Na Dobrušsku uhynuly ryby, mají málo vody

V červenci došlo k většímu úhynu ryb, z kterého rybáři viní nejen sucho, ale i odpůrce výstavby vodní nádrže v Mělčanech.

DOBRUŠSKO – Po bouřce, která se přehnala nad Dobrušskem v noci z úterý 7. na středu 8. července, zaznamenali rybáři na Dobrušsku větší úhyn ryb. A to nejprve na Dědině v úseku od bývalé hospody až po silniční most v Pulicích.
„Proč to bylo právě v tomto úseku, nevím, snad proto, že jsou zde příhodné podmínky pro pstruha potočního. Směrem k soutoku s Brtvou a pod mostem v Pulicích není žádná významnější tůň, kde by mohl pstruh prosperovat. Uhynuli především pstruzi potoční v generační velikosti, to je 20 – 30 centimetrů, tedy ti, kteří zde mohli vytvořit prosperující komunitu, a také několik lipanů. Tloušti přežili, i několik pstruhů jsme spatřili živých,“ vysvětlil předseda místní organizace Českého rybářského svazu Opočno Pavel Marek.
Co se týče množství uhynulých ryb, jedná se asi o 80 kusů ve váze okolo 15 kilogramů. Finanční ztrátu nelze vyčíslit, protože rybáři nevědí, jestli uhynuli pstruzi, které kdysi vysadili, nebo jestli se jedná o samovýtěr. Pokud by ale vyčíslili hodnotu uhynulých ryb z pohledu jejich významu v toku a klasifikovali je podle sazebníku upytlačených ryb, dosáhla by škoda několika tisíců .
„Opět se potvrdilo moje přesvědčení nevysazovat cíleně do tohoto profilu pstruha, protože je zde velké riziko otravy. Pravděpodobně opět přitekla „kaše plná fekálií“ z polovyschlé kanalizace, která byla delší dobu bez deště. Apeluji na pracovníky životního prostředí, aby tuto záležitost prezentovali na potřebných místech. Potýkáme se s problémem, který je velmi obtížně řešitelný a závislý na místních podmínkách. Konkrétně v Pulicích je to ale stav, který se nevyskytuje občas, ale naopak s mírnějšími projevy znečištění se zde setkáváme poměrně často. Ne vždy musí jít o úhyn ryb. Stačí se zeptat místních lidí, kteří řeknou, jak často je cítit zápach od toku,“ sdělil Pavel Marek.
Zatím k jednomu z největších úhynů ryb došlo v posledních letech na Dědině 22. června 2011, kdy škoda za 60 kilogramů mrtvých ryb byla vyčíslena na více než 60 tisíc korun. Mezi nimi byly i chráněné vranky a mihule.

V malém množství vody je málo kyslíku

Od té doby došlo jen k menším úhynům. Letos však bylo podle rybářů už v zimě málo vody v toku.
„Stav na limnigrafu v Cháborech vykazoval v zimních měsících průtok na úrovni měsíce května. V druhé půlce června byl stav na hranici suchého průtoku. Od zhruba 7. července je vykazován průtok pod 70 litrů za sekundu. Při dělení na jezu v Cháborech v poměru 2:1 jde na Dobrušku okolo 40 litrů za sekundu. Dne 13. července byl vykazován průtok pouze osm litrů za sekundu, což je v podstatě neměřitelné množství. Po odčerpání vody z toku čerpadly v zahrádkářské kolonii Na Trojici a odčerpávání vody po toku v Dobrušce je výsledný průtok téměř nula. Na přelomu měsíce června a července došlo ke změně barvy vody v toku, patrně v důsledku nějaké nevhodné činnosti. Úhyn sice nebyl zaznamenán, ale znečištění toku splaškovými usazeninami ano,“ doplnil Pavel Marek.
V pondělí 20. července odpoledne se uskuteční na Městském úřadu v Dobrušce schůzka ohledně četnosti havarijních stavů, co se týče průtoku Zlatého potoka – Dědiny.
„Vzhledem k vysokým teplotám a nízké hladině vody v toku Dědina se začátkem července snížil obsah kyslíku ve vodě na minimální hodnoty. Vlivem následného prudkého deště došlo ke splachu prachových částic z komunikací a zpevněných ploch, následně k zahlcení kanalizace a jejímu přetečení prostřednictvím odlehčovacích komor do vodního toku Dědina. To mělo za následek uvedený úhyn ryb ve zmiňovaném úseku. K takovýmto situacím může v letním období docházet. Není to způsobeno únikem nebezpečných látek do vody,“ řekla za dobrušsský odbor výstavby a životního prostředí vedoucí oddělení životního prostředí Věra Šmídová.

Ryby uhynuly i v Opočně

O pár dní později objevili rybáři mrtvé ryby i v Opočně na toku Zlatého potoka, nejprve v Podzámčí.
„Měla zde uhynout bílá ryba, okouni a také další druhy. Našli jsme i několik uhynulých ryb už v lokalitě Na Panelech v Lišťovině. Patrně též zde došlo vlivem velkého deště k vypláchnutí kanalizace a tyto splašky byly svedeny do vody v záhybu toku v Lišťovině u zahrádkářské kolonie. Ani tady to není poprvé, kdy podobnou záležitost řešíme,“ poznamenal předseda místní organizace Českého rybářského svazu Opočno Pavel Marek.
Starosta Zdeněk Krafka, člen rybářského svazu, ale i starosta Dobrušky Petr Tojnar se domnívají, že by situaci vyřešila realizace stavby protipovodňových opatření v Mělčanech. Vinu za úhyn ryb dávají i ochráncům přírody, kteří zhatili plány na vodní nádrž a zdržují i vybudování suchého poldru. Na vině je hlavně vyhlášení oblasti jako chráněného místa – Natura 2000.

Co na to ochránci přírody?

Podle ekologů za úhyn ryb Natura nemůže, a to hned z několika důvodů.
„Alespoň prozatím je to tak, že by zde stejně nestála ani přehrada, ani poldr. Stavbu čehokoli v této lokalitě blokují komplikace s pozemky a jejich vlastníky, ale i problémy technicko – správního charakteru. Navíc ryby a další vodní živočichové nehynou na následky sucha jen v této lokalitě, ale v podstatě plošně po celé České republice, zejména proto, že došlo k záměrnému plošnému odvodnění krajiny. Většina zemědělských pozemků je schválně odvodněna sítí odvodňovacích příkopů, kanálů a drenáží. Pokud se drenáže časem zanesou a část krajiny tak konečně začne zadržovat vodu, dochází k opětovnému zdrenování. Aktuálně viz likvidace mokřadu u obce Mokré – tedy přímo v povodí řeky Dědiny. Dalším důvodem je ztráta absorpční schopnosti půdy – vlivem děsivé zemědělské praxe klesá neustále nejen úrodnost, ale i absorpční schopnost zemědělské půdy. Zatímco kvalitní půda zadrží až 400 litrů vody na jednom metru čtverečním, degradovaná jen zhruba 60 litrů. Propočítejte si to na celkovou plochu povodí Dědiny,“ uvedl ekolog David Číp z JARO Jaroměř.
Dále je podle Čípa problémem zničení zasakovacích prvků – dříve byla krajina plná mezí, stromořadí, remízků, polních cest, luk a pastvin. Dnes je to jeden velký orný lán. Krajina tak připomíná střechu; když zaprší, všechna voda z ní rychle odteče a způsobí povodeň, a pak nám po zbytek roku voda chybí. Smrkové a borové plantáže, které nahradily původní lesy, nedokáží zadržet tolik vody jako původní lesy s dostatkem mrtvého dřeva, které funguje jako houba. Problémem je i záměrné vysušení drobnějších mokřadů, vlhkých luk, slatinišť a rašelinišť v krajině – v době nadbytku vody ji zachycují, v době sucha uvolňují. Dále také zkanalizování našich vodotečí, jimiž voda prudce odtéká, způsobuje pak povodně, a jindy zase chybí – řeka Dědina v Mělčanech je podle Davida Čípa jednou z posledních vůbec, které těmto technokratickým zásahům unikly.
„Díky tomu je na toku nad Mělčany celá řada přirozených vymletých tůni. Část vodních živočichů zde i tak uhyne, ale nemalá část se právě v těchto tůních zachrání. Tam, kde bylo koryto řeky zregulováno, například ve městech, se však nemají vodní živočichové kam uchýlit, protože tam žádné tůně nejsou, nezřídka tam není nic jiného než beton. Běžte se podívat například na úsek Dědiny nad Opočenskou ulicí v Dobrušce, tím spíše když zrovna zde je velké znečištění ze splaškových vod. Jsem přesvědčen, že právě v místech, která dnes chrání Natura, jsou ztráty na rybách nejmenší,“ doplnil Číp.

Čtenářská diskuze