Dana Ludvíčková: „Našla jsem protipól v Orlických horách…“

Odrazy/Obrazy Duše Dany Ludvíčkové – Pilzové, to byl název autorské výstavy uměleckých fotografií, kterou jsme mohli vidět v říjnu v Evangelickém kostele v Bohuslavicích.

BOHUSLAVICE N. M. – Dana Ludvíčková je veřejnosti známá jako pedagožka, sbormistryně a dirigentka, a tak při příležitosti její výstavy jsme jí položili otázku, která se nabízí.

Jak se stalo, že jste začala fotografovat v takovém rozsahu, že můžete pořádat výstavy? To není vaše první výstava, že?

„To byla moje šestá autorská výstava. Ale kromě toho vystavuji společně s kolegy fotografy na výstavách v Čechách a v Polsku.

První fotografie jsem dělala už v 80. letech, ale potom můj život zaplnila rodina a muzika. Fotografování přišlo v době, kdy jsem se naplno (a už dlouho) zaobírala hudbou, a začala jsem být unavená ze společenských událostí, které koncerty a festivaly provázely, z množství lidí, se kterými jsem byla neustále v kontaktu, z toho, že jsem byla středem dění… Našla jsem protipól v Orlických horách, v rodišti mého otce. Náhle jsem se ocitla v jiném zcela odlišném světě, kde jsem se mohla dobít. Samota, ticho, vnitřní klid, nekonečná krása Přírody, začala jsem se obracet k sobě… Chtěla jsem vše zachytit, abych se k tomu mohla vrátit. Další posun byly sociální sítě, kde jsem fotografie sdílela. Mnoho lidí mi děkovalo, že jim umožňuji poznávat pro ně neviditelný svět. To byl začátek.

Takže fotíte přírodu?

„Snažím se zachytit krásu kolem sebe, nemusí to být příroda. Zajímavé náměty nacházím úplně všude, v domácnosti, ve městě, v kaluži… A pozorovatel mnohdy nepozná, že ten obraz byl původně například malinový koláč nebo pivní pěna.

Kdy vás napadlo, že fotografie vystavíte?

„To až po vstupu do Klubu fotografů Nové Město nad Metují spolku Poznávání. Zde jsem se mnohé naučila. Seznámila jsem se s možnými cestami, kterými se mohu vydat. Začala jsem experimentovat, učit se fotografie upravovat na počítači atd. a následně vybírat k vystavení. Pod hlavičkou fotoklubu jsem měla první autorskou výstavu na schodech Městského úřadu v Novém Městě v roce 2019.“

Tam jste diváky překvapila pojetím výstavy…

„Moje výstavy jsou jiné tím, že kromě fotoobrazů nabízím krátké texty, které se mnou souzní a s obrazy nějak souvisejí. Tedy nabízím energii fotografie umocněnou textem.“

Jiná jste i v tom, že vystavujete pod pseudonymem. Proč?

„Protože při vstupu mezi fotografy jsem chtěla, aby mě lidé sledovali jako začínající fotografku, nikoli jako fotografující dirigentku. Chtěla jsem začít od nuly.“

Ale v Bohuslavicích jste vystavovala pod svým jménem…

„To ano. Prožila jsem zde prvních 14 let života, než jsem odešla na školy. Můj otec František Pilz zde 37 let působil jako ředitel školy. Přála jsem si, aby lidé, kteří mě jako holku znali, se na mě přišli podívat. A na výstavu samozřejmě. Měla jsem radost, že jsem dostala pozvání, a děkuji Obecnímu úřadu a především knihovnici Evě Čudové, bez nichž by se výstava neuskutečnila. Výstavu vidělo asi 120 lidí, což považuji za úspěšné.

Co nyní chystáte?

„7. prosince v 17 hodin budu mít v Městské knihovně v Novém Městě vernisáž výstavy „Společně“ s královéhradeckou fotografkou Evou Jakubcovou. Výstavu bude možno vidět v otevírací době knihovny do konce ledna. Přijďte se podívat!“

Milan Školník

 

Čtenářská diskuze