Michal Kočí: „Tomáš Řepka by nám mohl dělat pokladníka“

Fotbalové týmy po pozvolném uvolňování nouzového stavu pomalu začínají se společným tréninkem a některé se chystají na první přátelská utkání, což kvitují hlavně hráči, ale také fanoušci.  

RYCHNOVSKO – Po netradičním představení okresních týmů hrajících krajský přebor a I.B třídu dnes nahlédneme do kabiny mužstev okresního přeboru.

 

Na OP II. třídy půjdou fanoušci až v srpnu.     Foto: Martin Šnajdr.

Na OP II. třídy půjdou fanoušci až v srpnu. Foto: Martin Šnajdr.

 

1. Jak moc vám chybí fotbal, tréninky a parta v současné době, kdy jsou všechny sportovní akce odloženy, a jak trávíte volný čas?

2. Vidíte nějaká pozitiva nebo spíše převažují negativa z nouzového stavu?

3. Jak dlouho v klubu jste? Případně nám přibližte své začátky a svá předchozí působiště…

4. Jakou nejvyšší soutěž a kde hrál někdo ze spoluhráčů?

5. Do které vyšší soutěže byste poslal někoho z týmu?

6. Oblíbený a neoblíbený soupeř v soutěži?

7. Kdo je největším fintilem kabiny?

8. Naopak, kdo módě příliš nedá?

9. Který spoluhráč chodí všude pozdě?

10. Největší jedlík v týmu?

11. Vaše oblíbené jídlo a pití?

12. Koho je v kabině slyšet nejvíce a o kom ani nevíte, že tam je? A kdo je největším bavičem?

13. Říká se, že brankáři jsou jiní než ostatní hráči a mají svůj svět. Platí to i o tom/těch vašem/vašich?

14. Jak ze svého pohledu vidíte vašeho trenéra?

15. Kdo je tahounem a držákem oslav, když zapíjíte vítězství?

16. Nejoblíbenější nápoj, který po výhře teče proudem?

17. Pokřik po vítězném utkání se v klubu dědí nebo máte nový, a kdo ho vymyslel?

18. Traduje se, že chlapi jsou buď „horňáci“ nebo „dolňáci“. Máte přehled, v jakém poměru je to ve vaší kabině?

19. Který tým v lize má v kabině největší počet fanoušků?

20. Když byste si mohli vybrat jako posilu jednoho hráče z naší ligy a ze zahraničních lig, kdo by to byli a proč?

21. Máte sen nebo cíl, kam byste chtěl se svým týmem postoupit?   

 

OP II. třídy

MICHAL KORMAN – TRENÉR SOKOL LUKAVICE

1) Nám všem, co máme tuhle skvělou hru rádi, samozřejmě chybí strašně moc a doufám, že se ten kolotoč zase co nejdříve rozběhne. Volný čas trávím s rodinou, tréninkem golfu na zahradě a plánování přípravy na další sezonu.

2) Ve vztahu k fotbalu je to pozitivní pro náš trávník, který dostal při podzimní předehrávce hodně zabrat, a který už se dal i díky pomoci zapálených Lukaváků do pořádku, za což jim velmi děkuji.

3) V Lukavici jsem asi 10 let. S fotbalem jsem začínal v 7 letech u Honzy Zemena v rychnovském Spartaku, kde jsem prošel všemi kategoriemi, následoval přesun do Sokola Lukavice a končil jsem v rychnovské Labuti.

4) Většinou krajské soutěže.

5) Do vyšší soutěže, což je v našem případě I.B třída bych poslal celé mužstvo Sokola Lukavice, protože jsem přesvědčen o tom, že na to naši kluci herně mají. Tak doufám, že se nám ten postup někdy společně podaří.

6) Oblíbeným soupeřem je každé mužstvo, které se snaží hrát kombinační fotbal, takže hlavně Rychnov B, Deštné, Častolovice, Doudleby. Neoblíbený nemáme.

7) Největší modelínou v kabině je bezesporu Zdenda „Kábič“ Kába, ale myslím, že mu s tím, aby vypadal jako ze škatulky, pomáhá jeho budoucí manželka. Zdárně mu sekundují Lukáš „Fretka“ Nosek, Kuba Halíř a Míra Cvejn. (směje se)

8) Naši hráči jsou všichni jako ze žurnálu. (směje se)

9) Občas časově nestíhá náš matador Roman Pross, ale to je převážně dáno jeho podnikatelskými aktivitami.

10) Překvapivě ten nejhubenější Zdenda Kábič, mimochodem skvělý kuchař. Je vidět, že chutná i Míšovi Bělovi.

11) Zapečená brokolice a Cabernet Sauvignon. (usmívá se)

12) Nejvíce je slyšet kapitán Pavel Drašnar a Míra Kalousek. Bavičem je Honza „Vraník“ Vrána.

13) Absolutně. Naštěstí máme v Lukavici štěstí na skvělé gólmany.

14) Impulzivní, náročný a chápající, že se všechno vždycky nepovede.

15) V Lukavici se alkoholu příliš neholduje, ale největšími tahouny jsou asi gólman Venca Vaněček, Honza Vrána, Tomáš Janoušek, zabrat umí i Hege a náš hrající doktor Pepa Chmelař, který na to dohlíží ze zdravotního hlediska. (směje se)

16) Pivo a kofola.

17) Používáme léty prověřený: Lukavice, olé! Myslím, že ho vymyslel náš bývalý spoluhráč a lukavický patriot pan Prďa, kterého tímto zdravím a přeji mu brzké uzdravení.

18) Všichni naši hráči mají krásné partnerky. Jak tělem, tak duší. (usmívá se)

19) FC Hradec Králové je sice druholigový, ale fandí mu určitě celá kabina.

20) Náš generální manažer Martin Lev dělá, co může, aby přivedl Jirku Janouška, který hrál za Hradec a nyní působí v druholigové Chrudimi, a chtěl bych ho proto, protože vybírá na hřišti správná řešení situací a je to fajn kluk. Ze zahraničí by se nám hodil Ramos z Realu, protože náš stabilní stoper Kuba Tlapák bohužel ukončil kariéru.

21) Nikdy jsem netajil, že chci, aby Lukavice jednou postoupila do I.B třídy.

 

LUBOMÍR SYCHRA – ÚTOČNÍK FK KOSTELEC N. O. B

1) Na stupnici od jedné do deseti to vidím asi tak na jedenáctce. (směje se) Od fotbalu jsem si po pětadvacítce udělal osm let pauzu, volný prostor vyplnil jiný časově náročný koníček, práce a manželka. Chuť na balon jsem tehdy řešil organizací firemních zápasů, kdy jsme si jednou za 14 dní chodili „kopnout“. Současný stav mi tohle období trochu připomíná, jen s tím rozdílem, že kopnout si jen tak nepůjdeme. Mě konkrétně nucená pauza vlastně přišla vhod, protože mám prostor s béčkem doléčit zranění z podzimu a nabrat s předstihem kondičku na podzim. (usmívá se)

2) Pozitiva se najdou vždycky. Je čas se zastavit a uvědomit si, že nic na světě nefunguje automaticky. Že i fotbal, na jehož provozování není potřeba zrovna vysoká škola a miliony v kapse, dělá spoustu radosti. Fotbal na regionální úrovni je volnočasovou náplní spousty lidí a také důvodem k setkávání. Tím, že se musel sportovní a kulturní život zastavit, si snad budeme vážit všeho o to víc, až se opět svět rozběhne. Kromě toho nám díky pauze v Kostelci určitě ještě líp proroste nové hřiště. (usmívá se)

3) Nepamatuju se přesně, ale myslím, že jsem v klubu někdy od roku 96. Začal jsem zčista jasna, ze své vůle až ve svých 14 letech, a od té doby místo fotbalu hraju tu svoji „kopanou“. V prvním půlroce mě Pavel Pinkas st. chtěl poslat domů, abych místo fotbalu zkusil něco jiného. Naštěstí si to rozmyslel, dal mě regulérní individuály a já u fotbalu zůstal. Dnes, když se mi něco povede, od lajny křičí: „Tohohle hráče sem vychoval já!“ (směje se) Do cizí kabiny jsem kdysi nakouknul jen v dorostu v Kostelecké Lhotě a velmi krátce v Častolovicích. Poté následovala osmiletá pauza, kterou změnil jeden březnový firemní večírek v práci. Ve slabé rumové chvilce slovo dalo slovo… Hned druhý den jsem už byl v kádru Dražkovic a znovu začal trénovat. Za rok a půl jsem opustil zaměstnání i Pardubice a vyrazil „domů“. Za značkou Kostelec mi prakticky skočil pod kola bývalý spoluhráč, toho času trenér B týmu Milan Bořek a slovo dalo slovo… (usmívá se)

4) V kosteleckém fotbalu se vždycky pohybovala celkem pestrá sebranka šutérů. Hráči se mezi A týmem a B týmem přirozeně přelévají, tak to vezmu tak nějak šmahem. Snad to nebudu „mít drahý“ u těch, na které si honem nevzpomenu. (směje se) Klubový „dědek“ Kamil Kaplan to dotáhl do ČFL v Náchodě. Teď se těším, až ho v áčku přestane bavit chytat mladý kluky za dres a přijde k nám do béčka. Tonda Řehák, který rozdával radost v divizi, už s námi je. Na mnohem mladšího Martina Jedličku jsem křičel z tribuny na Tesle, když hrál druhou ligu v Pardubicích, ale tomu to ještě chvíli do „béčka“ bude trvat. (usmívá se)

5) Kdyby to šlo, každému z mladších kluků bych dopřál na rok soutěž o 1-2 úrovně výš, než jsou zvyklí. Ověřili by si, co všechno umí psychika a jak dokáže fotbalista vyrůst s týmem. Potom by to donesli k nám a mohli bychom na postup. (usmívá se) Rozhodně jsem přesvědčený, že v každém z našich týmů je pár individualit, kteří by se o 1-2 soutěže výš neztratili, ale jmenovat je nebudu. Nikdy nevíte, kdy konkurence zachrastí zlaťáky a přijde nabídka, která se neodmítá. (směje se)

6) Zápasy se Lhotou jsou pro mě top. Nejlépe tam, protože Lhota má skvělé fanoušky, kteří umí udělat atmosféru. Je jedno, v jaké formě se jako soupeři potkáme, protože se oba týmy zvládnou správně vyhecovat. O to těžší to je pak pro rozhodčího. Dvakrát nemusím Doudleby pro jejich malé hřiště, protože ve svém věku potřebuji na pořádný sprint delší rozběh, a Černíkovice. Ty byly vždy hodně silové a spousta našich mladších kluků to nedává.

7) Žádného opravdového fintila v kabině nemáme. Žádné jméno prozradit nemůžu, pečlivě upravený účes a vždy zastřižený vous totiž může znamenat, že nad zevnějškem fotbalisty drží ochrannou ruku jeho přítelkyně. (směje se) Navíc by se Jirka Kozel mohl urazit, a to já nechci, protože spolu mimořádně dobře vycházíme. (směje se) Dokonalým módním reprezentantem, kterým se náš tým rád pochlubí, je zcela jistě trenér Milan Bořek. Někdy ho dokonce podezříváme, že svůj outfit ladí podle soupeře, ke kterému zrovna jedeme. Jsme rádi, že mladším hráčům ukazuje směr a styl, aby jednou, až dospějí a shodí „rádoby módní účesy“ okresní úrovně, věděli, jak se obléknout. (směje se)

8) Jistě, jsou chvíle, kdy někteří hráči dorazí ve firemních montérkách nebo vytahané mikině s kapucí, která zrovna nevoní, pokud tedy někdy vůbec voněla, případně má odér podle kuřiva odpovídající aktuální náladě modela, ale to jsou věci, které zůstávají v kabině. (směje se)

9) Honza Vilimek je flegmatik, který občas omylem přejde hranice. A to jak časové, tak herní. Jeho následné reakce jsou ovšem vlídné. Je jedno, jestli se upřímně diví tomu, že za konkrétní označení rozhodčího dostal červenou, když za to vždycky byla žlutá, nebo že byl sraz o půl hodiny dřív, než si myslel. Přesným opakem byl bývalý kapitán Míra Hochmann, podle kterého by se daly seřizovat orloje.

10) To vůbec nedokážu říct. Možná doplní trenér. Banány a hroznové víno v poločase rozhodně mizí ve změti rukou extra rychle.

11) Dřív jsem některá jídla nemusel, ale od doby, co jsem se oženil, si nemůžu stěžovat. (usmívá se)

12) Tady jednoznačně hrají roli zkušenost a povahy. Tonda Řehák je ten zlej policajt. Pepa Čihák, kostelecký švihák, je spíš ten hodnej. (směje se) Moje přirozená role je tmelit partu v potřebné chvíli a občas to odlehčit nějakou tou srandou. Lidsky to dobře funguje, ale je znát, že doba se změnila a přestává fungovat starý/mladý, jako dřív. S mladými kluky se musí jednat úplně jinak, než jednali staří dřív s námi.

13) Rozhodně ano. Pár zápasů jsem kdysi i odchytal a také se cítil ve svém světě. Nejvíc asi v Letohradu, kde jsem dostal gól z půlky, což samozřejmě vůbec nebyla moje chyba. (směje se) Proto můžu říct, že jim rozumím. Oběma našim klukům vždycky před zápasem říkám – když nedostaneš gól, tak neprohrajeme. A tohle železné pravidlo mě ještě nikdy nezklamalo. Pořád funguje. Na brankáře jsme hodní, jak jen můžeme. Jirku Kozla jsme dokonce nechali vybrat si i svůj dres. Snad nám z něj ještě chvíli neuteče. (směje se)

14) Milan Bořek je klasický fotbalový srdcař. Do nedávna ještě neměl problém obout kopačky a na poslední minuty vystřídat zraněné hráče, nebo na sebe vzít odpovědnost při penaltě. I do béčka se snaží vnášet fotbalové myšlení, které je obvyklé ve vyšších soutěžích. Nejenže se aktivně snaží udržet kádr „juniorky“ pohromadě, ale z jeho skautingu profituje i áčko.

15) Tady vždycky záleží, o jakou akci jde a v jaké formě se sejdeme. Obecně lze ale říci, že nikdo nevybočuje a všichni jedeme na podobném levelu.

16) Trenér nás drží v životosprávě, takže po výhře je pod jeho dohledem povoleno jedno velké pivo, kdo ale přijel na kole, může si dát dvě, a rozebíráme zápas. Při mimořádnostech jako je větší výhra nebo důležitý zápas v poháru je občas v bistru cítit Božkov. Větší výdrže jsou ojedinělé, spíš na zakončení sezony nebo při zakončení soustředění. (usmívá se)

17) Kostelecká hymna je ojedinělá a legendární. Všichni jsme na ni pyšní. Napsal jí pan Tejkl v dobách největší slávy kostelecké divizní kopané. První sloku slyšely pěkně nahlas všechny týmy, které jsme kdy o body obrali, hymna má však i sloku druhou, o které se málo ví. Celá mimo jiné zazněla i v divadelní hře inspirované prostředím kosteleckého fotbalu s názvem: Bílí andělé pijí tesavelu.

18) Jsme gentlemani. V kabině se bavíme pouze o sportu a soustředíme se na svůj výkon. Takže žádné oficiální informace nemám. Zlí jazykové ovšem tvrdí cosi o horňáctví. (směje se) Údajně má správná sestava diváků podél hřiště u zábradlí přímý vliv na výkony jednotlivých hráčů. (usmívá se)

19) Když jsem byl v Kostelci ještě za starých časů, bylo všude rudo. Teď po restartu jsem příjemně překvapený, jak se konečně začalo blýskat na lepší sešívané časy. Současnou sparťanskou menšinu však nijak neutiskujeme.

20) Zlatan Ibrahimovič by v kosteleckém béčku udělal spoustu parády nejen na hřišti, ale zejména v bistru a kuloárech. V tisku by ho bylo jistě plno. Před rokem náš tým opustila naše rychlonohá černá perla Bony, a proto bych v naší lize sáhl do Plzně pro Kayambu. My bychom se vrátili do starých kolejí a zároveň trochu přistřihli Plzni křídla.

21) Hrajeme v rezervě, naším úkolem je vytvořit přestupní stanici mezi áčkem a mládeží, případně poskytnout prostor pro kluky, co se potřebují rozehrát. Vyšší soutěž je v našich podmínkách zbytečný luxus a myslím, že ke štěstí stačí zápasy, které hrajeme. Ty, kdy si člověk může říct – odmakal jsem to, nevypustil. A pořád jsou zápasy, ve kterých se hraje nahoru–dolů, a když to potom vyjde, odměnou je právě ten pocit, který sport má dát.

 

MICHAL KOČÍ – HRAJÍCÍ SEKRETÁŘ SOKOLA KŘIVICE

1) Fotbal je to jediné, co u nás na vesnici ještě fungovalo, takže teď tu chybí možnost, kdy se lidi jednou za 14 dní sejdou, pokecají, dají si pivko, párek… Počasí je slušné, takže hodně využívám kolo.

2) Pozitivní je, že se momentálně nemusím před každým zápasem stresovat, jestli se slezeme alespoň v 11 lidech. (usmívá se)

3) V oddíle jsem od žáků. Následoval dorost Týniště – krajský přebor, kvalitní JZD liga za Bolehošť, Týniště B – okresní přebor, Žďár nad Orlicí – okresní přebor a znovu Křivice cesta od IV. třídy až do okresního přeboru.

4) Většina starších hráčů hrávala v mládí krajské soutěže.

5) No tak v tom mám jasno. Samozřejmě Pavla Jíchu, a to do jeho oblíbené I.B třídy. (směje se)

6) Všechny oblíbený týmy už spadly.

7) To je spíš parketa pro mladý pušky.

8) Jelikož na zápasy jezdíme v klubových oblecích, tak nemůžu hodnotit. (směje se)

9) Hlavně dva borci, co v Týništi bydlí za šraňkama. (usmívá se)

10) Tak ten už v týmu není.

11) Párek od Karla a pivo od paní Dáši. (směje se)

12) V kabině se překřikujeme všichni a největší srandista je Jirka, alias Bambitka, ale jeho humoru málokdo rozumí, vlastně nikdo. (směje se)

13) Kůča má určitě svůj svět, jinak by už v Křivicích dávno nechytal. (usmívá se)

14) Jelikož tým převzal letos na jaře a nespadlo se, tak je to borec. (směje se)

15) Jelikož poslední výhra byla 21. 9. 2019, tak to už si nevybavuju, kdo to tenkrát táhnul. (usmívá se)

16) Klasika pivo.

17) Co hraju fotbal, tak pokřik je stále stejný.

18) Před zápasem, po zápase, neustále řešíme fotbal… na nic jiného nemyslíme. (směje se)

19) Asi vedou sešívaní, pak rudí a černobílí.

20) Finančně by určitě nebyl problém, ale než by posily pochopily to naše fotbalové myšlení… Možná Tomáš Řepka, že by nám dělal pokladníka. (směje se)

21) Postoupit ani snad ne, stačilo by fotbal u nás na vesnici ještě pár roků udržet, což nebude jednoduché. Jinak přeji všem sportovního ducha a pevné zdraví.

 

 

Hráči FC Zdelov v "klubových oblecích" před odjezdem na zápas :-)     Foto: FC Zdelov.

Hráči FC Zdelov v „klubových oblecích“ před odjezdem na zápas :-) Foto: FC Zdelov.

 

JAN NOVOTNÝ – KAPITÁN FC ZDELOV 1963

1) Fotbal je taková droga, která člověku, co se honí za kulatým nesmyslem, musí chybět. V našem případě to je umocněno tím, že je ve Zdelově skvěla parta, která člověku pomáhá překonávat různé obtíže.

2) Nouzový stav je období, které přináší jistá opatření, na které si člověk musí zvyknout. Myslím, že kromě velkých negativ jsou tam i pozitiva. Většina fotbalistů se může více věnovat rodině a konečně dodělat věci, které odkládali. Partnerky by vám taky jistě vyjmenovaly spoustu věci, například v úterý a ve středu večer neběží Liga mistrů. (směje se) Uvidíme, jak dlouho jim to nadšení vydrží. Myslím, že za chvíli se budou modlit, aby už ten fotbal začal.

3) Ve Zdelově už jsem s přestávkou 10 let. Ten čas hrozně letí… Fotbalově jsem začínal v Třebechovicích pod Orebem. Poté si mě pan Souček vytáhl do Olympie, kde jsem se 3 roky zmítal a v dorostu jsem se vrátil na domácí půdu. Na začátku studia na vysoké škole jsem musel najít něco, kde se nevyžaduje taková tréninková morálka, a díky Zdendovi Sehnalovi jsem se dostal do Zdelova. Nic lepšího mě nemohlo potkat. Díky, Zdelove!

4) Dle průzkumu jsme našlapaný tým plný zkušeností z krajských soutěží. Nyní odešel Ríša Dostálek dobývat krajský přebor do Kostelce. Přeji mu mnoho úspěchů.

5) Myslím, že u nás je několik kousků, co by mohlo hrát výš, ale nebudu tady dělat skauting. Ještě by nás vybrakovali a já to budu muset hrát do 50. (směje se)

6) Všichni soupeři jsou stejně neoblíbení. Po výhře se z nich stávají oblíbení a obráceně ještě více neoblíbení. (usmívá se) Po posledním představení na zdelovské půdě u mě hodně klesly Častolovice. Jejich chování nemělo se základní slušností vůči našemu trenérovi nic společného. Jsem rád, že jsme je v posledním kole přejeli 7:2 a našemu již bývalému trenérovi snad udělali radost.

7) Nikdo před zrcadlem dlouhé minuty nestojí. Trochu více si na sobě dá záležet Adam Lipenský. (usmívá se)

8) Všichni máme vkus na úrovni. (směje se)

9) Tak určitě ten, co to má nejblíže – Petr Nedvídek. Jezdí těch 200 metrů autem a než ho vyndá z garáže má 5 minut zpoždění. (směje se) A pak dost často já. Já to ale mám 30 km z Hradce.

10) Typického jedlíka nemáme. Všichni držíme linii. Paní doktorka Cajthamlová by z nás měla radost. (směje se)

11) Tatarák a dobroty z naší udírny, kterou obsluhuje prezident klubu Pavel Červinka.

12) Tak nejvíc musí být slyšet trenér. Vyloženě tichošlápka v kabině nemáme. Občas by ti mladší mohli mít větší pokoru.

13) Kluci do brány mají svůj svět, svoje rituály, ale dokud nepustí banána, tak jim to tolerujeme. (usmívá se) Rozhodně jsme ale jeden tým a gólmani jsou jeho nedílnou součástí.

14) No, pokud se mu podaří nás naučit jeho systém, tak nám okres bude malej. (směje se) A měli by mu chystat smlouvu někde jinde. Takhle perspektivního trenéra Zdelov ještě neměl. Snad mu elán vydrží a my ho podpoříme docházkou. Tréninky na soustředění měly vysokou úroveň.

15) Celá hospoda.

16) Kromě pivka ve velkém pijeme švestku. Jedna palírna by se na nás asi uživila. (směje se)

17) V režii Michaela Neubeckera a krom malých úprav se dědí. Co jsem ve Zdelově, tak se neměnil.

18) Komplexně vyvážený mančaft. Jde nám hlavně přeci o duši. Tyhle povrchní věci neřešíme. (směje se)

19) S lítostí v srdci musím konstatovat, že už asi vede Slavie. Bohužel, obměnou kádru přicházejí samí slávisti. Tomu trendu nerozumím, ale jako sparťan věřím v lepší zítřky. (usmívá se)

20) Z české ligy bych si vybral Tomáše Sivoka. Cítím, že do obrany by se nám zkušenost hodila a ze světa bych udělal velké části kabiny radost Cristianem Ronaldem. Chtěl bych naživo vidět ten jeho výskok. (usmívá se)

21) Rád bych se se Zdelovem ještě jednou podíval do I.B třídy. To si myslím, že je strop možností klubu a našeho hráčského potenciálu, ale na to musíme ustálit naši výkonnost.

 

RADEK MONDÍK – KAPITÁN SOKOL ČERNÍKOVICE

1) Je to šílené, chybí nám jak tréninky a zápasy, tak i naše nejvyšší soutěže. To vyčerpání po tréninku a pak to zasloužené „pětipívo“. Volný čas věnujeme aktivitám a pracím, u kterých jsem říkal: „Až bude čas, udělám to.“ Takže vše, co manželka chtěla… není úniku. (směje se)

2) Dá se říct, že ohledně fotbalu pozitivně. Spousta hráčů doléčí zranění, uděláme již zmíněnou práci kolem domu a pověnujeme se rodině.

3) V Černíkovicích jsem dvě sezony. Jsem odchovancem Rychnova, bohužel. (usmívá se) Nádherných pět sezon jsem hrál v Lípě nad Orlicí, kde je skvělá parta, zázemí a nejlepší fanoušci. Tady v Černíkovicích to začíná být na stejné úrovni.

4) V Rychnově jsem pod panem Pleskotem hrál krajský přebor. Nikdy jsem ale fotbalista nebyl, takže okres je pro mě ideální. (usmívá se) Zkušenosti z vyšších soutěží má jednoznačně Joska Vašata.

5) Asi každého, kdo by měl chuť. Spousta z nás už je ale v letech a tady v okrese jsme spokojení. Já osobně bych napsal celý tým. (směje se) Takže se o to v nové sezoně popereme.

6) Neřeším soupeře, chci porazit každého. (usmívá se)

7) Největším fintilem je jednoznačně náš Mireček – Miroslav Pavel. Skvělé obočí a velký výběr šatníku. (směje se)

8) Jelikož jsme už starší ročníky, tak se řídíme heslem: „Není důležité jak hraješ, ale jak vypadáš.“ Takže žádný takový v týmu asi není. Pokud by šlo ale o oblečení na trénink, tak Tomáš Křoustek a jeho brankářské tepláky by vyhrály. (směje se)

9) Koukám do zápisníku, no a bude to asi Ivánek – Ivan Kučera. On totiž dost spí, i přes den. (usmívá se)

10) Nevím, jak každý doma, ale když na hřiště dorazí pan Voborník a udělá proslulé bramboráky, tak myslím, že každý.

11) Jsem typický Čech, takže smažák, hranolky a tatarka. A pivečko samozřejmě neodmítnu.

12) Těžko se píše vlastní jméno, ale určitě já. Je to holt ve mně, jsem magor. (směje se) Žádnou tichou vodu tam nemáme. A co se týče baviče? Jsme celkově veselá kopa, ale myslím, že to budu asi taky já. Nejdřív řvu, pak házím vtípky. (usmívá se)

13) Naši brankáři jsou dost věkově od sebe. Ráďa Zahradník moc rád pije. A Tomáš je už starší pán, takže je na sebe až moc opatrný. (směje se)

14) Náš trenér je takový blázen, přesně jako já. Máme to prostě rádi. (směje se)

15) Myslím si, že jako tým to zvládáme všichni. (usmívá se)

16) Pivo, pivo, pivo… a dost zelené. (směje se)

17) V týmu jsem chvíli, takže jsem se po těchto informacích nepídil, ale bude to asi vědět Kuba Hanuš, který vždycky pokřik zahajuje.

18) Přehled nemám, ale když je výstřih nebo legíny, koukne se určitě každý. (směje se)

19) S těžkým srdcem píšu, že je to SK Slavia Praha. Bohužel jsem v týmu jediný sparťan.

20) Já bych bral určitě Tomáše Řepku, ale není potřeba, protože mám vedle sebe na hřišti Víťase – Petr Víteček. Potřebovali bychom někoho, kdo bude dávat góly. Messi, Ronaldo, Ibrahimovič.

21) Chtěl bych hrát o nejvyšší příčky. Pokud by se rozšířil kádr, proč nezkusit třeba I.B třídu. Pořádně to oslavit a dopřát Černíkovicím radost z postupu!

 

JAKUB ČERMÁK – STOPER LOKO BOROHRÁDEK

1) Bohužel, momentální situace sportu zrovna nepřeje, ale všichni jsme na tom úplně stejně. Obzvlášť pro aktivní lidi je to velká rána, ale samozřejmě nejen pro ně. Doufám, že se situace brzy vrátí k normálu. Fotbal mi samozřejmě chybí velmi a nejen aktivní, ale i pasivní. Komu ovšem fotbal nechybí vůbec, je moje manželka a její nadšení se nedá přehlédnout. (směje se) Veškerý svůj volný čas trávím s rodinou.

2) Vše má svoje pro i proti, ale buďme pozitivní. Třeba ekologie se teď výrazně lepší. Myslím, že se zvýší porodnost, přece jenom žádný sport teď nejde ani v televizi. (směje se) Negativa zmiňovat nebudu, protože je momentálně všichni vnímáme vcelku intenzivně. Bohužel, právě ta negativa převládají.

3) Nějakej pátek už v klubu jsem. Odhadnul bych to na cca 23 let s několika přestávkami, které jsem odehrál na hostování v Rychnově nad Kněžnou a Chocni. Začátky byly těžké, protože hra jako taková obnáší i běhání, a to mi nikdy moc nešlo s moji „atletickou postavou“. (usmívá se) Moje působiště bych shrnul jako „všude dobře, ale doma nejlíp“. Zkušenost to ale byla velká a všem bych ji vřele doporučil. Člověk pozná spoustu nových lidí.

4) Myslím, že jeden můj bývalý spoluhráč to dotáhl do I. ligy – Příbram, Hradec Králové.

5) Do té nejvyšší, když by ho tam chtěli. Spousta kluků mělo a někteří i mají skvělý potenciál, ale v ten správný čas by se potřebovali posunout za lepšími trenéry a spoluhráči, aby mohli herně růst. Talentů je okolo nás všech spousta, ale většinou talent sám osobě nestačí. Bohužel do toho vstupují i jiné faktory, včetně peněz. Samozřejmě se to netýká pouze fotbalu.

6) Všichni soupeři jsou oblíbení a zároveň i neoblíbení. Nevím, čím to je, ale každý tým, se kterým hrajeme ten zápas, bere hrozně prestižně, a to přináší spoustu emocí nejen od protihráčů, ale i od jejich fanoušků. Ve většině případů jde o atraktivní zápasy s občasnými excesy na obou stranách. Máme svoje chyby, na kterých ve spolupráci s rozhodčími intenzivně pracujeme, nebo rozhodčí mají chyby a pracují na jejich odstranění s námi? Každopádně rádi v Borohrádku přivítáme každého, kdo má rád fotbal.

7) Největší fintil? No, tak většinou se jdeme osprchovat po zápase všichni. (směje se)

8) Co je to móda? (usmívá se)

9) Otázka by měla znít: Kdo chodí včas. (směje se) Odpovím si sám, nikdo. Holt, mladší generaci prostě nevysvětlíte, že když je trénink od 18.00, tak už mají být připraveni na hřišti a né s úsměvem na tváři přicházet v 18.05 do kabiny a divit se proč na ně divně člověk kouká. Ovšem nakonec jsme stejně rádi, že vůbec přijdou.

10) Nechci nikoho jmenovat, protože by mi to Honza Nývlt mohl mít za zlé. (směje se)

11) Bohužel, skoro všechno. V nynější těžké době se světlo mého života objevuje při každém otevření chladničky. (směje se)

12) Nejvíce je v kabině slyšet trenér. Nejméně je slyšet ten hráč, kterému trenér „vysvětlil“ chybu vedoucí k soupeřově gólu. Bavičů máme v kabině hodně. Nejvíce mě pobaví omluvy z tréninků a zápasů. Například omluvenky typu „zaspal jsem“ nebo po telefonické urgenci od trenéra, kdy hráč nepřišel na zápas: „My hrajeme dneska?“, jsou opravdu kouzelné. (směje se)

13) Myslím, že ve svém světě žije většina spoluhráčů, ale naši brankáři to nejsou.

14) K trenérovi se nemůžu moc vyjadřovat, protože bych si ještě nějaký ten zápas rád zahrál… (směje se) Ale teď trochu vážněji. Obecně každý, kdo obvolává hráče před zápasem a obětuje tomu spoustu volného času, zaslouží uznání. To platí nejen pro trenéry, ale i pro ostatní lidi, kteří se o ten klub starají.

15) Já to opravdu nejsem. Pokud je co slavit, největší držáci jsou ve vedení klubu. (usmívá se)

16) Asi bych měl říct pivo + ještě nějaký ten víceprocentní alkohol. Každý preferuje různé odstíny těchto nápojů a jsou i tací, kterým na barvě nesejde. (směje se) Vždy je to ale s mírou každého jednotlivce.

17) Pokřik se dědí již dlouhá léta. Když se nám zdá už ohraný, tak holt polovinu sezony nevyhrajeme, a potom ho zase rádi použijeme.

18) To jsem nikdy nezjišťoval a myslím, že ani nebudu. Kdoví, co bych se mohl před sprchováním dozvědět. (směje se)

19) Jasně, že Sparta!

20) Škoda, že už nehraje Pavel Horváth, toho bych k nám bral, byla by alespoň „prča“. Ve světě hraje a hrálo spousta úžasných hráčů, se kterýma by si člověk rád zahrál, stačilo by je jen potkat. Každý má svůj idol a vybrat jen jednoho je skoro nemožné. Pochybuju ale, že by tu Messi či Ronaldo hráli za klobásu… Samozřejmě by ji dostali jen tehdy, pokud by odpracovali požadovaný počet brigádnických hodin. (směje se)

21) Sen a cíl je udržet fotbal v Borohrádku především z vlastních odchovanců, co nejdéle to půjde. Jestli se tu bude hrát okresní či krajská soutěž napoví budoucí generace, o kterou se tu stará plno skvělých lidí. Hlavně aby se fotbal líbil a chodilo fandit, pokud možno, celé město.

Čtenářská diskuze