Na mobilní rentgen by se podle starosty Rychnova nad Kněžnou měly složit obce Rychnovska, ale ne všem se chce.

RYCHNOVSKO – Do rychnovské nemocnice poputují nové přístroje za miliony korun. Plánované peníze od Královéhradeckého kraje však nepokryjí všechny její potřeby, například kraj nekoupí takzvané C – rameno, mobilní rentgen za zhruba milion dvě stě tisíc korun. Stávající je už přitom zastaralý.

S nápadem, že by se na tento přenosný rentgen mohly složit obce a města na Rychnovsku, přišel rychnovský starosta Jan Skořepa, když zval své kolegy z okresu na každoroční setkání starostů. A hned potřebnou částku rozpočítal tak, že by každá obec, bez ohledu na počet obyvatel, zaplatila 15 tisíc korun.

„Před rokem se připravovaly petice za zachování rychnovské nemocnice, nyní by obce svoji  podporu mohly ukázat v praxi. Zajímalo mě, jestli se dokážeme v této věci sjednotit. Zatím se starostové vyjadřují písemně i ústně, že buď přispějí, nebo nepřispějí. Sbírka není uzavřená. Až budeme vědět, kolik jsme vybrali, pak se rozhodne, zda požádáme vedení kraje o případné doplacení přístroje,“ objasnil rychnovský starosta Jan Skořepa, člen představenstva nemocnice.

Obce mají menší rozpočet

Nápad má své zastánce, ale zdá se, že odpůrců je více. Hlavně proto, že pro malé obce, které pracují s daleko menším rozpočtem než okresní město, považují částku za nepřiměřenou. Druhou zásadní věcí je, že rychnovská nemocnice se sloučila s náchodskou a fúzi celá řada starostů odmítala. Někteří starostové se pak obávají, že by rentgen nakonec nemusel v Rychnově vůbec zůstat.

„Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou jako právní subjekt již neexistuje, neboť byla včleněna do Oblastní nemocnice Náchod. Otázka tedy zní, komu by vlastně rentgen sloužil a komu by byl fakticky předán. Návrh na spolufinancování rentgenu budu teprve předkládat orgánům obce. Principiálně nejsem proti myšlence sdružování prostředků na pořizování smysluplných věcí. Mobilní rentgen do této kategorie podle mě patří. Je však potřeba zajistit, aby byl používán přednostně ve spádové oblasti bývalé Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou. Problém pak vidím v navrženém klíči ke sdružení potřebných finančních prostředků – tedy že každá obec přispěje částkou 15 tisíc korun,” prohlásil albrechtický starosta Jaromír Kratěna.

„Je nesporné, že tento příspěvek má pro Rychnov nad Kněžnou jinou váhu při jeho schvalování, než například u obce se 150 obyvateli. Bohužel, předkladatel i přes upozornění na nevhodnost navrženého klíče ke sdružení prostředků na něm stále trvá, a to může být při rozhodování jednotlivých obcí podstatný problém,“ prohlásil starosta Albrechtic nad Orlicí Jaromír Kratěna.

Někde by přispěli částkou rozpočítanou na obyvatele

V Kounově jednalo o příspěvku zastupitelstvo obce na veřejné schůzi 20. března.

„Bylo rozhodnuto, že příspěvek poskytovat nebudeme. Jsme ochotni se podílet pouze příspěvkem rozpočítaným na obyvatele, nikoliv jednorázovým na obec,“ uvedl starosta obce Kounov Jaroslav Bašek.

„Obec Val i obce DSO Region Orlické hory velice rádi přispějí a podpoří nemocnici v Rychnově nad Kněžnou. Ovšem požadavek pana starosty Skořepy, který vychází z předpokladu obec jako obec, poukazuje na nevědomost “výše postavených” politiků o problematice  financování malých obcí,” uvedl starosta Valu Luboš Řehák.

„Nezdá se nám klíč, který navrhuje rychnovský starosta. Máme zájem o budoucnost nemocnice. Trošku nás však mrzí, že někdo v malé privatizaci povolil příchod lukrativního oddělení, mimo jiné s rentgeny, do soukromých rukou. Přesto však přispějeme, bohužel dnes vám neřeknu kolik,“ sdělil starosta Podbřezí  Antonín Novotný.

V řadě obcí totiž čekají na zasedání tamních zastupitelů, kteří budou o poskytnutí peněz rozhodovat. Například v Solnici, kde má ale starosta Ladislav Kubíček jasno. Podle tajemnice Stanislavy Klengelové chce starosta peníze poskytnout, takže v tom smyslu bude apelovat i na zastupitele.

„U nás budeme zasedat koncem dubna, myslím, že nebude nikdo proti. Je to potřebná věc, je pro lidi. Všichni v obcích šetříme, 15 tisíc je však částka, kterou můžeme uvolnit, i když i nás zvolený klíč mrzí. A máme málo informací, co by se stalo, kdyby všichni nepřispěli, kde by se zbývající peníze sháněly, abychom nemuseli doplácet,“ obává se starosta Zdobnice Bohumil Trpišovský.

Příspěvek čeká na projednání podle starosty Tomáše Vilímka také třeba v Ličně nebo v Semechnicích. Naopak rozhodnuto je už v Bystrém. Jak uvedl starosta Václav Drašnar bylo v Bystrém na veřejném zasedání zastupitelstva obce 19. března rozhodnuto připojit se k akci na zakoupení ramena mobilního rentgenu pro rychnovskou nemocnici, a to v navrhované částce 15 tisíc korun.

Pacienti na Dobrušsku patří spádově pod Náchod

Dobrušsko patří z větší části spádově pod nemocnici v Náchodě, někteří lidé, hlavně z Opočenska a Českého Meziříčí prý využívají zdravotní služby také v Hradci Králové. Na Dobrušsku se proto řadě obcí platit nechce.

„Dostali jsme výzvu, ale máme hlavně starosti se svým rentgenem v areálu bývalé nemocnice. Nechceme z principu přispívat kraji na jeho zdravotní zařízení. To by pak mohlo přijít jakékoliv oddělení nemocnice či jiné zařízení, abychom se na něco složili. V radě města to neprošlo,“ informoval starosta Opočna Štěpán Jelínek.

Nepřispěje patrně ani Dobruška.

„Rada města rozhodla, že musíme podporovat dotacemi místní organizace. O nemocnici se má starat kraj,“ doplnil starosta Dobrušky Petr Tojnar.

Příspěvek nepošlou ani další obce.

„U nás se již příspěvek projednával a návrh neprošel. Nemáme z čeho platit. Spádově patříme spíš pod Náchod, tam se kvůli kolonám před městem špatně jede a navíc se teď bude náchodská nemocnice předělávat, takže máme nyní starosti s tímto problémem. V dnešní době navrh nemáte jistotu, že ty peníze, kterými přispějete, dojdou tam, kam mají,“ zapochyboval starosta Pohoří Zdeněk Krafka.

V Českém Meziříčí, kde to mají nejblíže do hradecké nemocnice, teprve budou žádost projednávat, ale starosta Milan Žďárek ji prý nepodpoří. Důvodů má více, jedním z nich je již zmíněná privatizace lukrativních rentgenových pracovišť v rychnovské nemocnici. Ty jsou v soukromých rukou, přitom by mohly vydělávat na novou techniku.

Kostelec nad Orlicí se podle místostarosty Luboše Lecha k akci také nepřipojí.

„Za zdravotnictví je ze zákona odpovědný stát. Kraj v dnešním třístupňovém systému poskytované zdravotní péče převzal dobrovolně provozování oblastních nemocnic, čímž z vlastní vůle supluje povinnosti státu. Vzhledem k tomu, že zákon tuto povinnost kraji ani obcím neukládá, není z mého pohledu úlohou obcí bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, aby kraji na dovybavení nemocnice přístrojovou technikou finančními prostředky přispívaly,” uvedl starosta Borohrádku Milan Maček.

Rozhodnutí starosty Rychnova nad Kněžnou rozeslat starostům dopis, v němž žádá osmdesát obcí o poskytnutí finančního daru ve výši 15 tisíc korun na nákup přenosného rentgenu považuje za nepromyšlený akt.

„Zákonnou a primární povinností obcí je starat se s péčí řádného hospodáře o majetek, provoz a rozvoj obce ve prospěch svých spoluobčanů. Z vlastní zkušenosti vím, že vlivem mnohaleté ekonomické recese zvažují obce bez výjimky i po loňské změně zákona o rozpočtovém určení daní účelnost každého výdaje,“ řekl Maček.

Vybavenost, hospodaření a zachování zdravotní péče je podle Milana Mačka povinností zřizovatele, jímž je v tomto případě Královéhradecký kraj, který prý za celou svou historii žádné obce o finanční pomoc nikdy nežádal.

„Nebylo by to ani logické, protože sám různými dotacemi města a obce podporuje. Jako krajský zastupitel a člen finančního výboru kraje také vím, že je v možnostech krajského rozpočtu zmíněné zařízení pro rychnovskou nemocnici bez dopadu na rozpočet koupit. Je to v podstatě jen o prioritách krajské koalice ČSSD a KSČM, jaký objem prostředků vynaloží na nákup zdravotnické techniky, nebo obráceně, jak podpoří různé volnočasové aktivity, neziskovky, obecně prospěšné společnosti, destinační společnosti, případně hokejový klub Mountfield Hradec Králové, pro který se počítá s částkou 1 milion korun, komerční akci CIAF, kde je deklarován dar 750 tisíc korun a podobně. To je jen zlomek položek, které kraj dá ze svého rozpočtu, jež činí 3,4 miliardy korun vydává. Financování zdravotnictví je sice celospolečenský problém, který je nutné řešit, není to však rozhodně úloha malých měst a obcí bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, které samy ve většině případů o dotační podporu žádají,“ dodal Milan Maček.

Někde pomáhají zdravotnictví nadace

Podle krajské radní pro zdravotnictví Jany Třešňákové s iniciativou nemá nic společného kraj, ani vedení nemocnice. Nikdo by neměl podle ní být k zaplacení daru nucen.

„Na druhou stranu někde fungují nadace, například Nadační fond v Broumově na podporu tamní nemocnice, nadaci na pomoc nemocnici mají i ve Dvoře Králové nad Labem. Finanční prostředky tam sdružují jak obce, tak i místní podnikatelé. Možná to je cesta i pro rychnovskou nemocnici. Kraj více peněz uvolnit nemůže, z celkového objemu financí na přístrojové vybavení ve výši 70 milionů korun je určeno bezmála 25 milionu korun do Rychnova. Přitom rychnovská nemocnice patří k nejmenším,“ sdělila Jana Třešňáková.

 

 

 

Od roku 2008 bylo Královéhradeckým krajem financování Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou a.s. z Fondu rozvoje a reprodukce zaměřeno jednak na zlepšení prostředí, v němž je lékařská péče poskytována, jednak na reprodukci a modernizaci zdravotnických prostředků, to je zdravotnické techniky.

V roce 2013 bylo proinvestováno do nemocnice cca 10,5 milionu korun a letos byla ukončena rekonstrukce centrální sterilizace, a to celkovým nákladem více než 10 milionů korun.

V roce 2014 lze předpokládat, že objem investic do zařízení z  Fondu rozvoje a reprodukce a dalších zdrojů bude činit 16 milionů korun na zlepšení prostředí a doplnění zdravotnické techniky. Prioritou je rekonstrukce sociálních zařízení na lůžkových odděleních ortopedie a chirurgie včetně dispozičních změn. Očekávaný náklad činí 10 – 11 milionů korun. Z Fondu životního prostředí bude maximálním nákladem 23,9 milionu korun provedeno zateplení hlavní budovy včetně výměny oken. V současné době jsou ukončovány práce na předložení podkladů pro financování podstatné zdravotnické techniky v objemu 22 milionu korun z Evropských fondů s vlastní realizací v roce 2015.

 

 

Čtenářská diskuze