Filip Hronek: „Reprezentace je nejvíc“

Má za sebou vydařenou sezonu. Hradecký odchovanec Filip Hronek v uplynulém ročníku zaujal svými dobrými výkony na farmě Detroitu Red Wings a zasloužil si i nominaci na mistrovství světa, kde patřil mezi nejvytěžovanější obránce.                                                             

HRADEC KRÁLOVÉ - Nyní už polyká tvrdé dávky letní suché přípravy. „Žádné indicie zatím nemám, ale uvidíme,“ vzhlíží s nadějí do nadcházející sezony a možné premiéry v NHL FILIP HRONEK.

C7i4nZZVsAALqqeFilipe, máte za sebou úspěšný ročník, jak probíhaly první dny po něm?

Po mistrovství světa jsem měl tři týdny volno, nic jsem nedělal. Od minulé středy jsem začal trénovat, takže už normální příprava na novou sezonu.

Jakým způsobem se připravujete, jde o individuální tréninky?

Přesně tak. Trénuji s Jaroslavem Svobodou, jelikož Marián Voda odešel a do Prahy se mi jezdit nechtělo.

Jsou tréninky náročné? Snažíte se je nějakým způsobem přizpůsobit vašim potřebám?

Ano, Jarda se snaží přizpůsobit ty tréninky tak, aby mi to vyhovovalo a pomohlo. A náročné to pochopitelně je, jde o tréninky na suchu, není to nic příjemného.

Stihl jste nějakou dovolenou nebo ještě nějakou plánujete?

Ne, nic už na mě nečeká, já jsem si odpočinul doma. Strávil jsem ty volné dny s kamarády a rodinou, tím jsem si odpočinul.

Jaké jsou vyhlídky pro nejbližší dny, kde se vracíte do Spojených států?

Ještě nějakou dobu budu trénovat sám na suchu. Až tady kluci v Hradci půjdou na led, tak se k nim připojím, jsem moc rád, že mi to umožnili. Kdy letím do Ameriky, ještě nevím.

Čekají vás ve Spojených státech nějaké kempy?

Čeká mě až hlavní kemp, letos nemusím na kemp nováčků, to je pro mě super. Kemp nováčků už vlastně začal, jsou tam Rybka (Patrik Rybár) a Záďa (Filip Zadina).

Jak vidíte svou budoucnost za mořem, máte už nějaké indicie o tom, jak by to mělo vypadat?

Žádné indicie zatím nemám, ale uvidíme, dělám vše pro to, aby to dopadlo.

Cílem asi je probojovat se do základní sestavy Detroitu a zahrát si NHL, je to tak?

Určitě, cíl asi takový je, ale na druhou stranu těch hráčů je hodně a bude to velmi náročné, abych se prosadil.

Za mořem jste strávil už druhý rok, jak se vám tam líbí a žije?

Letos už to bylo trochu jiné než loni, už jsem bydlel sám, nebydlel jsem u rodiny, měl jsem vlastní byt, takže větší pohodička, až na nějaké věci jako vaření, praní. Člověk už z toho byl v druhé polovině sezony unavený. Ale je to zase ta domácí pohoda, když člověk přijde domů, nikdo ho tam neotravuje, je to příjemné.

Jak vám jde angličtina? Máte v ní ještě nějaké mezery nebo už komunikujete bez problémů?

Nějaký hendikep v ní ještě možná mám, když jde o některá těžká slovíčka, ale je to bez problémů. Nestává se mi moc často, že bych něco nevěděl, všechny tyhle věci už zvládám.

Jak jste s uplynulým ročníkem spokojený?

Samozřejmě spokojený jsem, začátek byl náročnější. Potom jsem ale hrál víc a víc, trenér mi začal víc věřit, takže pak to bylo super.

Důvěra trenéra je určitě hodně důležitá, že?

Jistě, je to tak pokaždé, když vám trenér věří a nechá vás hrát v důležitých situacích. Pak se cítíte líp a víc si věříte na puku, hraje se vám snáz. A já cítil, že mi trenér věří každým zápasem víc a víc.

Hronek_rozhovor_svedsko

Poté přišla nominace na mistrovství světa, byla to jakási pomyslná třešnička na dortu?

Určitě, to se někomu nemusí ani povést, dostat se do dospělého nároďáku. Je to asi opravdu to nejvíc, co člověk může dokázat, reprezentovat svou zemi na takovém turnaji, bylo to fakt super.

Vám se na této akci povedlo hned skórovat, kolik vám přišlo gratulací z Hradce?

Nějaké zprávy samozřejmě přišly, šlo o pár gratulací od kamarádů, určitě mě potěšily.

V čem jste se podle vás za uplynulý rok nejvíce posunul?

Řekl bych, že nejvíc jsem se posunul v obranné hře, znovu jsem se zlepšil v obranném pásmu, asi tak.

V čem se naopak chcete nejvíc zlepšit?

Určitě se potřebuju připravit tak, abych chytal jako Vašek Pánek. (směje se) Ne, určitě musím zase nabrat nějakou svalovou hmotu a pořád musím pracovat na své obranné hře.

V prvním ročníku za mořem jste měl dva mentory – Martina Frka a Tomáše Noska. Jste připraven na to, že tuto úlohu teď možná budete muset zastat sám u Patrika Rybára či Filipa Zadiny?

Jistě, oba dva znám celkem dobře. Proti Záďovi jsme hráli poměrně hodně tady v mládežnických kategoriích, takže se známe a Rybku znám samozřejmě odsud dva roky, takže jsme to teď spolu také řešili, když měl podepisovat a telefonoval s trenéry, tak jsem mu trochu pomohl, když to potřeboval.

Vnímáte pozitivně, že se do vašeho týmu přesouvají další lidi, které znáte odsud?

Samozřejmě, je to příjemnější pokecat si občas česky a nebýt tam jen s Američany a Kanaďany. Je to fajn mít tam kámoše z vlastní země.

Sledoval jste letošní draft? Byl jste zvědavý, koho si Detroit vybere? A co říkáte na angažování Filipa Zadiny?

Dozvěděl jsem se to až ráno. Draft byl pozdě večer a my hráli druhý den charitativní turnaj na Slavii, takže jsem šel spát celkem brzy, tudíž jsem draft nesledoval, ale pak jsme si se Záďou trochu psali.

Když se vrátíme k vašemu angažmá v národním týmu, je to také něco co vám může pomoct do NHL, nebo se na to za mořem moc nehledí?

Určitě mi to pomohlo, hrát tam proti hráčům z NHL a vyzkoušet si, jaké to je například proti Švédům, kteří tam měli snad sedmnáct hráčů ze zámoří.

Jaké to vůbec bylo, přijít do týmu v podstatě na poslední chvíli a vidět v kabině taková esa jako je například Tomáš Plekanec?

Jistě, bylo to takové zvláštní. Já přiletěl úplně poslední, den před tréninkem v Praze jsem ještě hrál poslední zápas play off, který jsme prohráli. Druhý den odpoledne jsem odlétal do Čech, přiletěl jsem a hned jsem šel na trénink. Takže s kluky jsem byl až na ledě, předtím jsem je nepotkal.

Byli tam také někteří hráči, které jste v podstatě znal jen podle jména?

Ne, to asi ne. Kluky jsem znal buď z extraligy, nebo z mládežnických kategorií, pokud to byli ti mladší. Takže takový problém tam nebyl.

Sledoval jste v průběhu sezony cestu Hradce ročníkem? Případně jak často, byl na to vůbec čas?

Jistě, když jsem měl čas a chuť, tak jsem při odpočinku na zápasy koukal, věřil jsem, že to kluci dotáhnou co nejdál.

Cíle asi úplně naplněny nebyly, ale podruhé za sebou být v semifinále asi také není úplně špatné, ne?

Určitě, být dvakrát za sebou v semifinále, to se jen tak nepovede, je to pěkné. Bohužel z toho nebyla medaile, ale určitě to byl i tak dobrý výsledek, možná se koukalo i výš, ale je to sport.

V příští sezoně by prostor měli dostat mladí hradečtí hráči. Vnímáte to jako hradecký odchovanec v pozitivním světle?

Určitě, kluci to nebudou mít jednoduché, ale je to pro ně otevřené, když se klub vydal touto cestou a dá šanci mladým hráčům. Předtím to tu bylo trochu složité, bylo tu hodně starších zkušených hráčů, přes které bylo těžké se do sestavy dostat. Ale zase na druhou stranu mi tihle kluci hodně pomohli, ať už šlo o Jardu Bednáře, Jardu Kudrnu, Rendu Vydareného, Friga (Petera Frühaufa), Čapína (Zdeňka Čápa). Tihle kluci mi pomohli hodně, ať už hokejově, nebo v normálním životě, pro mě to byla velká škola.

Foto: mhk

Čtenářská diskuze