Broumovské kostely se mohou stát národní kulturní památkou

KRAJ/NÁCHODSKO – Ministerstvo kultury navrhlo vládě, aby prohlásila jedinečný soubor barokních kostelů na Broumovsku národní kulturní památkou. Žádost podal na ministerstvo Královéhradecký kraj na začátku roku.

Soubor-baroknich-kostelu-na-Broumovsku_2

Proslulí barokní architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové postavili na Broumovsku mezi lety 1719 až 1738 deset kostelů, které jsou významnými architektonickými památkami. Jednotlivě jdou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek, ale svatostánky nebyly stavěny jednotlivě. Vznikly jako ucelený soubor venkovských farních kostelů spojených obdobím vzniku, osobností zadavatele a autory návrhů.

Vedení Královéhradeckého kraje proto chce prohlásit národní kulturní památkou tento soubor jako celek a na začátku roku podalo na ministerstvo kultury žádost. Status kulturní památky přináší větší šanci získat na obnovu peníze z dotací a vlastníkovi zaručuje bezplatnou pomoc od památkářů.

„Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové patří k nejvýznamnějším představitelům vrcholného baroka u nás, díky nimž mohly vzniknout nezaměnitelné a umělecky brilantní stavby. V prosinci uplyne 270 let od smrti Kiliána Ignáce a o rok později si připomeneme 300 let od smrti jeho otce Kryštofa Dientzenhofera. Je proto nanejvýš vhodné si připomenout význam jejich díla a ocenit jejich talent tím, že vládě podáme návrh na prohlášení broumovské skupiny kostelů národní kulturní památkou,“ uvedla před časem náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Každý kostel je unikátní originál

Kostely vznikly v poměrně krátkém období první čtvrtiny 18. století, a to na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Konkrétně to jsou tyto stavby (datum výstavby a jejich autor):

-   kostel sv. Michaela Archanděla, obec Vernéřovice (1719–1721, Kryštof Dientzenhofer)

-   kostel sv. Jakuba Většího, obec Ruprechtice (1720–1723, Kryštof Dientzenhofer)

-   kostel Všech svatých, obec Heřmánkovice (1722–1726, Kilián Ignác Dientzenhofer)

-   kostel sv. Barbory, obec Otovice (1725–1727, Kryštof Dientzenhofer)

-   kostel sv. Anny, obec Vižňov (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)

-   kostel sv. Prokopa, obec Bezděkov nad Metují (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)

-   kostel sv. Václava, obec Broumov (1728–1729, Kilián Ignác Dientzenhofer)

-   kostel sv. Markéty, obec Šonov (1726–1730, Kilián Ignác Dientzenhofer)

-   kostel sv. Maří Magdalény, obec Božanov (1733–1738, Kilián Ignác Dientzenhofer)

-   kaple P. Marie Sněžné na Hvězdě, obec Hlavňov (1732–1733, Kilián Ignác Dientzenhofer)

Každý kostel je unikátní originál, který barokní stavitelé zakomponovali do krajiny Broumovska. To je ojedinělé a unikátní v kontextu kulturní krajiny v rámci republiky i celé Evropy. Tyto stavby se také výrazně liší od jiných kostelů, které se v té době běžně stavěly. Stavitelům se podařilo vytvořit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí. Svatostánky navíc vizuálně doplňují přirozené skalní útvary, které broumovskou náhorní plošinu obklopují.

Otec a syn Dientzenhoferové se také brilantně vyrovnali s požadavky zadavatele na jednoduchý typ venkovského kostela, který měl být zdobným a důstojným místem pro uctívání Boha, ale současně neměl být příliš nákladný. Náklady totiž hradily jednotlivé farnosti, opatství jim pouze zapůjčilo polovinu peněz na stavbu a poskytlo mobiliář z vyřazených kostelů. Objednané stavby přitom musely pojmout poměrně početnou populaci jednotlivých vesnic, které v té době měly i kolem 1500 obyvatel.

Čtenářská diskuze