jak to vidím já: O ČT trochu jinak

Je pozdní večer. Z kanálu ČT Art na mne útočí slavné melodie neméně slavné operety Franze Lehára Veselá vdova v podání souboru z švýcarského Zürichu. Tenhle TV kanál mám rád. Neprodukuje žádné soap opery a například nabídka jeho hudby o letošních Vánocích byla přímo skvělá. V podobné oblibě mám i ČT 2 a jeho dokumenty.

Česká televize je médium veřejnoprávní. Platíme si ji z našich koncesionářských poplatků. Proto pro mne zůstává záhadou existence některých programových titulů. Přední místo v této záhadné galerii zaujímá Máte slovo s Michaelou Jílkovou. Může mi někdo vysvětlit, co tento publicistický blábol přináší divákům? Moderátorka předvádějící své excentristické róby, účastníci diskuze překřikující jeden druhého, publikum mnohdy podobné tomu na fotbale. A témata typu Jsou ještě Vánoce svátky klidu? No nejsou, zvláště když dávají pořad Máte slovo.

O moc lépe na tom nejsou Otázky Václava Moravce, kde mám pocit, že ten nejdůležitější ve studiu je moderátor. Proč nám musí kazit dvě hodiny právě nedělního oběda mi moc jasné není, stejně jako proč musí být pořad vysílán z prostor žižkovské televizní věže, a ne z normálního studia. A aby toho nebylo dost, dostane stejný moderátor ještě pořad Fokus na ČT 24. Někteří jedinci si, zdá se, už Českou televizi zprivatizovali.

Tenhle sloupek by mohl být podnětem pro vedoucí pracovníky televizního managementu nebo pro Radu České televize. Ale není. Oni jsou jistě spokojeni. Zavřou nám ústa Star dance a je to.

Těm, kterým záhadné programy vyhovují, se omlouvám. A nám nespokojeným zbývá jediné. Vzít ovladač a – vypnout.

Přeji vám i sobě dobré programy na ČT i v novém roce.

Čtenářská diskuze