„Chci zastavit plundrování vysychající české krajiny,“ říká Ondřej Krutílek

REGION – Nejen o evropské politice a českém venkově si Orlický týdeník popovídal s kandidátem do Evropského parlamentu Ondřejem Krutílkem (ODS).

IMG_9747

„Souhlasím, že Evropská unie se musí změnit, jinak nepřežije, a na to bychom pak doplatili všichni,“ má jasno Ondřej Krutílek.
Foto: Archiv Ondřeje Krutílka

Už za několik dní půjdeme k volbám do Evropského parlamentu. Ty se uskuteční v pátek a v sobotu 24. a 25. května a jako číslo čtyři za ODS v nich kandiduje Ondřej Krutílek. Muž s patnáctiletou zkušeností s evropskými institucemi má jasný názor nejen na to, jak by z evropské politiky mohl konečně profitovat i český venkov.

V květnových volbách kandidujete do Evropského parlamentu. Jaké profesní zkušenosti si do kandidatury přinášíte?
„Patnáct let pracuji jako analytik evropské legislativy, byl jsem asistentem v Europarlamentu, ale také ředitelem jedné neziskovky a jedné poradenské společnosti, které se zaměřovaly na evropskou politiku a dotace. Ať už jsem působil kdekoli, vždycky jsem se věnoval tomu, jak využít našeho členství v Evropské unii pro české občany, obce, města, podnikatele nebo zemědělce.“

Prostředí Evropského parlamentu vám tedy není neznámé. Prozraďte, jaké již máte s touto institucí zkušenosti?
„Během deseti let, kdy jsem pracoval jako asistent europoslance Hynka Fajmona, jsem se naučil dívat se na evropská pravidla a evropské peníze z pohledu jejich koncového uživatele. Brusel se zdá být daleko, ale to, co se tam „peče“, se nás opravdu hodně dotýká. Proto musíme usilovat o to, aby evropská pravidla nešla proti našim zájmům a abychom si za evropské peníze mohli pořídit to, co skutečně potřebujeme.“

Kandidujete do Evropského parlamentu jako nestraník na kandidátce ODS. Proč jste se rozhodl právě pro tuto stranu?
„To je jednoduché. ODS je jediná česká politická strana, která je v evropských otázkách dlouhodobě konzistentní. Váží si členství v EU a ví, že mimo ni by nám bylo hůř. A právě proto usiluje o její reformu. EU toho musí dělat méně, ale lépe.“

Vaší parketou je venkov a zemědělství. Jaké konkrétní plány byste chtěl v této oblasti uskutečnit?
„Především chci zastavit plundrování vysychající české krajiny tak, aby zase mohla začít volně dýchat. To hlavně znamená dohlédnout na to, aby pravidla společné zemědělské politiky po roce 2020 nekomplikovala situaci malým a středním zemědělcům a sedlákům, kteří na venkově skutečně žijí a pečují o dědictví svých předků. Velké agrokorporace, novodobá JZD, to nedělají.“

V této souvislosti se nelze nezeptat, jak vnímáte evropské dotace do zemědělství?
„Nejsem striktně proti nim. Ale musejí se využívat rozumně, tedy hlavně jako podpora veřejných statků. Příkladem je řešení problému zadržování vody v krajině. A to opět umí nejlépe ti menší.“

Ovlivní české zemědělství vystoupení Velké Británie z Evropské unie?
„Na vyjednávání o společné zemědělské politice se brexit projevil už v počátku, kdy se ukázalo, že do zemědělství půjde méně peněz.
Z toto vznikl tlak na takzvané zastropování, což by pro Česko bylo dobře, protože by se výrazně omezily dotace velkým podnikům. Požadavek na zastropování ale byl v zemědělském výboru Evropského parlamentu zmírněn. V současnosti se v EU řeší spíše to, jak naložit s podporou britských zemědělců, pokud to s brexitem nepůjde podle plánu. Takže čeští zemědělci se ohledně brexitu nemají čeho obávat.“

Evropská unie se v posledních letech potýká s celou řadou problémů a mluví se o různých formách její reformy. Jaký na to máte názor?
„Souhlasím, že EU se musí změnit, jinak nepřežije, a na to bychom pak doplatili všichni. Podle mě by se EU měla snažit kultivovat společný trh, nezavádět zbytečná, často obtížně vynutitelná pravidla a celkově dát větší prostor členským státům. Právě ony – ne „Brusel“ – vědí, co je pro ně nejlepší. EU by svým členům měla usnadňovat spolupráci mezi sebou, ne je všechny svazovat do jedné kazajky.“

Čtenářská diskuze