Deska pro legionáře a četníka Arazima

V sobotu 12. listopadu byla v Hradci Králové na Náměstí 5. května odhalena na budově bývalé Četnické pátrací stanice pamětní deska Čs. legionáři a četníkovi Josefu Arazimovi.

Arazim 2ViewImage

Foto: 3x Policie ČR

KRAJ – Slavnostního aktu se účastnili zástupci Československé obce Legionářské, dále zástupci Sdružení válečných veteránů, představitelé města Hradce Králové, ředitel krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje David Fulka a další hosté.

„Po úvodních projevech a odhalení pamětní desky přiblížil životní osudy Josefa Arazima plukovník Michal Dlouhý. Na závěr přítomní uctili minutou ticha památku zesnulých příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ČR, kteří zahynuli při plnění služebních povinností,“ sdělila mluvčí policie Hana Klečalová.

Plukovník Michal Dlouhý, autor Četnických humoresek a dalších knih s četnickou tématikou, si jméno Josefa Arazima „vypůjčil“ do svých příběhů i do televizního seriálu jako Karla Arazíma.

Ve skutečnosti se nejmenoval se Karel, ale Josef, nepsal se Arazím, ale Arazim, nebyl v ruských, ale v italských legiích a nesloužil na pátračce v Brně, ale v Hradci Králové.

Arazim 1ViewImage

V legiích získal medaile

Josef Arazim (20. listopadu 1898 – 14. listopadu 1975) v mládí pracoval jako tesařský pomocník. Vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí se rozhodl pro službu v čs. četnickém sboru. Po absolvování přijímacího řízení nastoupil 1. 8. 1921 jako četník na zkoušku k zemskému četnickému velitelství v Čechách a byl zařazen jako podřízený četník na četnickou stanici Nové Hrady u Vysokého Mýta. 1. 8. 1922 byl přijat do definitivního stavu četnického sboru a povýšen do hodnosti strážmistra.

V roce 1922 také obdržel Revoluční medaili a spojeneckou Medaili vítězství a později dvě italské medaile, a to Fattiche di Guera v roce 1923 a Unita di Italia v roce 1927. Byl členem Československé obce legionářské.

V roce 1927 byl strážmistru Arazimovi na četnické stanici v Poličce přidělen služební pes airedaleteriér jménem Dereš, se kterým absolvoval 12týdenní kurz pro výcvik služebních psů. „V návaznosti na zřízení pátracích stanic, ke kterému došlo 1. ledna 1928, byl strážmistr Arazim počátkem března 1928 přemístěn se služebním psem Derešem na četnickou stanici v Hradci Králové jako vůdce služebního psa, s nímž měl být k dispozici královéhradecké pátrací stanici, na kterou byl odvelen od počátku září téhož roku. Dalším jeho služebním psem byla fena německého ovčáka Sylva. Strážmistr Arazim kromě funkce psovoda vykonával i funkci pomocného fotografa a měl na starost vedení evidence potulných cikánů a evidence lupičů pokladen.

V roce 1931 byl po deseti letech služby povýšen na štábního strážmistra. V roce 1932 obdržel spolu s kolegy z pátrací stanice pochvalné uznání zemského četnického velitele za dopadení dvou nebezpečných lupičů pokladen a jejich usvědčení,“ uvedl Michal Dlouhý.

Arazim 4ViewImage

Za války pomáhal vlastencům

V roce 1933 absolvoval podle Dlouhého Josef Arazim kurz řízení osobních automobilů a po složení zkoušek obdržel řidičské oprávnění. Postupně sloužil ve Dvoře Králové, Trenčíně a za války v Holicích.

„Z holické četnické stanice byl několikrát odkomandován – v roce 1941 na měsíc na pardubické nádraží jako velitel protisabotážních hlídek, na jaře v roce 1943 na týden do Pardubic jako velitel sběrného tábora cikánů a na podzim téhož roku na dva měsíce do Zvířetic ke službě u pracháren. Během četnické služby za okupace sabotoval nařízení a rozkazy, likvidoval udání na české lidi, pomáhal a radil postiženým osobám, napomohl k útěku několika osob hledaných gestapem, například komunistům Rudolfu Fanfulíkovi a Anně Ducháčkové,  v případě nálezu ilegálně držených zbraní je nechal zahodit do rybníka, kde byly následně nalezeny, zachránil rodinu Březinových z Dolních Ředčic před vyvražděním pro zatajování větších zásob potravin, poslouchal zahraniční rozhlas a zachránil před zatčením učitelský sbor v Holicích pro pořádání takzvaných benešovských schůzí a poslech zahraničního rozhlasu. V den svých 45. narozenin byl v roce 1943 coby italský legionář předčasně penzionován, neboť nebyl přijatelný pro protektorátní režim,“ doplnil Michal Dlouhý.

Po válce Arazim pracoval ještě u policie.

Revolučním národním výborem v Pardubicích byl pověřen prozatímním vedením četnické stanice v Albrechticích, kam nastoupil ještě 10. května a kde provedl zajištění dosavadního velitele stanice pro kolaboraci s Němci. U příležitosti výročí dne vzniku samostatného československého státu byl 26. října 1945 povýšen do hodnosti vrchního strážmistra, a to s účinností od 28. 10. 1941.

Služební poměr Arazim ukončil koncem listopadu 1955.

Čtenářská diskuze