Kronikáři vzpomínají na okupaci Dobrušky před 80 lety

Období takzvaného protektorátu Čechy a Morava bylo jednou z nejčernějších kapitol české historie. Zbytky země byly obsazeny 15. března 1939 a výjimkou nebylo ani podhůří Orlických hor.

german-2924222

Ilustrační foto: Pixabay.com

Kroniky Dobrušky, ale i okolních obcí, nám zanechaly popis smutné události, jejíž osmdesáté výročí si nyní připomínáme. Dne 15. března 1939 od čtvrté hodiny ráno znělo v rozhlasovém vysílání toto děsivé hlášení:

„Německé vojsko obsazuje Čechy a Moravu. Zachovejte klid a pořádek.“

Stísněnou atmosféru beznaděje tehdy ještě umocňovala obloha zatažená těžkými šedými mraky, plískanice a padající sníh. Na Dobrušsko přijel první oddíl nacistické armády pod vedením poručíka Kunnerta pět minut před čtrnáctou hodinou do Ohnišova. Jednalo se o 80 motorových vozidel. Okupanti se ubytovali nejprve ve zdejší sokolovně, z níž se po několika dnech přesunuli do kasáren. S jejich příchodem vešlo v platnost nařízení zakazující občanům opouštět své domovy mezi dvacátou hodinou večerní a pátou ranní. V den oficiálního zřízení Protektorátu Čechy a Morava dne 16. března prošly Dobruškou dva pluky nacistických vojáků od Olešnice směrem k Opočnu a od Nového Města nad Metují k Rychnovu nad Kněžnou projelo několik motorizovaných oddílů.

Ve stejný den vešla v platnost vyhláška říšskoněmeckého vojska stanovující výrazně diskriminační směnný kurz stále ještě platné československé koruny v poměru 1 říšská marka za 10 korun (reálný kurz byl asi 1:6). Tato vyhláška byla v Dobrušce vyvěšena dne 20. března současně s nařízením, že ceny veškerého zboží nesmějí být zvyšovány. Mimořádně výhodný kurz německé marky motivoval německé vojáky nejen k častým návštěvám hostinců, pekařství a cukráren. Vedl je také k tomu, že skupovali textilie, boty a další výrobky, aby je pak posílali domů do Německa, kde byl v té době velký nedostatek spotřebního zboží a kvalitních potravin.

Dobrušský kronikář Josef Cvrček ještě dodává, že takový provoz na poště v Dobrušce nikdy před tím nebyl. Rohenický kronikář Václav Svatoň pak ještě zmiňuje nařízení o jízdě na silnicích vpravo, která působila potíže hlavně koním a dalším tažným zvířatům léty uvyklým jízdě vlevo. V rodové kronice pak tento kronikář píše o střevních potížích německých vojáků po nadměrném vyjídání cukráren. Vedlo to až ke komickým koncům, kdy tito vojáci s bolestmi břicha nemohli včas najít záchody, v čemž jim naši lidé nebyli nápomocni. Lidová tvořivost a český humor si pak na základě těchto nepříliš důstojných potíží příslušníků německé branné moci našel nový název pro jejich propagandou hlásanou „neporazitelnou armádu.“ Po svém si také začal vykládat to, proč jsou v Německu tak populární hnědé košile a co se jimi dá maskovat. Možná již tehdy vznikalo mezi okupanty rčení nazývající později Čechy smějícími se bestiemi.

Vladimír Svatoň

Čtenářská diskuze