Když byla marka za tři kačky

Řekněme podle pravdy, že to bylo to v 60. letech 20. století, kdy byla platným československým platidlem tříkoruna. Ta měla stejnou velikost a váhu jako západoněmecká marka, a tak si ji nejen naši, co dostali výjezdní doložku, ale i ti z tzv. socialistických zemí (pro zápaďáky to bylo nemyslitelné) prostě sehnali ve velkém množství u nás a pak jí platili v tehdejších západoněmeckých prodejních automatech. Holt, už tenkrát byli šikulové.

trikoruna

Tříkorunová mince z dílny ak. sochaře Zdeňka Kolářského

Tvůrcem oné 3korunové mince byl akademický sochař Zdeněk Kolářský z Kostelce nad Orlicí (*29. 4. 1931). To bylo tak: V prosinci 1964 vyhlásilo tehdejší vedení Státní banky československé veřejnou soutěž na oběžnou tříkorunovou minci. Takové anonymní klání obesílá obyčejně několik medailérů sádrovými modely lícní i rubové strany budoucí mince. První cena znamená realizaci autorova díla, někdy s většími či menšími úpravami, některé další práce jsou poctěny druhou a třetí cenou. No a právě vítězem oné soutěže se stal Zdeněk Kolářský. Jeden z jeho návrhů oné tříkorunové mince nesl na své rubové straně reliéf tří lístků, které se navzájem splétaly, a spodní částí svých stonků vytvářely trikolóru. Tato mince byla stažena z oběhu v roce 1968 a nyní je zařazena do sbírek oběžných platidel od vzniku republiky. Zpětná úprava tohoto návrhu, zjednodušená do barevného grafického znaku i černobílého provedení, se o sedm let později stala základem nového návrhu označení České státní pojišťovny.

Zdeněk Kolářský

Zdeněk Kolářský

Citujme Mistra Kolářského: „Lípa, lipová větévka, lipový list – symbol, který se stal národním, vyjadřuje svým tvarem podobu srdce, tedy lásku, štěstí, mírnost, vlídnost a pravdu. Tento atribut vstoupil do mého vědomí poprvé při přijímací zkoušce na sklářskou školu v Železném Brodě, kde se v roce 1945 scházela budoucí nová generace sklářských odborníků právě nad lipovou větvičkou. Tu jsme kreslili, abychom obstáli při zkoušce a tím prokazovali svou uměleckou zdatnost. Já měl v Kostelci nad Orlicí dobrého kantora na kreslení, tak to pro mě byla celkem hračka. Když jsem později studoval v Praze na Vysoké škole umělecko – průmyslové, vyučoval mě mimo jiné profesor architekt Karel Štipl, který tento strom přímo zbožňoval, a my jsme tím trpěli. Později jsme ale pochopili, jak důležité toto studium přírody bylo. Ukázalo se totiž, co o něm profesor říkal: Přírodu musíte znát, než začnete dělat velké umění. A co se týká té tříkoruny, tak to v té době, politicky trochu nažhavené, byla symbolika volnosti. Je tam přece kvítek z lipových lístků a stuha. Ale když vezmete za oba její konce, tak se to utáhne…“

Detail článku řetězu, který obepíná sochu sv. Václava na Václavském náměstí v Praze

Detail článku řetězu, který obepíná sochu sv. Václava na Václavském náměstí v Praze

Dejme do kontrastu: Zdeněk Kolářský je i autorem ozdobného bronzového řetězu kolem pomníku sochy svatého Václava na Václavském náměstí v Praze, který tam byl instalován v roce 1979. Ten se stal v polistopadové době jako bolševická náhražka ostnatého drátu (slova Jaroslava Hutky) předmětem nejen kritiky a odstraněn 2005. Napraveno 25. dubna 2013  za přítomnosti autora.

Čtenářská diskuze