Dmitrij Jaškin: „Doma mluvíme rusky“

DSCN3734

Přípravy na novou hokejovou sezonu v extraligových klubech už začaly, ale ne tak v zámořských týmech NHL. Neznamená to však, že by naši hráči hrající NHL zaháleli. Někteří trénují individuálně a jiní využívají mateřské kluby, z kterých se odpíchli do slavné soutěže.

PRAHA – Navíc mnoho z nich už naskočilo na led letňanské haly, kde se pravidelně dvakrát týdně scházejí přes letní prázdniny k tréninkovým „přátelským“ zápasům. V hale vítěze z Nagana 98 Františka Kučery tak můžete potkat i Dmitrije Jaškina – útočníka St. Louis Blues. Rusa s českým pasem, který hokejově vyrůstal ve Vsetíně v době jeho zlaté éry. „Na to je těžké odpovědět,“ říká na otázku, zda se cítí víc Rusem nebo Čechem DMITRIJ JAŠKIN.

Dmitriji, pocházíte z hokejové rodiny, váš otec Alexej byl oporou Vsetína v jeho nejúspěšnějším období, kdy sbíral tituly jako na běžícím pásu. Asi nebyla jiná možnost, než pokračovat v rodinné hokejové tradici, ne?

Já myslím, že to tak úplně nebylo jasný. (usmívá se) Já jsem hrál také tenis a někde ve čtrnácti jsem se rozhodoval, jestli tenis nebo hokej. No, a vybral jsem si hokej. Přece jenom jsem na hokejových trénincích strávil více času, proto padla volba na něj.

V kolika letech jste stál poprvé na bruslích?

To já přesně nevím. (směje se) Asi dva roky mi byly, ale to si už vůbec nepamatuju. Vím to jenom z vyprávění. (usmívá se)

Jako malý jste zažil zlatou éru Vsetína. Byly tam ikony jako Dopita, Patera, Čechmánek, Stavjaňa, váš otec a další, mezi kterými jste se pohyboval v kabině. Koho jste obdivoval, nebo byl váš vzor?

Tak všichni. Bylo jich tam moc za ty roky. Ať to byli Dopita, Patera, Procházka, Sršeň, pak tam byl Hudler. Prostě těch hráčů tam bylo hrozně moc. Všichni byli dobří, včetně mého otce. Vzpomínám na to hrozně rád. I teď Vsetínu fandím, sleduji každý zápas a jsme rád, že se mu povedl postup do WSM ligy.

V Čechách jste odmala. Vyrůstal jste zde. Cítíte se více Rusem nebo Čechem?

Jsem tu od osmi měsíců. Na to je těžké odpovědět. Musím se cítit jako Rus. Všechny příbuzné mám v Rusku, tady mám jen rodinu a žádnou českou krev v ní nemáme. Na druhou stranu jsem v Čechách strávil většinu života… plus mínus asi dvaadvacet třiadvacet let. Je to tak půl na půl. Jednoznačně nemůžu říct, jestli jsem Čech nebo Rus. Tak to bude vždycky.

A doma mluvíte jak?

Teď už Rusky. Dřív to bylo pro nás lehčí, myslím pro bráchu a mě. Poslouchali jsme ruštinu a odpovídali česky. Když jsem odjel do Kanady, měl jsem tam spoluhráče Rusa, tak jsme spolu mluvili rusky. Jsem rád, že ruštinu umím a můžu ji používat. Důležité je umět co nejvíce jazyků, tak proto. (usmívá se)

Babičky a dědečky máte v Rusku. Jezdíte za nimi často?

Snažíme se každý rok co nejčastěji za nimi jezdit. Tento rok se nám podařilo objet všechny příbuzné, které jsme chtěli, takže to bylo super.

Bral jste to jako dovolenou nebo jste tam i trénoval?

Ne, netrénoval. Zrovna to vyšlo na měsíc, kdy jsem měl volno, tak jsem si to užíval bez tréninku. (usmívá se) Trénovat jsem začal hned po návratu z Ruska.

Každý malý kluk, když začíná s hokejem, má sny. U vás to byla NHL?

Vůbec jsem o tom nepřemýšlel. Všichni to samozřejmě sledují, ale to šlo mimo mě. Když jsem hrál za Vsetín, tak jsem se snažil hrát co nejlépe a víc jsem neřešil. Za muže jsem ve Vsetíně nehrál, přestoupil jsem do Slavie a to byla zase úplně jiná organizace. Daleko těžší to bylo se v ní prosadit. Šel jsem postupnými krůčky. Dostal jsem se do áčka, pak se mi nedařilo, odjel jsem do Kanady, to zase bylo pro mě nové a těžké. Po roce v Kanadě jsem ani nedoufal, že bych si mohl zahrát NHL. Všechno tak nějak přišlo, bylo to všechno rychlý, spontánní a člověk o tom ani nějak nepřemýšlí.

dmitrij_jaskin_st_louis_040314

V letošní sezoně St. Louis vypadlo v druhém kole play off, když nejprve vyřadilo Minnesotu a pak vypadlo s pozdějším finalistou – Nashvillem. Jak vedení hodnotilo sezonu?

Spokojenost nepanuje nikdy. (usmívá se) Ta bude jedině po zisku Stanley Cupu. Myslím si, že to jinak byl dobý rok. Nashville byl prostě v tom play off lepší, hrál výborně a finále si zasloužil. Tam už to bylo prostě kdo z koho. Pro nás to je ponaučení do příští sezony a let. St. Louis vyměnilo hodně hráčů, hodně jich přišlo, tak uvidíme.

Velkou stopu zanechal v St. Louis Petr Čajánek. Vzpomínají tam na něho?

Jo, určitě. Když přicházíme do šatny, tak máme na zdi všechny sestavy ze všech sezon v NHL od sedmašedesátého roku. Je tam třeba ještě Libor Zábranský, těch jmen je tam spousta. Vzpomínají nejen na Petra Čajánka, ale i na Demitru a další. V St. Louis měli vždycky Čechy a Slováky rádi.

Na play off se vám vrátil Vladimír Sobotka, tak jste měl zase českého parťáka…

Konečně. (směje se) Když jsem přišel do týmu, tak tam Vláďa byl a ještě Roman Polák. Pak odešli a zůstal jsem sám. Je dobře, když tam máte krajana a můžete s ním mluvit česky. Jinak česky nemluvím, protože doma mluvím rusky. (směje se)

Zmínil jste Romana Poláka. Bývalý spoluhráč, s kterým jste se při zápase se San Jose popral. Tam už se neřeší, jestli je to krajan nebo bývalý spoluhráč…

Při play off to bylo. Neřeší se to, zvlášť v play off, ale to byl jen chvilkový moment. On mě tlačil u mantinelu, já spadnul a při tom jsem mu podrazil nohu, kterou měl operovanou a dlouho s ní marodil. Bylo to play off, kde tečou nervy. Člověk si však z takových šarvátek velkou hlavu nedělá.

Zeptám se ještě na otce. Je to velký kritik nebo se vás snaží povzbudit chválou?

Je to kritik. (usmívá se) Ale je to tak správné, protože když moc chválíte, není to dobře. Člověk, když si o sobě přečte něco hezkého, musí na to hned zapomenout a postavit se zase pevně nohama na zem. Další den se už nikdo neptá, co se mi povedlo včera. Já jsem za jeho kritiku rád. Poradí mi, pochválí, ale jeho konstruktivní kritika je tam furt, což je dobře, protože si myslím, že kritiků není nikdy dost.

V KHL jste draftovaný Novosibirskem. Vím, že je to předčasné, ale chtěl byste KHL zkusit třeba na konci kariéry?

Na to se nedá odpovědět. Třeba to někdy přijde, ale teď bych chtěl v NHL vydržet co nejdéle, protože je to nejlepší liga na světě. Nejen já, ale všichni hokejisté se touží se do ní dostat a hrát ji. Mně se to podařilo, za což jsem rád a chci si to užívat, jak dlouho to jen půjde. Na návrat do Evropy a do Ruska do KHL je pořád čas a dá se tam jít kdykoli. Zatím se tedy budu soustředit jen na NHL.

Dmitrij Jaškin (* 23. března 1993 v Omsku) je český hokejový útočník ruského původu, hrající v zámořské NHL za tým St. Louis Blues.

S hokejem začínal v týmu HC Vsetín, kde také začínal jeho starší bratr Michail i jejich otec Alexej Jaškin, když začínal v české extralize. Ve Vsetíně hrál až do sezony 2007/08, kdy po skončení ročníku odešel do týmu HC Slavia Praha, kde dohrál mládežnické kategorie a debutoval v české nejvyšší lize v sezoně 2010/11. Od sezony 2012/13 působil v zámoří, konkrétně v juniorském týmu Moncton Wildcats hrající QMJHL, kde se s 99 body stal nejlepším hráčem svého týmu a současně pátým v celé juniorské lize. Dne 3. dubna 2013 podepsal s Blues tříletý nováčkovský kontrakt a přiblížil se tak hraní v NHL. Svého prvního startu v NHL se Jaškin dočkal 16. dubna 2013 proti týmu Vancouver Canucks.

Foto: Martin Šnajdr + ČTK

Čtenářská diskuze
Tags: ,