ježkovy voči: Jak Venezuela do Davosu přišla

Každý rok v druhé půli ledna se špičky světového byznysu a světové politiky, spolu s vlivnými tohoto světa, scházejí ve švýcarském Davosu na Světovém ekonomickém fóru. Radí se jak dál s tímhle světem, či spíše jak jeho občany ošálit líbivými prohlášeními ve smyslu „vše pro občana“, zatímco realita je poněkud jiná: „Vše pro nás a pro náš byznys“.

Hedgehog

Náš pan premiér se pochlubil tím, že se tam sešel s šéfem světového počítačového gigantu firmy Apple panem Cookem a hned mu nabídl, že by si v Praze na „Staromáku“ mohl otevřít Apple Store. Ten je jenom v deseti evropských zemích a Praha by tak byla jedenáctá. Bingo! Už vidím jak nakousnuté jablko, logo téhle slavné firmy, zastiňuje i slavný orloj mistra Hanuše.

Tím ovšem poněkud rozčílil svého sociálně demokratického koaličního partnera, který se na Facebooku nechal slyšet, že jejich reprezentant, který byl v Davosu také (ministryně Maláčová!) tam jednal o tom „jak pomoct těm, kteří si mobil s nakousnutým jablkem nemůžou dovolit“ a ne jak rozdávat budovy ministerstev nadnárodním monopolům. Klasický střet velkokapitalisty s obhájcem zájmů dělnické třídy. Paní ministryně nechce, aby si naši důchodci kupovali nejnovější mobil od Applu za 29 900 Kč (sama ovšem mobil od téhle firmy má), ale bojuje za vysoké sociální dávky, co nejvyšší minimální mzdu, obědy pro školáky gratis, státem placené alimenty, popř. amnestii pro dlužníky do výše dluhů 100 000 Kč. Co s tímhle programem pohledávala v Davosu, to mi fakt hlava nebere.

Paní ministryni přezdívají zlé jazyky (ale údajně i její partajní kolegové) Venezuela. Není-li vám jasné proč, podívejte se na tuhle latinskoamerickou zemi, která oplývá 20% světových zásob ropy. Tu už několik let vede bývalý řidič autobusu prezident Maduro. Tomu se podařilo za dobu jeho vládnutí přivést zemi prakticky na buben. Každé ráno začíná pro běžného Venezuelana bojem o skývu chleba a trochu mléka. Před obchody stojí fronty dlouhé desítky metrů. Všechno střeží vojáci a policie.

Tak nějak po madurovsku si realizaci svých „geniálních nápadů“ sociálního inženýrství představuje v praxi i naše ministryně práce a sociálních věcí. Zdá se, že v Lidovém domě pořád platí Špidlovo okřídlené „Zdroje jsou“.

Škoda, že to neplatí také pro stamilionové částky, které sociální demokracie dluží dědicům po právníku Altnerovi. Rozdíl je pouze v tom, že tyhle dluhy musí soc-dem platit ze svého, zatímco Maláčová rozhazuje ze státního. Už i pan premiér si minulý týden postěžoval, že neví, jak se podaří schválený 40 miliardový schodek rozpočtu udržet. A to žijeme v období uvažovaného 4% ekonomického růstu. Co nastane, až přijde recese, o níž někteří ekonomové hovoří? Pak se ve státní kase narazí na dno. A žádná EET už nepomůže.

Předseda vlády má ovšem smůlu. Ocitl se totiž v politické pasti soc-dem, kterou potřebuje pro protlačování svých zákonů sněmovnou. A tak musí se zaťatými zuby kývat i na socialistické zhovadilosti ministryně Maláčové.

Asi nás ještě čekají věci.

Čtenářská diskuze