Jiří Říha: Z Rychnova až na MS v Kanadě!

RYCHNOV N. K. – Jeden z největších rychnovských hokejových talentů se prosadil až do reprezentace a Extraligy. Stal se nejlepším bekem v 1. lize a zahrál si v jednom týmu s legendou Jaromírem Jágrem.

DOMA V RYCHNOVĚ - po delší době navštívil Jiří Říha svůj domov - Foto Pavel Kumpošt

DOMA V RYCHNOVĚ – po delší době navštívil Jiří Říha svůj domov.
Foto: Pavel Kumpošt

Urostlý obránce Jiří ŘÍHA (28) má za sebou úspěšný návrat na led po dlouhé nemoci, když po letní přípravě skončil v nemocnici. Letošní sezona mu skončila v play off Chance ligy, kde dostal šanci ve Slavii Praha. Aktuálně Jiří trénuje doma v Rychnově a těší se na další sezonu.

Jak jste spokojen s návratem na led po dlouhé nemoci?
„Spokojen jsem moc, protože ta nemoc byla opravdu dlouhá. Natrápil jsem se již hodně a chtěl jsem se ještě tuto sezonu vrátit na led. Když jsem přijel do Litvínova, začal jsem tam postupně na suchu trénovat. Pak mi oznámili, že se půjdu rozehrát na Slavii. Dopadlo to tak, že jsem tam sezonu dohrál.“

Přivítal jste tuto možnost?
„Ano, chtěl bych Slavii poděkovat, že mě v této době a i když věděli o mé nemoci, dali šanci a na závěr sezonyi nechali zahrát pár zápasů.“

Slavia je stále dobrý tým s Jardou Bednářem a Petrem Vampolou, jací jsou to borci?
„Proti Jardovi jsem vždy jen hrál, zato Petra znám výborně z Kladna, když jsme postoupili do Extraligy a ještě z Liberce, kde jsme spolu hráli. Vampy je kamarád a bylo fajn jít do klubu, kde někoho znáte.“

Proti Jágrovia Plekancovi

V prvoligovém play off vás vyřadili Rytíři Kladno, nastupoval jste proti legendám našeho hokeje, Jaromíru Jágrovi a Tomáši Plekancovi, jak se proti nim hraje, jsou stále v kondici?
„Na ledě jsem to tak nevnímal, že byli proti mně. Ale tak ten Jarda je stále v útočném pásmu velmi znát, na puku je hodně silný a málokdo ho od něj odstaví. Tomáš Plekanec to hraje hodně zkušeně, oslabení i přesilovky, má výborné nahrávky, má to stále v rukách a nohách. Myslím si, že pořád tito „důchodci“ dělají Kladno jakým je. “

Poslední gól Slavie proti Rytířům vstřelil Jiří Říha, bylo to znamení, že příští sezona už dopadne o dost líp?
„Tak já na ten gól čekal. Byl to gól z přesilovky, nahrával mi Petr Vampola a já to trefil z voleje. Chtěl jsem ho dát už dřív, ale neměl jsem toho moc natrénováno, skočil jsem do toho po hlavě a mám radost, že to vyšlo takhle.“

Co říkáte na finále Chance ligy a souboj Kladna s Jihlavou, komu fandíte?
„Je to pro mě těžké, v obou týmech se mi hodně dařiloa s oběma jsem postoupil do Extraligy. Nefandím tentokrát nikomu, ať vyhraje ten lepší.“

Jak a kde aktuálně trénujete?
„Momentálně se připravuji doma v Rychnově. Táta udělal ve sklepě posilovnu, takže makám ve sklepě, kde mě nikdo nevidí a neslyší (směje se).“

Těžká nemoc– ulcerózní kolitida

Rok 2020 vám moc hokejové radosti nepřinesl, po letní přípravě jste skončil v nemocnici, co se stalo?
„Nepřinesl, byl to smutný a náročný rok. Moje zdravotní problémy začaly hned po letní přípravě. Odjel jsem do Rychnova za rodičema
a po dvou dnech to vše začalo. Lítal jsem 40x za den na záchod a šla ze mě jen krev. Do toho jsem stále zvracel. Skončil jsem v nemocnici, kde mi doktoři dávali novou krev a různé kapačky s vitamínama a antibiotika. Dělali různé testy. Po koloskopickém vyšetření mi řekli, že to vypadá na Kronovu chorobu. Ale hystologie to nepotvrdila a byla mi diagnostikována ulcerózní kolitida. Všem doktorům, co mě v Rychnově měli na starost, děkuji ! Odvedli kus skvělé práce.“

Jak vám bylo, když doktoři mluvili o konci s hokejem?
„Bylo to nepříjemné. Doktor mi položil otázku, jestli chci umřít? V hlavě se mi honilo mnoho myšlenek. Ale já se snažil být pozitivní. Začal jsem si shánět informace. Ty choroby si pěstujeme v těle sami, ať už stresem, uspěchanou dobou a nad sebou se už ani nepozastavíme, co děláme špatně. Ať už je to jídlo, alkohol, nebo pohyb. Děláme už vše jak naprogramovaní roboti. Rok jsem nebyl na ledě a půl roku ležel v posteli. O své nemoci bych mohl vyprávět (směje se). Teprve 25. ledna 2021 jsem dostal od doktorů zelenou a zapojil se do tréninků.“

Hodně vám pomohli rodiče a prarodiče, chtěl by jste jim něco vzkázat?
„Chtěl. Mám je moc ráda děkuji jim za všechno, co pro mě udělali. Skvělá rodina je základ života. A já jsem šťastný, jak moc skvělou a milující rodinu mám.“

Hokejové začátky v Rychnově a Žamberku

Všude se píše, že jste rodák z Opočna, vy jste ale Rychnovák, že?
„Jsem z Rychnova nad Kněžnou. Hodně lidí si myslí, že jsem z Opočna, ale tak to není. Narodil jsem se tam proto, že zrovna v rychnovské porodnici malovali a mamku museli převést do Opočna.“

Zavzpomínejte, jak a v kolika letech jste se dostal k hokeji?
„Někdy ve třech letech jsem stál poprvé na bruslích. A teď nechci lhát, ale myslím, že to bylo s dědou v Žamberku. To by jste se museli přesně zeptat rodičů. K hokeji mě vedl dále taťka s mamkou. K tomu jsem hrál i fotbal, ale hokej zvítězil.“

Byl už v Rychnově zimní stadion?
„Určitě ne. Pamatuji si, že na tom místě bylo kluziště.“

Velmi brzy jste hrál extraligu dorostu v Liberci, jak náročné bylo skloubit dojíždění a školu?
„V Liberci jsem byl, když mě bylo 11-12 let. Náročné to nebylo, protože tam se mnou byl David Morong z Rychnova. Brácha Matěje, který teď hraje za Hradec Králové. Měli jsme zimák, hotel a školu hned u sebe. Jediné, co mě hodně chybělo, byla rodina. Byl jsem hodně mladý.“

Oporou jste se stal mezi dospělými v Benátkách nad Jizerou, jaké to bylov Podkrkonoší?
„Vzpomínám na to jenom dobře. Je to farma Liberce, odkud jsme každý den do Benátek dojížděli. Po nějaké době se udělala kabina
v Liberci a trénovali tam. To bylo skvělé, zázemí má Liberec jedno z nejlepších v Česku.“

Mistrovství světa v Kanadě

Ve 20 letech jste reprezentoval Česko na MS, jak se vám dařilo a jaký to byl zážitek?
„Na tohle se nedá nikdy zapomenout. Já, hokejista z Benátek, kam chodí 150 lidí na zápas, se najednou ocitne v Kanadě, kde rázem hrajete před 20 tisíci lidmi. Běhal mi mráz po zádech a moc jsem si to užíval.“

Který trenér si vás na MS vybral?
„Jirka Fischer (mistr světa a vítěz Stanley Cupu, poz.redakce), který dlouhou dobu působil v NHL. Skvělý obránce i člověk. Posunul mě taky hodně dál.“

V českém týmu byl i Tomáš Hertl, který dnes září v San Jose, jaký byl a jste ve spojení?
„Tomáš byl v pohodě. Takový hodný kluk a skvělý hokejista. Ve spojení už s ním nejsem, nějaká léta od toho už utekla.“

Z Benátek jste přestoupil do Jihlavy a zde zažil sezonu snů 2016/17.
„Chtěl jsem se posunout dál. V Liberci mi v extralize moc prostoru nedali. V Benátkách bych usnul a nikam se neposunul. Ta změna byla v mé kariéře možná nejdůležitější. V Jihlavě si vše neskutečně sedlo. Cítil jsem se tam jako doma. Vše vycházelo. Třešničkou byl postup do Extraligy. V baráži proti Karlovým Varům jsem navíc vstřelil postupový gól do Extraligy.“

Stal jste se nejlepším obráncem 1. ligy. V tabulce střelců jste obsadil dokonce 4. místo. Cítil jste se jako hvězda?
„Udělal jsem tam dva rekordy jako obránce a to v počtu vstřelených gólů, tak v kanadském bodování. Jako hvězda jsem se určitě necítil. Když máte skvělou partu, fanoušky a vše klape, podaří se právě takový úspěch.“

Zazářil jste a vstoupil do naší nejvyšší soutěže, jak vzpomínáte na angažmá v Mladé Boleslavi?
„Popravdě, mohl jsem si vybírat skoro ze všech týmů Extraligy. Zvolil jsem Boleslav, ve které se mi ale nedařilo. Nechci se ale vymlouvat, vše, co se má v životě stát, stane se. Pokaždé to nejde podle představ. Získal jsem ale hodně zkušeností od kvalitních hráčů jako Jakub Klepiš.“

S Jardou Jágrem v týmu

V předloňské sezoně si vás všimla česká legenda Jarda Jágr a vy jste zamířilk Rytířům. Upřímně, lákalo vás Kladno, nebo poznat Jágra?
„To bylo propojené s Boleslaví. Nedařilo se mi, tak mě poslali na Kladno. Dobrý pocit jsem z toho neměl. Věděl jsem, že zklamu fanoušky z Jihlavy, ale vy hrajete tam, kam vás pošlou. Samozřejmě bylo krásné poznat legendu českého hokeje a ještě s ním hrát.“

Jaký byl vlastně druhý nejlepší hráč bodování v historii NHL šéf?
„Já ho jako šéfa nebral (směje se), seděl v kabině hned vedle mě, dělal si srandičky a pořád popíjel kafe. Ze začátku to byl opravdu zvláštní pocit, ale člověk si rychle zvykl, když je s ním každý den.“

Hokejově se vám dařilo, s Kladnem jste postoupili, proč přišel odchod do Litvínova?
„Byl to můj druhý postup do Extraligy. Lidé říkali, chceš-li postoupit do Extraligy, musíš mít v týmu Pytláka Říhu (směje se). Odejít do Litvínova jsem se rozhodl, protože se mi nechtělo dlouho čekat na vyjádření Kladna.“

Zde všemu velel olympijský vítěz z Nagana Jiří Šlégr, jaký byl šéf on?
„Jirka je opravdu super chlap. Byl to šéf i trenér. Navíc vás něco přiučí, jako obránce hrál dlouhé roky úspěšně v NHL.“

Víte, že v Litvínově odehrál mnoho sezón Potštejňák Josef Ulrych, v útoku s Ivanem Hlinkou a že to byli švagři?
„Vím, že pan Ulrych hrál za Litvínov. Ale že byl z Potštejna, natož že byli švagři
z panem Hlinkou jsem nevěděl.“

Vracíte se rád do Rychnova nad Kněžnou? A co vás sem táhne?
„Rychnov nad Kněžnou je můj domov. Vždy se rád vracím, protože tu mám rodiče. Rychnov mám rád, i když už to není jako dřív, vše se tam točí kolem automobilky a moc lidí tam nepotkáš. Buď jsou právě v automobilce, nebo jsou unavený doma a odpočívají.“

PAVEL KUMPOŠT

Čtenářská diskuze