Josef Stodůlka: „Pokud dojde k rozsáhlým jizevnatým změnám, povede to i k trvalému poškození plicní tkáně“

RYCHNOV N. K. – Pomalý návrat fotbalistů a ostatních sportovců k tréninkům po dlouhé přestávce s sebou přináší nejen možná rizika zranění, ale také dýchací problémy po prodělaném covidu-19. „Někteří se nelepší laboratorně a spirometricky ani po několika měsících od pozitivity,“ poukazuje na svou zkušenost plicní odborník a člen VV OFS Rychnov MUDr. JOSEF STODŮLKA.

 

Foto: Martin Šnajdr.

Foto: Martin Šnajdr.

 

Jak vidíte z lékařského hlediska možný začátek dohrání soutěží vzhledem k dlouhé přestávce a krátké přípravě hráčů?

„Je těžké se vyjádřit k přesnému termínu možného začátku soutěží v okrese. Již jsme tuto otázku řešili na výkonném výboru, o všem ale rozhoduje vláda a potřebný čas se rychle krátí. Jako nejzazší termín jsme krajskému sekretáři doporučili 15. květen. Je jisté, že i tento termín s sebou nese fyzickou nepřipravenost jak dospělých, tak i dětí, a tudíž i větší riziko možných zranění. Na druhou stranu ale nepokračování tréninků v dostatečném počtu povede ke snížení celkové fyzické připravenosti hlavně u dětí a řada starších hráčů jistě zanechá aktivní činnosti. Obávám se, že sportovní aktivity zanechají i někteří pacienti po infekci tímto virem.“

 

Mnoho hráčů prodělalo covid-19. Hodně se píše a mluví o tom, že zanechává následky právě na plicích. Může to být pro hráče omezující v tréninku?

„Infekce covidem-19 samozřejmě postihuje mimo jiné i plíce. Pokud dojde k rozsáhlým jizevnatým změnám, povede to i k trvalému poškození plicní tkáně. V takovém případě je to pro sportovce problém i v normálním životě a pracovním zatížení a musí se trvale léčit. I u lehčích postižení může dojít k přechodným změnám na plicích, které omezují zapojení do náročného tréninku a do zápasů – spolu se stěhovavými bolestmi kloubů a svalů, únavností, kašlem a často i bolestmi hlavy trénink znemožňují. Jinou otázkou je ještě značný počet drobných embolií v plicních tepnách, které s sebou covid přináší. Embolie samozřejmě přinášejí i dušnost při námaze. Jejich preventivní léčba léky proti srážení krve by zvyšovala riziko krvácení při sportovních zraněních. Já doporučuji jen opatrně nekontaktní sporty. Překvapivě nejlepším lékem v následné péči po akutním covidovém postižení kromě vitamínů je rehabilitace chůzí s prodlužováním délky a intenzity zátěže – například schody, kopce, indiánský běh a redukce váhy…“

 

Ze své praxe lékaře maté zkušenost nejen z řad sportovců, že covid způsobil hodně velké problémy s plícemi?

„Mám i tady na okrese několik „postcovidových“ fotbalistů. Některým výše uvedená doporučení pomohla. Jsou ale i tací, kteří se příliš nelepší laboratorně a spirometricky – dechové funkce – ani po několika měsících od pozitivity i přes zlepšený nález na rentgenu a CT. Předpokládáme, že rekonvalescence může trvat i velmi dlouho.“

Čtenářská diskuze