Kupka a Beaugency

REGION – Vydáte-li se z Paříže směrem na jih, po zhruba 130 km dorazíte do Orléans. Ano, to je to město, které osvobodila Jana z Arku, přezdívaná také Panna orleánská. Dáme se po toku řeky Loiry a po 30 km jsme v cíli naší cesty, v městě Beaugency (čti božánsy).

1_Portrait de F

Portrét F. Kupka od Gastona Couté, rok 1905.
Foto: GastonCouté © Musée municipal de Meung-sur-Loire

Proč právě tohle město je předmětem našeho zájmu? Odpověď je spojená se jménem světoznámého malíře Františka Kupky. Toho, co se narodil v Opočně, aby pak celé své dětství a mládí prožil v sousední Dobrušce, kde jeho otec pracoval na radnici. Dobruška se také pyšní umělcovými prvotinami, které sice nejsou tak slavné jako např. Dvojbarevná fuga, ale žádné jiné místo se prvotinami pozdějšího světového malíře pyšnit nemůže.

Spojení Kupka – Beaugency má na svědomí třetí žena jeho života, Eugenie Straubová, která se stala paní Kupkovou v březnu 1910 v Puteaux, kde žili. Její rodina totiž v tomto jihofrancouzském městě bydlela a tady také manželé Kupkovi o 30 let později našli útočiště v době, kdy Němci za druhé světové války obsadili Francii.

S Kupkou a tímto sedmitisícovým městem, které se pyšní zámkem (Chateau Dunois), velkým chrámem (Eglise Notre Dame) a dalšími středověkými památkami (Tour du Diable a Tour Cesar), je spojen také osud zdejšího rodáka jménem Gaston Couté. Ten se v tomhle městě narodil 23. září 1880, tedy přesně na den o devět let později, než Kupka spatřil světlo světa v domě na zámecké ulici v Opočně. Už jako žák chlapecké školy začal Couté psát své první poetické eseje. Po různých životních peripetiích, kdy se živil jako úředník a také se protloukal různě na jihu Francie, přichází kolem roku 1900 do Paříže, kde zažívá svůj životní úspěch v kabaretech na Montmartru.

Skládá poezii, publikuje v liberálních novinách, píše texty pro kabarety a také kreslí karikatury. Tehdy se v tomto prostředí potkává s Františkem Kupkou, který pro kabarety kreslí plakáty a své kresby z tohoto prostředí publikuje v časopise Cocorico. Dochovala se Coutéova kresba Kupky, na které vidíme výraznou tvář muže s řeckým nosem, mohutnou hřívou vlasů a plnovousem. Kupkovi také věnoval báseň Prapory.

Gaston Couté, náladový a zasněný muž, který měl blízko k anarchistickému hnutí, je někdy nazýván „dítětem, které se dalo na špatnou cestu“. Jeho okolí nedokázalo odhalit talent, kterým byl obdařen. Umírá v chudobě na tuberkulózu 28. června 1911. Nedožil se oné velké a strašlivé války, která poznamenala jeho přítele Františka Kupku, jenž se jí ve francouzských zákopech aktivně zúčastnil.

V roce letošního Kupkova výročí připravuje město Dobruška ve spolupráci se sdružením Abakus a městem Beaugency několik akcí. Věřím, že při nich bude vzpomenut i osud básníka a krátkodobého Kupkova souputníka Gastona Couté.

Čtenářská diskuze