DOBRUŠKA – V měsíci, kdy oslavíme sté výročí vzniku samostatného československého státu, si v Dobrušce připomenou ještě jedno stejně staré významné výročí.
Brigádní generál Miroslav Štandera na staré radnici v Dobrušce.
Foto: Pavel Štěpán
V říjnu roku 1918 se narodil brigádní generál letectva Miroslav Štandera, čestný občan Dobrušky. Na jeho počest bude v úterý 2. října na domě čp. 434 ve Svatodušské ulici slavnostně odhalena pamětní deska.
„Rozhodli jsme se v našem městě uctít památku skromného hrdiny, který se do Dobrušky vždy rád vracel. Pamětní deska z dílny rodiny Kolářských ozdobí dům ve Svatodušní ulici, v němž brigádní generál vyrůstal v období první republiky,“ uvedl dobrušský starosta Petr Lžíčař.
„Považujeme si za čest vzpomenout člověka – nositele řady československých, britských a francouzských státních vyznamenání – skromným počinem, který občanům a návštěvníkům Dobrušky bude trvale připomínat nesmazatelnou stopu, již v našem regionu letec RAF zanechal,“ dodal starosta.
Výstavu zahájí letec RAF
Ve Společenském centru – Kině 70 se uskuteční výstava Generál Štandera – 100 let československého vojenského letectva. Osobně by ji měl zahájit jeden z posledních žijících válečných letců RAF gen. mjr. Emil Boček společně s Miroslavou Vojtovou, dcerou Miroslava Štandery. Výstava mimo jiné nabídne unikátní fotografie a promítání krátkého dokumentárního filmu z rodinného archivu Štanderových, který vznikl téměř před sedmdesáti lety. V letošním roce byl tento dokument za tímto účelem zrestaurován a opatřen dobovou hudbou.
MIROSLAV SIXTA
Ze životopisu brigádního generála Miroslava Štandery
Brigádní generál Miroslav Štandera pocházel z Dobrušky, odkud v jednadvaceti letech uprchl, aby mohl bojovat proti nacismu. Přes Polsko se dostal do Francie. Na letišti v Chartres se přeškolil na francouzské letouny Bloch 152 a 7. června 1940 stál u zrodu první československé letky ve Francii. Čtyři dny nato byl sestřelen. Jeho letoun Morane MS – 406 musel po vzdušném souboji pro nedostatek paliva přistát. Štandera byl lehce zraněn a ošetřen v nemocnici.
Francie byla brzy poražena a vojáci se stáhli do Anglie. Miroslava Štanderu přijali do královského letectva. Od konce září 1940 se zaučoval na letounu Hurricane. 28. října téhož roku ho převeleli k 312. československé stíhací peruti. V době vrcholící letecké bitvy o Anglii byl hodnocen jako velmi dobrý pilot, který nejen doprovázel konvoje, ale útočil i v operacích nad obsazenou Francií.
Štandera v únoru 1944 usedl do kokpitu stíhačky Beaufighter a sloužil u elitní britské 68. noční stíhací peruti. Od června letka zajišťovala ochranu invazních vojsk při vylodění v Normandii.
Po skončení války letcovu hruď ozdobily dva Československé válečné kříže, tři medaile za chrabrost a dalších šest medailí včetně zahraničních. Ani to však nezabránilo tomu, aby se komunisté západního letce po únoru 1948 nerozhodli zatknout. „Když mě přišli zatýkat, já nebyl náhodou doma. Nečekal jsem. Než být zavřený, bylo lepší zmizet. Nebyla to žádná slast, začínat tenkrát bez ničeho. Neměl jsem s sebou ani kartáček na zuby,“ vybavoval si Štandera detaily útěku zpět do Anglie přes utečenecký tábor v Německu. Na ostrovech sloužil u RAF až do roku 1955.
Za svou službu byl vyznamenán mnoha vysokými našimi i zahraničními vojenskými vyznamenáními a v roce 2006 získal Řád Tomáše Garriqua Masaryka.
