Inženýrská tradice regionu

KLÁŠTER N. D./KVASINY – Podhůří Orlických hor je hluboce spjato se slavným inženýrským jménem Janeček.

Frantisek Janecek

Ing F K Janeček

Ing. František Karel Janeček.
Foto: Archiv Soňy Klímové

 

V rámci seriálu o obcích a osadách Rychnovska jsme vám před čtrnácti dny představili starší historii Kláštera nad Dědinou. Dnes se do obce na pomezí našeho regionu vrátíme v rozhovoru se Soňou Klímovou-Janečkovou, vnučkou Františka Karla Janečka a pravnučkou Františka Janečka, vynikajících inženýrů spjatých s naším krajem.

Jste vnučkou Františka Karla Janečka. Jaké na něj máte vzpomínky a povídali jste si někdy o Fr. Janečkovi, rodákovi z Kláštera nad Dědinou, vašem pradědovi?
„Můj dědeček Ing. F.K. Janeček byl v socialistickém Československu pouze dvakrát, poprvé kolem roku 1966, byla jsem malá holčička a pamatuju se na vysokého štíhlého dědu, druhá návštěva se uskutečnila v roce 1980, děda špatně chodil, ale měl velmi bystré postřehy na téma reálný socialismus. Když jsme se loučili, určil mě jako svého nástupce, říkal, že komunisté už dlouho vládnout nebudou a ukradený majetek se vrátí a já se mám o něj starat. Tak plním dědovo přání a starám se aspoň o tu trochu majetku, co se nám vrátil.“

Váš pradědeček Fr. Janeček založil mimo jiné továrnu na výrobu motocyklů JAWA. Jezdila jste někdy na některé?
„Nikdy jsem na žádné JAWĚ nejela, já mám k motocyklům respekt. V autě JAWA Minor jsem jela, dokonce v několika, a to v rámci Veteránské poutě, kterou pořádáme každou druhou neděli v červnu na zámku Kvasiny.“

Předpokládám, že jste se někdy seznamovala s patenty, které Fr. Janeček a jeho syn Fr. Karel Janeček přihlašovali. Který vás zaujal nejvíce?
„Patentů a technických zlepšení měli praděda a děda opravdu hodně, zaujalo mě řešení elektrifikace pražské dopravy, která se masově rozšířila až díky pradědově řešení, zajímavý je patent z oblasti brzdného systému motorových vozidel – připomíná dnešní ABS systém. Unikátem je nástavec na pušky, se kterým před Hitlerem odjel děda do Anglie, aby se fašistům nedostal do rukou, pradědovo řešení ručního granátu se používá dodnes.“

Váš dědeček utekl před Němci i s plány nové protitankové pušky, která se následně za 2. světové války velmi osvědčila. Můžete tuto příhodu trochu přiblížit?
„Našla jsem kdysi už velmi vetchý výstřižek z anglických novin, kde je fotka smějícího se dědy v Doveru, psali tam, že Mr. Littlejohn se usmívá, protože se mu podařilo v noci před záborem Československa ujet a zachránit díky tomu plány nejnovějšího vojenského vynálezu – protitankové pušky. Děda žil během celé války v Anglii v utajení, měl k dispozici vojenskou střelnici v dunách a pracoval na britské obraně před Německem. Doma celou dobu nevěděli, jestli žije, protože jen tvrzení, že se ztratil, mohlo zachránit před vyvražděním dědovu rodinu, která zůstala v okupované vlasti.“

Fr. Karel Janeček žil po válce v Kanadě, kde stavěl rodinné domy. Váš otec ale zřejmě zůstal v Československu, že?
„Ano, můj otec zůstal v Československu spolu s matkou a nejmladším bratrem. Byl jejich oporou spolu s mojí matkou, kterou si bral v roce 1950. Strasti s hledáním střechy nad hlavou a s živobytím byly poté, co je vyhnali ze zámku, značné. Přežil i pobyt v PTP, fáral v černouhelném dole u Kladna, ale vše zdárně zvládli.“

Vlastníte kvasinský zámek, který koupil ještě váš pradědeček. Jak objekt využíváte?
„Ano, jsem další generací, která vlastní zámek Kvasiny. Tento majetek ovšem nekoupil praděda, ale děda, Ing. F.K. Janeček. Je to oblíbená chyba historiků, traduje se už dlouho, ale kupní smlouva je na dědu. Jeho snem bylo vyrábět automobily, a tak sháněl místo vhodné ke stavbě továrny. Vybíral mezi Ratibořicemi, Skalkou a Kvasinami. Protože zde byl prostor k eventuálnímu dalšímu rozvoji, rozlehlá pole a louky směrem k Rychnovu, vybral si Kvasiny. Navíc zde bylo nádraží a dostatek pracovní síly. Teď z jeho podnikatelského důvtipu profituje Volkswagen-Škoda Auto. Děda zámek používal jako takovou větší vilu, taky jej hned po nákupu v r. 1928 přestavěl, aby byl pohodlný pro život jeho rodiny. Já jej po odchodu ústavu soc. péče pomalu opravuji, v části zámku jsem ponechala byty, které mi tam zbyly po socialistické éře, v hlavním křídle jsem zařídila galerii, kde děláme i sedm vernisáží do roka, v opraveném Loveckém sále pořádáme koncerty, svatby a společenské události na objednání. Zámecká kaple je využívána opět jako svatostánek při slavnostních příležitostech, už jsme tam měli i několik svateb, i zlatých, na opravených unikátních varhanách hrají koncertní mistři varhaníci. Takže využití pestré.“

Čtenářská diskuze