fakt, že Místní národní výbor v Dobrušce záměrně snižuje počty obyvatelstva v Kounově a přilehlých osadách, aby si vymohl postavení přehrady. Pisatelé také zmiňují, že by bylo praktičtější využít k ochraně proti povodním již postavená vodní díla na Skalce a u Dobrého.
Jak je ale patrné, když jedete z Dobrušky na Deštnou, Kounov, Hluky a další osady jsou stále na svém místě, takže přehrada nakonec postavena nebyla.
S vodou si ale místní přeci jenom pěkně užili. V létě roku 1998 se v noci ze středy 22. na čtvrtek 23. července přehnala vsí velká voda, která za sebou zanechala obrovskou zkázu. Jak je patrné na srovnávací fotografii, velmi poničeny byly také Hluky.

Čtenářská diskuze