Kolem světa žigulem v Japonsku, ale bez žigula

ČESTICE/JAPONSKO – Cestovatelé z Čestic během svého putování navštívili i Japonsko.

19488521_1585774348122610_5529365634134738926_o

Bílý hrad Himeji je jeden ze tří největších v Japonsku.
Foto: Kolem světa žigulem

Z Vladivostoku jsme žigulíka poslali v kontejneru přes Tichý oceán a my jsme měli několik týdnů, než dorazí do USA. Japonsko je od Vladivostoku kousek a máme zde kamaráda Marcela, který je zrovna na stáži na univerzitě v Tokiu. Japonsko je tak nějak „cestou“, a proto jsme se rozhodli, že se tu na chvíli zastavíme.

V Japonsku jsme strávili deset hektických dní. Koupili jsme si turistickou jízdenku na vlaky a naše cestovní rychlost se několikanásobně zvýšila z 80 km/h (žigulík) na 300 km/h (japonský rychlovlak šinkanzen). Japonská železniční síť je perfektní a moderní.

Bohatá historie

Japonská města vynikají svými historickými památkami. Mnohá z nich mají ve svých centrech několikapatrové hrady, které byly stavěné pouze ze dřeva. Dřevěné konstrukce jsou mohutné, tak aby odolaly častému zemětřesení a bez větší údržby vydržely stovky let. Ještě častější než hrady jsou však budhistické kláštery. Na ty lze narazit na každém kroku. V naprosté většině vás ohromí svou velikostí a přitom pečlivým zpracováním detailů.

Jeden z významných bodů v Japonsku je Hirošima. V závěru druhé světové války byla na Hirošimu svržena atomová bomba a prakticky celé město bylo zničeno. Několik budov, tedy alespoň jejich nosných konstrukčních částí zůstalo stát. K nim patří nejblíže epicentru výbuchu budova tehdejšího výstaviště produktů. Nyní se pozůstatek domu nazývá Atomový dóm. Zajímavostí je, že tento dům navrhl a vyprojektoval český architekt Jan Letzel z Náchoda.

Japonsko je jednou z nejdražších zemí světa a tomu jsou úměrné ceny. My se snažíme držet výdaje co nejvíc na uzdě a tomu jsme přizpůsobili naše cestování po Japonsku. Zkusili jsme „urbancamping“ neboli spaní v městských parcích. Většinou jsme se na nádraží zeptali, kde je nejbližší a nejklidnější park a šli jsme. V parku pod pěknými stromy jsme si rozdělali stan a spalo se nám pěkně.

K jídlu jsme si oblíbili tradiční japonská „benta“, tedy jejich levnější napodobeniny. „Bento“ je krabička s hotovým jídlem, většinou s rýží nebo nudlemi, zeleninou a kuřecím nebo vepřovým masem.

Lázně bez tetování

Aktivní vulkanická činnosti umožňuje existenci velkého množství termálních lázní neboli „onsenů“. My jsme je chtěli alespoň jednou zkusit, ale byl tu jeden problém, a to tetování. V dřívějších dobách tetování pokrývalo téměř celá těla členů Jakuzy, japonské mafie. Členové Jakuzy tak dávali najevo odolnost vůči bolesti a vyjadřovali loajalitu k Jakuze. A proto potetovaní lidé nemohli navštěvovat tělocvičny, sauny, bazény a právě i onseny.

Ať tak, či tak, my jsme se do jednoho onsenu dostali i s tetováním na rukou.

Nejvyšší japonská hora a stále aktivní sopka Fudži měří 3776 metrů. Japonské přísloví říká: „Chytrý člověk jednou a hlupák víckrát zdolá Fudži.“ A my, protože jsme chytří, jsme na Fudži chtěli alespoň jednou. V době naší návštěvy byla sněhová varování stále aktivní, ale sněhu jsme už moc neviděli. Výhled z Fudži byl nádherný, ale dost nás překvapilo ostré horské slunce. Spálili jsme se hrozně.

Další den jsme dojeli na letiště, nastoupili do letadla a čekal nás jedenáctihodinový let přes Tichý oceán.

FILIP VOGEL, PETR JAVŮREK

Čtenářská diskuze