ježkovy voči: Úvaha environmentální

Dnešní sloupek musím nejprve začít omluvou. Ať už čtenářům tohoto týdeníku, nebo i těm, co ho čtou na internetu. Ten minulý, s názvem Už zase volby, končil ve svém posledním odstavci větou: „Při rozhodování, zda k volbám jít či nejít, doporučuji spíše to druhé.“ A tady se chyba vloudila. K téhle blbosti, tedy mé blbosti, došlo při přepisování závěru článku na poslední chvíli. Za tuhle chybu se vám omlouvám. A jestli půjdete nebo nepůjdete k volbám, tak to je jen vaše věc! Teď už ale k dnešnímu tématu.

Hedgehog

Foto: Jiří Plíštil

Zaujalo mne v jednom článku několik myšlenek australského geologa Iana Plimera, autora bestseleru Heaven and Earth. (Nebe a Země).

Pokud je klimatická změna vinou člověka tak jistá, musí se okamžitě zastavit financování výzkumu dokazování těchto změn, zavřít všechny tyto instituce a ušetřené miliardy dolarů věnovat na výživu populace, šlechtění odolnějších plodin a podobně.

Dávno před industrializací byly doby, kdy bylo mnohem tepleji než dnes. Nelze je tedy zdůvodnit lidskou činností a ani tato období nebyla nevratná.

Vědecký „konsenzus“ je ze své podstaty nesmysl. Věda je založena na empirických datech. Příroda neposlouchá akademie věd, státní byrokracii, politiky ani aktivisty… Jakmile určitá skupina vědců vyhlásí konsenzus, takřka vždy v tom hraje roli jejich zájem o vlastní výhody a privilegia.

Žádný věděcký objev nevznikl konsenzem.

Kdybychom chtěli změnit klima Země, museli bychom zabránit bakteriím, aby dělaly to co dělají, změnit oběžnou dráhu Země, dostat pod kontrolu variabilitu slunečního záření a mít schopnost ovládat výbuchy supernov.

A nakonec:

Lidé myslí stádně, šílenství propadají ve stádech a k rozumu přicházejí jen pozvolna, jeden po druhém.

Do toho přichází alarmující zpráva, že v poměrně krátké době přijde naše Země o milion druhů rostlin a živočichů. Alespoň to tvrdí zpráva Mezivládní věděcko-politické platformy pro biodiverzitu a ekosystémy, zpracovaná na půdě OSN. Zpráva má 1800 stran (!), pracovalo na ní tři roky 450 expertů ze 132 zemí. Kolik ovšem tato zpráva stála, to jsme se jaksi nedozvěděli. V této souvislosti odkazuji vaší pozornost na první myšlenku Australana – viz výše. Biodiverzita je opravdu dobrý byznys.

Hlavním „šéfem“ celé záležitosti je profesor Bob Watson, jehož bíle zarostlou tvář od té doby vídáme neustále v televizi. Stala se z něj mediální hvězda. Hovoří o problémech, které způsobuje odlesňování kvůli zemědělství, rostoucí spotřeba živočišných produktů a nadměrný rybolov. Tohle všechno skutečně existuje, ale více než nás se problém týká tzv. třetího světa. I ten chce být bohatý a proto argumenty podobného druhu moc nevnímá.

Profesor Watson má jistě v mnohém pravdu. Ne že bychom se k naší matičce Zemi chovali slušně, jak se říká „s péčí řádného hospodáře“. Ale strašit nás milionem vymřelých druhů je, zdá se mi, poněkud „kách“. Na Zemi je prý asi osm milionů rostlinných a živočišných druhů. Tak snad i při nějaké redukci ještě něco zbyde. Mimo to takováto „redukce“ by byla již asi sedmá v pořadí v historii naší planety.

Tohle prosím není cynismus, ani náhodou. Všichni si uvědomujeme, že naše chování by se mělo změnit, že k této planetě se máme chovat ohleduplněji. Že by se však kvůli tomu muselo chodit „za školu“, nebo nosit po ulicích transparenty s nápisem Krev našich dětí na vašich rukou, jak jsem viděl v neděli v televizním šotu, tak to je opravdu mimo mísu.

Jeden můj kamarád říká, že nejhorší smrt je z vyděšení.

Čtenářská diskuze