Lukáš Trejtnar: „Specifikem je věkový limit“

Na druhý květnový den je v Lukavici připraven velký fotbalový svátek, kdy bude u příležitosti oslav 50 let fotbalu v Lukavici slavnostně otevřeno rekonstruované hřiště. V rámci oslav pořádá T.J. Sokol Lukavice malý fotbalový turnaj za účasti Sokola Javornice, fotbalové reprezentace lékařů ČR  a samozřejmě domácího klubu.

IMG_1438LUKAVICE – Velkým tahákem pro diváky bude účast již zmíněné fotbalové reprezentace lékařů ČR, jejíž dres obléká lukavický rodák a zároveň lékař rychnovské nemocnice LUKÁŠ TREJTNAR, jehož první fotbalové krůčky začínaly právě na lukavickém trávníku pod vedením otce a trenéra v jedné osobě. Lukášovi jsme před oslavami položili několik otázek.

Lukáši, po úplných začátcích doma v Lukavici vaše kroky směřovaly kam?

Poté jsem působil v mládežnických týmech Rychnova. Zde jsem prošel všechny věkové kategorie až k mužům, za které jsem odehrál i několik divizních zápasů. Kvůli studiu medicíny jsem přestoupil do Černíkovic, kde jsem prožil nejkrásnější fotbalová léta s výbornou partou v I.B třídě a sezonu v I.A třídě.

Momentálně jste členem fotbalové reprezentace lékařů. Kdy byla založena a jakými úspěchy se může pochlubit?

Fotbalová reprezentace lékařů ČR vznikla na jaře 2013, kdy Česká lékařská komora dostala pozvání na MS v Budapešti, a na základě inzerátu v časopise Tempus se vytvořil tým lékařů různých oborů z celé ČR, který odehrál několik přípravných zápasů a jako nováček na MS získal stříbrné medaile.

tym

To asi bylo překvapení pro všechny… Jaké další turnaje nebo akce reprezentaci čekaly?

Výzva hned pro následující rok byla jednoznačná – MS v Brazílii a obhajoba druhého místa. Proto došlo k posílení týmu, bylo odehráno několik přípravných utkání, díky FAČR byla zajištěna materiální výbava a v Natalu, kde se odehrála i jedna ze skupin klasického MS, získala lékařská reprezentace opět stříbrné medaile po finálové porážce s domácí Brazílií 0:1 brankou z penalty.

Na mistrovství světa v Brazílii jste byl již členem reprezentace. Vraťte se k mistrovství ve vzpomínkách a popište nám cestu až do finále…

Po relativně snadném vítězství ve skupině, remíza s Německem, výhra s Jižní Koreou a USA, je nutné dodat, že k výbornému výsledku nám přispěla i velká porce štěstí zejména ve čtvrtfinále s Ukrajinou. Po většinu zápasu nás přehrávala, ale vítězství 2:1 jsme nakonec slavili my. V semifinále nám los přiřkl neznámého, ale papírově nejslabšího soupeře ze všech semifinalistů – Venezuelu. Vítězství 1:0 bylo vydřené brankou deset minut před koncem zápasu. Finálové vítězství Brazilců bylo tak trochu očekávané vzhledem k neúspěchu domácí reprezentace na MS po prohře s Německem.

Je nominace do reprezentačního týmu a následně účasti na mistrovství světa něčím limitována?

Specifikem turnaje je věkový limit hráčů, kdy na hřišti musí být v danou chvíli minimálně dva hráči nad 35 a dva nad 40 let, což je někdy obtížné uhlídat a navíc mají soupeři možnost vyzkoušet protihráče ze znalostí medicíny, aby prokázal, že je opravdu lékař.

IMG_8454Kdo je trenérem týmu a je v kádru i nějaké známé jméno, myslím třeba s ligovou minulostí?

Trenérem týmu ČR je prof. Miloš Adamec, který hrával juniorskou ligu za Spartu Praha, jedničkou v brance je bývalý brankář Sigmy Olomouc Jan Vojáček a většina hráčů dříve hrávala divizi či krajské soutěže v malém nebo velkém fotbale.

Fotbalisti-Lukavice

Přátelské zápasy v Černíkovicích  (1. 5.) a v rámci oslav v Lukavici jistě nejsou jen „pouťové“ zápasy…

Samozřejmě, že to nejsou „pouťáky“, protože tyto zápasy nám slouží jako příprava na letošní mistrovství světa, které se koná na přelomu června a července v Los Angeles a český tým má opět ty nevyšší ambice.

Co byste vzkázal divákům, případně někomu dalšímu?

Zvu všechny diváky nejen do Černíkovic, ale hlavně na turnaj k nám do Lukavice, a aby si zápasy užili. Na závěr bych rád poděkoval všem organizátorům v Lukavici a Černíkovicích, že nám umožnili sehrát přípravné zápasy a největší poděkování patří manželce, která mě jednoznačně podpořila v odletu do Brazílie, i když doba konání turnaje téměř kolidovala s termínem porodu naší dcery a nakonec jsem u porodu být nemohl – Sára se narodila v den finále. Alespoň byl dvojnásobný důvod k oslavám a stříbrná medaile pro ni snad bude jednou dostatečnou omluvou.

Čtenářská diskuze