Ledová glosa

Takovou nějakou cedulku by měli v Rychnově nad Kněžnou v těchto dnech vyvěsit na velké množství chodníků. Jít po nich, to zavání lidově řečeno krchovem. Včera jsem se hezky natáhl a jak jsem tak poslouchal kolegy a známé, nebyl jsem zdaleka sám.

Už jsme si zvyklli, že sněhové bariéry z ulic jen tak nezmizí, ale vražedně klouzavé chodníky, na to si nezvyknu nikdy. Osobně to řeším tak, že chodím po silnici. Tam mi to riziko, že přijdu o život, připadá menší. Nechápu, proč město nemůže aspoň nejvíc postižené chodníky posypat štěrkem. Pamatuji doby, kdy se tak dělo.

Ale není posyp a nejsou ani cedulky. Možná by to aspoň mohli vyhlašovat městským rozhlasem. Ten někdy hlásí kdejakou reklamní akci, ale o stavu chodníků radši mlčí. Pravda město je prý dobře pojištěno, ale pro nás, co si zlomit nohu nechceme, to nic moc neřeší.

Ovšemže i jinde jsou na tom podobně. Babička mi z Kostelce nad Orlicí hlásila, že je to tam to samé. To jsou paradoxy, pane Vaněk. V Afganistánu zasahujeme, do vesmíru létáme, ale posypat chodníky, to neumíme.