Jaroslav Marčík: „Kaprova střížkovská Bohemka, to je absolutní paskvil.“

OLYMPUS DIGITAL CAMERAZDELOV – Sokol Zdelov oslavil padesáté výročí svého založení a k exhibičnímu utkání si pozval starou gardu Bohemians Praha v čele s dvěma legendami, Antonínem Panenkou a Karolem Dobiášem. Spolu s nimi dorazil do Zdelova odchovanec týnišťské kopané Jaroslav Marčík. Zažil s Bohemkou nejlepší éru v její historii a oslavil s ní také jediný titul. Po zápase jsme ho požádali o krátký rozhovor, stejně jako jednoho z pořadatelů zdelovských oslav a současného trenéra Zdelova Luboše Chlajna.

OLYMPUS DIGITAL CAMERALuboš Chlajn

Jak jste spokojen s oslavami zdelovské kopané?

Vzhledem k přípravám, které byly opravdu náročné a trvaly něco přes měsíc, jsem spokojený a lidem se to dnes muselo líbit. Počasí vyšlo a zápas byl taky dobrý, diváci viděli hodně gólů. Chtěl bych poděkovat jak hráčům Bohemky, tak všem pořadatelům, kteří přípravami strávili na hřišti i mimo spoustu hodin. Chtěli jsme, aby se přišlo na zápas podívat trochu více lidí, protože to je pro nás finančně náročné. Tak třeba příště, až přijede Real Madrid…

Když se vrátíme k zápasu, pro všechny hráče to musí být svátek, nastoupit proti takovým hráčům, jako jsou Dobiáš, Prokeš, Vladimír Hruška a další…

Já takový zápas nehraju poprvé. Myslím, že to je asi patnáct let, co jsem proti Bohemce nastoupil v Kostelci. Je znát, že roky přibývají hráčům Bohemky, ale soupeřům, myslím tedy u nás starších ve Zdelově. U všech se ztrácí rychlost, ale technika se nezapomíná. Fotbal, to je pro nás adrenalin, ať nám je třicet, padesát, nebo šedesát.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAJaroslav Marčík

Dnešní zápas ve Zdelově byl pro vás asi trochu nostalgický, protože pocházíte z nedalekého Týniště nad Orlicí. Jak se kluk z Týniště dostal až do pražské Bohemky?

Tak především musí umět hrát fotbal. To je samozřejmě základ. Já byl v Týništi do patnácti let, pak jsem šel do Hradce Králové do dorostu. Měli jsme dobré mužstvo, dal jsem nějaké góly a v sedmnácti jsem se dostal áčka a začal hrát ligu. Dostal jsem se do dorostenecké reprezentace Československa a v Praze si asi nějací „bafuňáři“ všimli, že v Hradci hraje nějaký Marčík.

Do Bohemky jste se dostal kdy?

To bylo v pětasedmdesátém. Já tam šel až napotřetí na takzvaný technický přestup. Přišel jsem tam a v kabině byli fotbalisti jako Knebort, Ivan Kříž… Bylo hrozně těžké se prosadit. V Bohemce jsem byl do roku sedmasedmdesát. Odešel jsem, protože jsem se oženil, zrovna přišel k mužstvu trenér Pospíchal a v té době to tam bylo divné.

Ale do Bohemky jste se vrátil a slavil s ní titul…

Ano, vrátil jsem se v jedenaosmdesátém a zažil s ní nejúspěšnější léta v její historii. Byla to slavná éra, získali jsme titul a hráli evropské poháry.

Cesta z Týniště byla dlouhá a úspěšná…

Člověk musí mít fotbal rád, hodně dřít a pak se třeba dostane do klubu, jako je Bohemka, a do reprezentace. Ale moc takových fotbalistů z Týniště nebylo. Já jsem rád, že jsem takovou kariéru mohl prožít.

Nabídka z Bohemky byla v té době jediná?

Byla, i když údajně měla zájem i Sparta, ale se mnou nikdo nejednal. Já šel studovat Fakultu tělesné výchovy a sportu, byl jsem za nabídku Bohemky rád.

Zažil jste ve své kariéře mnoho trenérů, na kterého vzpomínáte nejvíce?

Určitě na Pospíchala. V Bohemce jsem zažil ještě Musila, Rubáše, ale on mi dal nejvíc a s ním jsme měli největší úspěchy. Měl sice k hráčům svérázný přístup, ale to by bylo na delší vyprávění.

V současnosti existují tři Bohemky a vy navíc slavíte třicet let od zisku jediného titulu. V týdnu Bohemku navštívil správce konkurzní podstaty a skoro všechny získané trofeje zabavil. Jak tuto situaci vnímáte vy?

Mně to připadá úsměvné, ale na druhou stranu i smutné. Bohemka je prostě jen jedna a to je ta v „Ďolíčku“, žádná jiná neexistuje! Nějaká Kaprova střížkovská Bohemka, to je absolutní paskvil a s pravou nemá nic společného. Pak tady je Vejsada, co si nárokuje práva na FC Bohemians Praha, ale tu jeho Bohemku, která je třetí v pořadí, už mu zrušili. A to, jestli si teď odnesli nějaké poháry, mě příliš nezajímá. Hlavní je, že pravá Bohemka je ta naše vršovická!

Do Týniště jezdíte často?

Samozřejmě, mám tam rodiče a asi by si zasloužili, abych tam jezdil častěji. Mám tam taky dům, a co bude do budoucna, to zatím nevím.

Čtenářská diskuze
Tags: ,