Mechanický svět – výstava Kamila Andrese

NOVÉ MĚSTO N. M. – Městské muzeum Nové Město nad Metují Městské zve na výjimečnou výstavu uměleckého řezbáře a restaurátora Kamila Andrese. Výstavu najdete ve všech prostorách muzea a je otevřena od úterý až neděle od 9 do 12 hodin a od 12.30 do 17 hodin. Výstava potrvá do konce října.

Vystavené mechanické exponáty budou zprovozněny v 9, 10, 11,
13, 14, 15 a 16 hodin, vždy po dobu 15 minut.

Restauroval olešnický Utzův mechanický betlém

Expozice Utzova mechanického betléma v Olešnici v Orlických horách je velkým turistickým lákadlem.

Restaurační práce na něm provedl známý restaurátor Kamil Andres z třebechovického muzea betlémů, který se touto činností zabývá od 90. let. Za tuto dobu zrestauroval už více než deset mechanických betlémů.

Kamil Andres je vedle toho sám zdatným řezbářem a autorem vlastního betlému a mnoha mechanických ukázek starých řemesel, které mohou sloužit pro poučení nejen dětem, ale i jejich rodičům. Zhotovuje ozubená kola se vsazovanými zuby tradiční technologií, po vzoru stavitelů betlémů z 19. století.

Z historie Utzova betlému

Autor betlému Josef Utz se narodil 29. 9. 1896 v Horní Olešnici (dnes Olešnice v orlických horách). V polovině 20. let opravil malou tkalcovničku. V té době také začal Josef Utz spřádat plány na sestavení velkého mechanického betlému – inspirací mu byl zřejmě mechanický betlém v olešnickém mlýně u Černých, který znal v době dětství. Svůj betlém začal tvořit v prvním patře svého domu. Místnost byla vybavena transmisí – Utz tedy neměl problémy s pohonem betlému a se zkouškami celého mechanismu. Místem nešetřil, půdorys konstrukce činil zhruba pět krát dva metry.

Aby se figury mohly pohybovat, je každá umístěna na samostatném čtyřkolovém vozíku s jednou nápravou se tvaru dvojdílného klikového hřídele. Pákový mechanismus převádí otáčení hřídele při pohybu vozíku vpřed na kyvný pohyb nohou postavy. Není to nijak snadné a nejjednodušší „darák“ nemá méně než třicet součástí. U nejsložitějších dochovaných uskupení je počet dílů asi dvojnásobný. Sta a sta součástí a dílků musel Utz zhotovit jenom pro tento průvod.

Ústřední část betlému, jesličky, Utz pojal velkoryse, bez bázně se pustil do řešení tohoto „mechanického oříšku“, korunovaného asi nejkvalitnějším řezbářským provedením postav. Tradiční scéna se svatou rodinou, domácími zvířaty v pozadí a třemi pastýři vítajícími novorozeně je oživena více než desítkou pohyblivých dílů jednotlivých figur. Možná by dokázal víc, ale nebylo mu souzeno, aby celé dílo dokončil. Zcela náhle, uprostřed práce, se stal obětí tragické nehody. V listopadu 1944 cosi potřeboval uříznout na cirkulárce, řezaný špalek se však vymrštil, zasáhl jej do hlavy a na následky zranění později zemřel.

„Betlém zůstal rozpracovaný tak, jak jej Utz opustil. Funkční jesličky a dva proudy daráků s exoticky vyhlížejícími kulisami ještě několik let těšily oči mnohých zvaných i nezvaných příchozích. Bohužel zcela pustá zůstala horní etáž betlému a bez pohybu zřejmě setrvávala i stupňovitá krajina připravovaná pro zasazení mnoha drobných statických a pohyblivých figur,“ praví se v příručce, která zve návštěvníky na prohlídku olešnického Utzova mechanického betlému.

Betlém se stal po válce národním majetkem spolu s tkalcovnou a se vším, co se v ní nacházelo.  Teprve na podzim roku 1967 byl převezen do rychnovského Okresního muzea. V depozitáři muzea přečkal bezmála třicet let. Jeho cesta k návratu začala až po roce 1990, kdy se spojeným úsilím příbuzných sestry Marie Utzové, olešnické kronikářky paní Lemfeldové, ředitelky rychnovského muzea Ireny Krejčí a pracovníků muzea vrátil zpět do místa, kde byl vytvořen.

Znovu sestavený a provozuschopný Utzův betlém byl zpřístupněn veřejnosti v neděli 30. dubna 2000 k příležitosti olešnického majálesu.

V letech 2013 až 2016 byl betlém odborně restaurován Kamilem Andresem, byla vytvořena i dokumentace pro další restaurátory.

Čtenářská diskuze