ježkovy voči: Když kvarteto hraje ve třech aneb Festival F. L. Věka v plném proudu

Před třemi týdny jsem psal, že F. L. Věk, respektive hudební festival tohoto jména, je za dveřmi. Dnes už mohu napsat, že ono hudební dění, které devátým rokem obohacuje kulturu pod Orlickými horami, je v plném proudu.

Hedgehog

Foto: Jiří Plíštil

Jakéhosi hudebního „předskokana“ celé akce obstaral předminulou sobotu koncert v kostele sv. Prokopa v Přepychách, kde vystoupil varhaník Adam Viktora spolu se sopranistkou Gabrielou Eibenovou. Tam jsem bohužel nebyl, takže nemohu sloužit. Ale oba jistě své posluchače nezklamali.

Skutečné festivalové entreé pak bylo předminulou neděli v dobrušském děkanském chrámu sv. Václava. Tamní zahajovací koncert festivalu byl plně v režii Komorní filharmonie Pardubice s nadějným dirigentem, klavíristou Lukášem Klánským, který tentokrát klaviaturu koncertního křídla vyměnil za dirigentskou taktovku. Jejím hostem byl mladý houslista Jan Mráček, kdysi nejmladší laureát mezinárodní soutěže Pražského jara a vítěz Kreislerovy houslové soutěže z Vídně v roce 2014. Tento sympatický mladý muž je koncertním mistrem České filharmonie a členem Tria Lobkowicz. My jsme v jeho podání slyšeli bravurně zahraný Koncert pro housle a orchestr D dur W.A. Mozarta. Pardubická komorní filharmonie se ještě potom předvedla s další durovou skladbou, a to se symfonií D dur Jana Václava Hugo Voříška, vambereckého rodáka. Ten se v tomto městě narodil v roce, kdy jeho vzor Mozart zemřel (1791). Pardubičtí ukázali, že v jejich městě se peče nejen dobrý perník, ale také pěstuje hudba na špičkové úrovni.

Minulou sobotu se festival přestěhoval do Deštného, kde koncert v tamním kostele sv. Máří Magdaleny obstaralo Wihanovo kvarteto. Mecenášem koncertu byl známý pražský právník a deštenský chalupář JUDr. Pavel Smutný.

Koncert měl poněkud zvláštní průběh. Pánové totiž hráli ve třech. To není nějaká zvláštní libůstka tohoto hudebního seskupení, ale reakce na skutečnost, že jeden z jejich členů, hráč na druhé housle Jan Schulmeister, ležel v nemocnici na kapačkách s těžkým atakem dny. Kdo měl někdy nějakou zkušenost s touto nemocí, a já také vím o čem píšu, ten mu jistě nezáviděl. Díky této situaci se poněkud pozměnil program celého koncertu. Ve třech se totiž smyčcové kvartety dají hrát opravdu těžko a proto pro koncert zvolili Goldbergovy variace J.S. Bacha. Skladbu původně psanou pro klavír, pojmenovanou právě po jejich původním interpretovi. Nesmím zapomenout také na vystoupení mladého nadějného varhaníka Adama Suka, teprve čtrnáctiletého žáka pardubické ZUŠ, který v letošním roce zvítězil na hudební soutěži v Severním Irsku. Ten skvěle zahrál své dvě skladby na obnovený varhanní portativ.

Příští koncert se opět odehraje v dobrušském kostele. Tentokrát to bude soubor Barocco sempre giovane. Věřím, že tento barokní “„věčně mladý“ ansámbl bude jistě kompletní. Na programu je mimo jiné i slavná Mozartova Malá noční hudba. Takže další hudební hostina festivalu je před námi.

Čtenářská diskuze