Jak se slaví masopust na Vrchách

REGION – Masopustní veselice jsou s naším regionem neodmyslitelně spjaty. Následující řádky je čtenářům přiblíží.

Masopustní období trvá od Tří králů do Popeleční středy, tou pak začíná předvelikonoční šestitýdenní postní období. V minulosti každý dobrý hospodář věděl, že v masopustu a přibližně uprostřed zimy na Hromnice (2. února) je potřeba mít ve stodole polovinu sena a v hospodářství polovinu všech ostatních zásob. Do žní i první pastvy je ještě hodně daleko, a proto staré přísloví praví, že: Na Hromnice půl píce a půl krajíce. Postní období tedy mělo nejen náboženský, ale i praktický význam a i lidé se museli uskromnit v jídle, aby zásoby tolik neubývaly.

Protektorátní přestávka

Ve Voděradech a na celých Vrchách se konec masopustu slavil ostatkovým průvodem, musíme říct, už od nepaměti, protože o tom není nikde psáno. Jen z vyprávění pamětníků víme, že po první světové válce, kdy se lidem začalo dařit lépe, konaly se masopustní průvody s místní kapelou a večer v hospodě byla tancovačka, ale jen do půlnoci masopustního úterý, pak už byl půst.

Druhá světová válka udělala této tradici konec, protože v protektorátu byly zakázané veškeré taneční zábavy. Ale zakazujte něco veselému mládí… A tak i když byla válka, mládež tancovala při harmonice u Preclíků ve stodole, nedbajíc zákazu a následků z toho plynoucích. Jen hospodyně to sledovala s úzkostí a naříkala, že nemají rozum a nebojí se toho, že jsou všichni pod Hitlerem.

Po druhé světové válce, a ani za čtyřicetileté komunistické totality, nikdo ostatkové průvody nezakazoval, protože na nich nebylo nic křesťanského. Přesto i v tomto období došlo na několik let k přerušení této tradice, protože lidé se uzavírali do sebe, ztratili chuť něco pořádat v obavě před státní bezpečností.

Ještě v 60. letech 20. století se poctivě dodržovalo konání maškarního průvodu v úterý. Vyučování ve zdejší škole bylo přerušeno, když se ozvala dechovka. Medvěd s medvědářem vtrhli do školy a děti se zvědavě hnaly k oknům. Některé soudružky učitelky se snažily hysterickým řevem a výhružkami usměrnit žáky zpátky do lavic a přimět je k soustředění na výuku, ale marně. Byly pak za to u žáků v neoblibě.

Chlapi řádili nevybíravým způsobem

Tenkrát se maskovali jen muži, a hlavně do masek, které se nasazovaly jako hrnec přes hlavu až na ramena a měly hrůzné strnulé grimasy a škleby. Chlapi posílení alkoholem řádili nevybíravým způsobem, a tak se muselo všechno okolo stavení schovat, pozamykat králíkárny a v neposlední řadě kurníky zatlouct hřebíky, aby je maškary nemohly vybrat.

V 80. letech 20. století se už ostatkové průvody konaly o sobotách, ubylo masek ve škraboškách, maškary tolik nedivočily a humor se přesunul víc do erotické oblasti. K tradičním maskám, jako jsou nevěsta, ženich, cikánky, policajt, čáp, medvěd a kominíci, přibyl prodavač dámského prádla a hrdinové ze seriálu Nemocnice na kraji města, jako dr. Cvach, dr. Štrosmajer nebo i večerníčkoví hrdinové jako třeba oblíbení Rumcajs s Mankou a Cipískem či Křemílek a Vochomůrka.

Maskování žen

Poslední proměnu masek zaznamenáváme po sametové revoluci. Začaly se maskovat i ženy a děti, a protože je svoboda, v průvodu se vedle vězně Kájínka objevili i prezidenti Zeman a Klaus či dámy z E55. Policajt se zaměřuje na všechna projíždějící vozidla, zjistí propadlou technickou kontrolu i alkohol u všech řidičů a následuje pokuta!

Ještě jedna změna nastala a té si vážíme. Na Vrcha přijíždí ostatkový průvod perfektně hudebně doprovodit část dechové hudby Valanka, která přiváží nejen dechovku, ale pro změnu i jazz. Jenomže, málo platné, jen dechovka dokáže hned udělat veselou a přátelskou atmosféru.

Helena Hloušková-Krystufová


Masopust na Vrchách včera a dnes.

Čtenářská diskuze