Bohumil Ševc má bronz z mistrovství světa!

_AAA0638_web

 

Dva roky po sobě si vybojoval účast na mistrovství Evropy, kde rozhodně svým umístěním nezklamal. Letos se premiérově zúčastnil mistrovství světa a hned z toho byl bronz!

 

DOBRÉ – Kulturista Bohumil Ševc z Dobrého si plní své sny postupnými krůčky. Začínal na mistrovství Čech a přes mistrovství republiky si dvakrát vybojoval účast na mistrovství Evropy. Poprvé obsadil desáté místo a loni byl pátý. Vrchol přišel letos na podzim, když se představil na mistrovství světa ve Španělsku. „Tři roky po sobě říkám, že jsou to moje poslední závody,“ říká se smíchem ohledně své budoucnosti BOHUMIL ŠEVC.

 

Původně se mistrovství světa mělo konat v turecké Antalyi, ale kvůli pandemii a současné situaci ve světě se přesunulo do španělského města Santa Susanna, které hostilo předešlá dvě mistrovství Evropy…

Přesně tak. Potřetí za sebou jsem letěl na stejné místo, což byla trošku výhoda, že jsme už město znal. (usmívá se)

 

Musel sis účast na mistrovství světa vybojovat zase v kvalifikaci?

Ne, žádná kvalifikace se nekonala. Vytvořila se v říjnu pouze nominace.

 

Jak se tedy tvořila, podle jakého klíče?

Nominovaný může být jen ten, který je do třetího místa na mistrovství republiky, to jsem minulý rok byl. Výsledek se mi počítal, byl jsem vybraný a jel jsem na mistrovství světa. (usmívá se)

 

Jak dlouho ses na šampionát připravoval? Zasáhla ti do přípravy také pandemie?

Začal jsem v lednu a v březnu byl vyhlášený nouzový stav. Nikdo nevěděl, a neví to dodnes, jak dlouho tady vir bude, proto panovala nejistota, jestli se mistrovství bude vůbec konat. Bylo to divný. Připravuješ se na něco a nevíš, jestli přípravu neděláš nadarmo.

 

Kde ses připravoval, když byly zavřené tělocvičny a posilovny?  

U kamaráda, který má doma udělanou takovou malou posilovnu. Skromné podmínky, ale stačily mi.

 

V létě se začaly restrikce uvolňovat. Cítil jsi naději, že se mistrovství opravdu uskuteční?

Měli jsme informace, že se bude konat, ale pořád s otazníkem. Věřil jsem, že to klapne!

 

Na Evropě jsi startoval v kategorii 40-44 let a do 86 kg a 179 cm? Ve Španělsku jsi soutěžil ve stejné kategorii?

Ještě jo, je mi 43 let, takže jsme se do ní vešel. (směje se)

 

Mohl bys jít do vyšší váhové kategorie?

Mohl, ale to bych musel přibrat strašně moc a do toho se mi nechce.

 

Měli jste před šampionátem soustředění?

Mělo být, ale zase kvůli pandemii se zrušilo. Dostali jsme od svazu plány a připravovali jsme se individuálně.

 

Jaká byla tvá příprava na mistrovství světa? Kvůli změně místa mistrovství světa a nouzovému stavu jsem přišel o čtyři týdny přípravy, což je moc, ale dal jsem to! Ráno jsem jeden a půl hodiny před prací šlapal na rotopedu, odpoledne následovala stejná porce v posilovně a večer hodina znovu na rotopedu. Prostě masakr. (usmívá se)

 

Zase byla i strava asketická?

Má soutěžní váha byla 85,2 kg a teď mám už 101 kg. (směje se). Určitě byla. Moje strava v dietě se skládala jen z rýže, bílého masa, ryb, vaječných bílků a brokolice.

_AAA0557_web

 

Kolik reprezentantů do Španělska letělo?

Přesně nevím, ale myslím okolo čtyřiceti. A v mé kategorii jsme letěli dva.

 

V celém světě jsou různá omezení kvůli covidu. Jakou jste měli cestu a měli jste nějaká omezení?

Let byl docela v pohodě. Museli jsme vyplnit prohlášení, že jsme nebyli ve styku s nakaženými. Ve Španělsku jsme měli celý hotel pro sebe.

 

Chtěli po vás testy?

Vůbec! Opravdu jim stačilo jen prohlášení… A měřili nám teplotu. V hale jsme měli každý svoji kóji, abychom byli oddělení.

 

Mohli jste chodit do města?

Žádný zákazy nebyly. Jen se muselo chodit v malých skupinkách, ale obchody byly zavřené, byl tam taky lockdown, takže šlo opravdu jen o procházku. Navíc se tam nesměly nosit roušky, ale pouze respirátory. Většinou jsme byli na hotelu a soustředili se na závod.

 

Měli jste tedy volnější režim? Třeba NHL a tenisový turnaj v Ostravě byly v „bublině“. Z hotelu byli hokejisti a tenistky převáženi auty. Měli jste to podobné?

Auty nás taky převáželi do haly, ale myslím si, že jinak jsme to měli volnější.

 

Pro tebe to byla premiéra na mistrovství světa. Kolik vás bylo v tvé kategorii?

Dvanáct. Bral jsem to jako novou výzvu. Rozhodně jsem nechtěl skončit poslední. Chtěl jsem se dostat do poslední šestky, což znamenalo finále!

 

Soutěžili s tebou i soupeři, které jsi znal z Evropy?

Byli tam z loňské i letošní Evropy. Třeba první a druhý z letošního roku. Z mimoevropských států tam byl kulturisti odkud? Z USA, Guatemaly…

 

Byl znám před závody papírový favorit, který by měl útočit na titul?

Většinou to jsou ti, kteří udělali výsledek na Evropě. Z těch mimoevropských jsme nevěděli o nikom, ale na druhou stranu já se soustředím jen na sebe a soupeře neřeším. (usmívá se)

 

Dostal ses do finálové šestky… A bylo z toho třetí místo!

Naše kategorie šla na řadu jako první a já šel první na řadu, takže jsem to měl za sebou a užíval si to. Umístění byla pecka! Tajně jsem doufal, že bych mohl dobrý výsledek udělat, ale že z toho bude placka… Paráda! Porazili mě dva Španělé, oba jsem znal z mistrovství Evropy.

 

Druhý den jsi startoval ještě v párech… Páry jsou jak na Evropě, tak na mistrovství světa. Soutěžilo dvanáct párů a skončili jsme osmí. Těsně nám uniklo finále. Partnerka je z Prahy, letos získala profikartu a ve Španělsku skončila v singlu šestá.

_AAA0633_web

 

Jsi třetí na světě. Jaké ceny sis přivezl?

(směje se) Žádný peníze, ale jen pohár a těžkou medaili.

 

Je ještě nějaká soutěž nad mistrovstvím světa?

V amatérské kulturistice je tohle vrchol. Pak už jen postup k profíkům. Kdybych vyhrál mistrovství světa, dostal bych profikartu. U nich musíš absolvovat 4-5 závodů ročně, ale zase jsou za umístění peníze.

 

Podařilo se ti sehnat zase sponzory na mistrovství světa?

V dnešní těžké době to bylo těžší, ale podařilo. Chtěl bych jim poděkovat, díky nim jsem mohl na mistrovství světa odletět. Moc všem děkuji: Obec Dobré, Alpenta, www.vabal.cz – zemní práce, Mizera Trans, Požárně bezpečnostní servis Rychnov n. K., RK Trans a Labris, s.r.o. Také nesmím zapomenout na ty, jež mě podporovali, a drželi mi palce! A především pak mé přítelkyni Piďulce, že to náročné období v dietě se mnou vydržela a byla mi oporou. A taky poděkování patří mé ségře, která mi navozila kila a kila masa, brokolice a nespočet plat vajíček, jelikož jsem nechtěl kvůli pandemii courat po obchodech, abych něco nechytl. (usmívá se) Nakonec děkuji trenérovi Liboru Voborníkovi z Nového Města nad Metují. Díky moc!

 

Co máš v plánu do budoucna?

Tři roky po sobě říkám, že jsou to moje poslední závody. (směje se) Uvidíme, nikdy neříkej nikdy. Můžu se posunout ještě o dvě příčky, motivace by byla, ale hlavně beru ohled na zdraví, protože je to záhul pro tělo, nabírat a hubnout. Před závody nepiješ… Teď ale opravdu závodit nebudu: Láká mě box, koupil jsme si permici, tak budu trénovat. (usmívá se)

Foto: archív B. Ševce.

Čtenářská diskuze