Farář Ondřej Kunc dříve prodával kamna

ČASTOLOVICE – Věřící v Častolovicích získali nového faráře, kterého vám nyní v krátkém rozhovoru představíme.

Místní kostel sv. Víta a přilehlá fara v Častolovicích má od srpna nového faráře, který zaujal volné místo po odcházejícím faráři Arnoštu Jílkovi. Ondřej Kunc poskytl v tomto předvánočním čase Orlickému týdeníku rozhovor.

P1140651

Farář Ondřej Kunc od léta působí v Častolovicích.
Foto: Martina Kalousová

Kněží zpravidla působí na území dané diecéze v rámci kraje. Kde jste působil předtím?
„Původně pocházím z Vysočiny z obce Věžnice u Jihlavy. Mým minulým působištěm byla farnost Červený Kostelec, což je poměrně živá farnost v naší diecézi. Červený Kostelec a přilehlá města jsou známá vysokým počtem věřících, na mši se tam v neděli sejde i na 600 lidí. Působil jsem tam tři roky jako kaplan, vypomáhal jsem jim po stránce duchovní. Častolovice jsou mojí druhou farností.“

Není to tedy tak, že by kněz působil celý život na jedné farnosti?
„Znám jednoho kněze, který byl ve farnosti necelých šedesát let, ale to je opravdu rarita. Nepsaným pravidlem je, že kněží nezůstávají na jediné faře, ale po pár letech farnost změní. Hlavní slovo o působení kněze mají vždy biskupové, jen výjimečně podávají žádost o přesun sami kněží.“

Měl jste možnost seznámit se s předchozím farářem? Znají se faráři v rámci diecéze?
„S panem Jílkem jsme se několikrát potkali před předáním farnosti, dřív jsme se bohužel neměli možnost potkat. Většinou se všichni kněží, je nás kolem 200, každoročně setkávají na Velikonoce v Hradci. Znám kněze ve stejné generaci a kněze ze semináře. S ostatními se poznávám za chodu.“

V církvi působíte teprve čtvrtým rokem. Čím jste se zabýval před kněžstvím?
„Předtím jsem čtyři roky pracoval v Jihlavě ve firmě s krbovými a kuchyňskými kachlovými kamny. Měl jsem na starosti obchod a vypracovával jsem návrhy na sortiment. Rozhodl jsem se však změnit svou životní cestu, nebyl jsem však zdaleka jediný, na seminář docházeli i bývalí policisté či automechanik. Někteří mají jasno už po škole, jiní se rozhodnou pro kněžství až po čtyřicítce.“

Co vás přimělo k tomu docházet na teologický seminář a nakonec se oddat službě bohu?
„Těžko se o tom mluví, protože je to hodně niterné. Prvním impulsem byly různé celostátní akce, na které jsme jako mladí jezdili. Oslovovali mě na nich promluvy kněží, kteří říkali to, co jsem v danou chvíli potřeboval slyšet. Chtěl jsem vědět o víře a o Bohu to, co vědí oni. Čím dál častěji jsem zvažoval myšlenku kněžství, ale nedával jsem to vůbec najevo. Místní farář mi pak při zmínce o tom řekl, že už to dva roky tušil.“

Jak všeobecně probíhá samotná teologická příprava na kněze?
„Samotná příprava na kněžství je poměrně dlouhá, trvá přibližně sedm let. Budoucí kněží se po dobu pěti let formují na semináři. Zároveň dochází na studia na teologickou fakultu do Olomouce pro moravské diecéze nebo do Prahy pro diecéze české. Někteří kněží si mohou dodělat postgraduál a působit jako vysokoškolští profesoři.“

Měl jste možnost za dobu svého působení ve farnosti také oddávat?
„Zatím jsem oddával jenom párkrát. Svatba je osobnější kontakt s lidmi, předchází jí přípravy – několikrát se sejdeme na faře a promluvíme si o vnímání svatby z pohledu církve. I když kněží nejsou ženatí, můžou jim nabídnout pohled zvenku a poradit jim, jak manželství utužovat. Zároveň má kněz evangelizační odpovědnost, aby zaujal i svatebčany, kteří do kostela běžně nechodí. Trendem dnešní doby je, že si lidé přejí mít svatbu v kostele, i když do něj nechodí a naopak.“

Zvažoval jste někdy, že byste se vrátil zpět do zaměstnání?
„Do kněžství jde člověk s tím, že to je služba na celý život a naplnění vnitřní touhy. Za samotou spatřuji tak trochu boží milost. Není moc času přemýšlet o tom, že bych službu opustil, musel by to být delší proces a vnitřní nahlodání obdobně jako v situaci, kdy jsem se pro kněžství rozhodl. Spíš si pokládám otázku, jak bude kněžství vypadat za pět až deset let.“

Jak nejraději trávíte volný čas na faře?
„Baví mě motorismus, sám si v případě potřeby opravím auto. Vystudoval jsem stavařinu, takže sleduji, jakým směrem se stavebnictví ubírá v nových materiálech, zdivech či zatepleních. Udržuju si přehled především o stavebnictví, motorismu, emisích a používaných technologiích. Občas si přečtu odbornou teologickou knihu, z které pak čerpám inspiraci do kázání. Někdy se zajedu podívat na Vysočinu za rodiči nebo kamarády.“

V Častolovicích jste teprve pár měsíců, měl jste možnost je už poznat?
„Byl jsem se podívat na zámku, sice ne přímo uvnitř, ale v oboře a minizoo. Procházel jsem si louky kolem splavu a směrem k lesu a navštívil jsem obchody, hlavně železářství. Zvykl jsem si tu, nejvíce přijdu do styku s lidmi na faře nebo se žáky základní školy, kde jednou týdně vyučuji náboženství. Jsem rád, že fara může fungovat i v režimu, kdy zde známí nebo lidé, kteří tráví dovolenou po farách, mohou i přespat.“

Čtenářská diskuze