OPOČNO/HR. KRÁLOVÉ – Bývalý vynikající reprezentant Československa najezdil v průměru okolo 32 000 km ročně. Účastník mistrovství světa a Závodu míru, největšího cyklistického závodu ve východní Evropě. Výjimečně závodil i na Západě s takovými borci jako Greg Lemond nebo Bernard Hinault. Od cyklistiky Vladimír VÁVRA (64) neodešel, naopak dnes je ředitelem královéhradeckého velmi úspěšného týmu Elkov Kasper Cycling Team, který je v Čechách dlouholetou jedničkou a je úspěšný i na mezinárodním poli. Orlickému týdeníku nová sportovní osobnost Rychnovska otevřeně zodpověděla všechny otázky.
ZÁVOD MÍRU 1982. Dojezd etapy na Malšovický stadion v Hradci Králové, kde skončil Vladimír Vávra (č. 23) čtvrtý!
Gratuluji vám ke krásnému ocenění Sportovní osobnost Rychnovska roku 2022, co na to říkáte a jak se vám anketa Sportovec roku v rychnovském Pelcově divadle líbila? „Překvapilo mě, že jsem byl právě já oceněn a velice si toho vážím. Vyhlášení se mně moc líbilo.“
Máte za sebou bohatou kariéru, pojďme zavzpomínat, v kolika letech jste zjistil, že kolo bude váš koníček číslo jedna? „Na kole jsem začínal jezdit v Opočně, kde tehdy založil oddíl cyklistiky u místního Spartaku Zbyněk Urban. Jezdilo nás tehdy asi čtrnáct kluků převážně z Opočna. Pamatuji si, že jako malý kluk jsem sledoval v televizi Závod míru a fandil Honzovi Smolíkovi. Později když vyhrál Vlasta Moravec v roce 1972 celkově Závod míru, tak jsme se s ním potkali a myslím, že to byl ten moment, kdy jsem se rozhodl pro cyklistiku.“
Co byste o Vlastimilovi Moravcovi, který trénoval v Dobrušce, řekl? „Pocházel z vesnice Spy u Nového Města nad Metují. Vlasta poté chodil na průmyslovku do Dobrušky. V 70. letech byl jeden z nejznámějších sportovců v Československu. Po skončení závodní kariéry byl trenérem v Dukle Brno, kde po absolvování základní vojenské služby už zůstal.“
MORAVEC a Dobruška
Zaujalo mne, že byly dva cyklistické oddíly vedle sebe, v Opočně i Dobrušce. „Ano, v té době, kdy jsem závodil, byl cyklistický klub skoro na každém městě. Museli jsme si vyjet nominaci z krajského přeboru na Mistrovství Čech a z toho postupovalo, myslím 80 závodníků na Mistrovství ČSSR. Ze Slovenska to bylo kolem 65 závodníků.“
Zpět k Vlastimilu Moravcovi, který odešel z tohoto světa velice brzy ve věku 36 let. Nevíte, co se mu stalo? „Při návratu z tréninku, při sjezdu z Kohoutovického kopce (Brno, kousek od svého bydliště – pozn. redakce) se srazil s nákladním autem a to ho stálo život.“
ODDÍL SPARTAKU OPOČNO. Mladíček Vladimír Vávra v předposlední řadě uprostřed.
Popíšete nám vás výkonnostní růst z Opočna až do reprezentace? „Ze Spartaku Opočno jsem v mladším dorostu přestoupil do RH Hradec Králové. Ve starším dorostu jsem byl vybrán do střediska vrcholového sportu RH Plzeň, kde jsem zůstal až do konce závodní činnosti.“
Prosadit se mezi nejlepší dalo určitě hodně práce, kolik hodin jste trénoval? Kolik kilometrů denně jste ujel? „Cyklistika je hodně spravedlivý sport a bez tvrdého tréninku se neprosadíte. Já jsem tehdy trénoval, když to zjednoduším mezi 100 – 260 km denně. Každý čtvrtý den jsem měl volno nebo jsem jel 50 km volně. V průměru jsem jezdil okolo 32.000 km ročně (v kat. mužů). Nejvíc jsem měl 35000 km.“
Z Opočna do REPREZENTACE
Jak vzpomínáte na roky 1980–87, kdy jste byl členem reprezentace ČSSR v silniční cyklistice? „Na tyto roky vzpomínám rád. Každý, kdo v té době závodil, chtěl jet Závod míru. Mně se to podařilo celkem čtyřikrát. Kdo byl v přípravě na Závod míru, tak měl samozřejmě velikou výhodu v tom, že jezdil kvalitní závody po Evropě i mimo ní, měl soustředění v teple (Řecko, Kuba, Jugoslávie) a tím se dál zlepšoval. V té době, kdy se na západ dostalo hodně málo lidí, to byla pro nás taky velká motivace.“
ŘEDITEL TÝMU Elkov Kasper Vladimír Vávra udílí pokyny během závodu
Závod míru byl tehdy velmi populární, šlo o největší amatérský cyklistický závod ve východní Evropě. Vy jste v něm startoval v letech 1981–84, jakého nejlepšího výsledku jste dosáhl? „V celkovém pořadí jsem se nejlépe umístil na 8. místě a v etapě do Hradce Králové jsem skončil při dojezdu na Malšovickém stadionu čtvrtý.“
Čtvrtý ze 130 závodníků, navíc blízko domova v Hradci, to byl obrovský úspěch! Popište nám vaše pocity v cíli? „Chtěl jsem být v Hradci mezi prvními třemi závodníky a to se mně skoro podařilo. Nakonec jsem byl moc rád za 4. místo. Asi 1,5 km před cílem nám odjel ze skupiny asi 16 závodníků Holanďan a toho jsme už nedojeli.“
Na závody se vzpomíná dodnes, pamatuji si všechny české borce, ale také Olafa Ludwiga nebo Uwe Amplera z DDR, byli to pohodoví chlapi nebo primadony? „S nimi jsme se setkávali velice často i mimo závody. Každý rok jsme měli 4-5 týdenní soustředění na Kubě a oni tam jezdili také. I v době po revoluci, kdy se například Olaf Ludwig stal nejvyšším šéfem profi týmu T-Mobile, tak se vždy přišel pozdravit.“
PELCLOVO DIVADLO letos opět hostilo anketu Sportovec roku Rychnovska. Vladimír Vávra se stal sportovní osobností roku 2022. Foto – Petr Reichl
HINAULT a Lemond
Potkal jste se na závodech i s jinými hvězdami světové cyklistiky? „Samozřejmě jsme jezdili nejvíce s kluky z tehdejšího socialistického tábora. Na závodech v zahraničí jsme se ale potkávali i s ostatními. Z tehdejších hvězd jsem měl možnost závodit s Bernardem Hinaultem, Gregem Lemondem a dalšími.“
Američan Lemond vyhrál Tour de France třikrát, Francouz Hinault dokonce pětkrát (!) popovídali jste si spolu někdy? „Hinault chtěl po mě vědět, co jíme při závodě a tak jsem mu dal tenkrát tyčinku Deli a on do ní kousnul a řekl, že to je Mars (směje se). Na oplátku mi dal tubičku, ve které byl …………
CELÝ ČLÁNEK a další sportovní zprávy najdete v tištěném vydání Orlického týdeníku, který vychází : 16. – 22. 5. 2023
Přemýšlíte o předplatném? Neváhejte a volejte: 777 761 401. E-mail: redakce@orlickytydenik.cz
Podpoříte tak jediné regionální noviny na Rychnovsku - Orlický týdeník!
UPOZORNĚNÍ !!!!!!
V příštím vydání Orlického týdeníku pokračování rozhovoru se sportovní osobností Rychnovska Vladimírem Vávrou !!!
