Glosa - Letní Mission Impossible

Letní Mission Impossible

  Ve čtvrtek ráno při uzávěrce tohoto vydání nás jeden z mužů v reflexních vestách, kteří udržují pořádek v ulicích, upozornil, že nám v okapu nad redakcí něco mňouká. Skutečně, seshora se ozývaly zoufalé zvuky - mohlo to být i pištění nebo pípání. A tak se rozběhla letní „Mission impossible" (Tom Cruise snad promine). 

  Náš nejšikovnější kolega, Péťa, se statečně vyšplhal na štafle a pak i na bránu a odvážně balancoval na rohu budovy. Ale v okapu nic nebylo. Srdceryvné zvuky se ozývaly z takového toho převislého konce střechy hned pod okapem (úžlabí?). Čert ví, jak se do toho úzkého nepřístupné prostoru mohlo dostat kotě. Akce si vyžádala speciální nářadí v podobě páčidla, kterým se podařilo odtrhnout dřevěné prkénko. Nejdřív se objevila tlapička a pak už se vynořilo černě ochmýřené tělíčko ještě slepého koťátka. Chvilka balancování a oba - zachránce i kotě - byli v pořádku dole.

  Koťátko se kroutilo na redakčním stole, ale nešťastné mňoukání neustávalo. Co teď s ním? Potřebuje napít? Máme ho krmit? Kam ho dáme? Vezme si ho někdo domů? Snad jsme ten huňatý uzlíček nezachránili jen proto, abychom ho nakonec museli odvézt někam „na injekci"?

  A najednou se pod oknem redakce, z něhož se linulo naříkání drobečka, objevila mourovatá kočka. Byla plachá, ale přece se jí nechtělo pryč. Koukala na nás tak nějak divně. Velkýma očima, tak velkýma, že mohla patřit jedině kočičí mámě.

  Koťátko jsme v krabici vynesli ven a za chvíli bylo pryč. Uf, naše mise skončila. -ip-