Bez komisařů by se volby vůbec neuskutečnily

RYCHNOVSKO – Letošní prezidentské volby jsme sledovali s Milanem Školníkem, politologem z Katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, kterého jsme požádali o konečné zhodnocení.

Protože nás v letošním roce čekají ještě další volby, zeptali jsme se v závěru rozhovoru i na to, co bude na podzim jejich tématem.

volby1

Ilustrační foto.

Jak po týdnu zpětně hodnotíte prezidentskou volbu?
„První letošní volby doprovázely až příliš velké emoce, naštěstí po týdnu už výrazně opadly. Zájem lidí o věci veřejné je sám o sobě nesmírně pozitivní, ale vždy je třeba si být vědom určitých hranic a hlavně očekávání. Žijeme v parlamentním systému vlády, nikoli v prezidentském, jak jej známe například ze Spojených států amerických nebo ze zemí Latinské Ameriky. U nás prezident nestojí v čele exekutivy, je pouze její součástí. Hlavní roli má parlament. Na druhou stranu se v našich, českých podmínkách nedá prezidentovi upřít určitá morální autorita, vycházející hlavně z masarykovského období. V průběhu kampaně se hlavně na sociálních sítích objevovaly různé informace, co prezident může či nemůže, proč je či není důležitý a podobně. Na to je jednoduchá odpověď – stačí nahlédnout do ústavy. Samozřejmě, existují i nepsané zvyklosti nebo předchozí zkušenosti z různých situací, které ústava explicitně nezmiňuje, ale i tak je třeba vycházet hlavně z tohoto dokumentu a nenechat se ovlivnit zprostředkovanými, mnohdy i ne příliš věrohodnými informacemi. Pravdou je, že když došlo k posunu od nepřímé k přímé volbě, očekávalo se, že dojde i k posunu pravomocí. Přece jen se nyní jedná o prezidenta zvoleného v lidovém hlasování, už nikoli parlamentem. To se ale nestalo a v tom bychom mohli hledat jednu z hlavních příčin, proč prezidentská volba budí taková očekávání.“

Co říkáte na vysokou volební účast, která činila téměř 67 procent? Proč byla tak vysoká v porovnání s jinými volbami?
„Nutno podotknout, že druhé kolo volby lámalo rekordy ve volební účasti. Jednalo se o třetí nejvyšší účast v historii samostatné České republiky. Více lidí přišlo už jenom v letech 1996 a 1998, kdy se konaly volby do sněmovny. Zajímavé je srovnání například s volbami do krajských zastupitelstev. Poslední se uskutečnily v roce 2016 a k urnám dorazilo ani ne třicet pět procent voličů. Přitom na kraji se rozhoduje o nemocnicích, středních školách, pozemních komunikacích a o dalších záležitostech, které se obyvatel bezprostředně týkají. Částečně je volební účast ovlivněna médii, tedy jakému tématu věnují větší pozornost. Svou roli hraje i personalizace volby, v prezidentské volbě volíte konkrétního kandidáta, u jiných typů voleb naopak vybíráte ze seznamu politických stran a hnutí, na kterých jsou kandidáti seřazeni formou seznamu.“

Co vás nejvíc překvapilo?
„Když pominu samotný průběh kampaně, některá vyjádření kandidátů, různé mediální zprávy a tak dále, nejvíce zarážející byly dvě věci. Jednak to, že mezi kandidáty na prezidenta nebyla ani jedna žena, což mi přijde jako velká škoda, máme spoustu úspěšných a zkušených žen různých profesí, nehledě na to, že ženy tvoří většinu obyvatelstva. Druhým překvapením, možná už ne tak velkým kvůli věkové hranici, bylo to, že pouze jediný kandidát byl mladší padesáti let. Určitým paradoxem také byla absence kandidátů politických stran zastoupených v parlamentu. Jako by ti, kteří přímou volbu prosadili, nakonec od ní dali ruce pryč.“

Kdy nás čekají další volby, co přinesou?
„Na podzim budeme volit obecní zastupitelstva, ze kterých vzejdou představitelé obcí a měst. Stále diskutovanějším tématem je případná přímá volba starostů. Já si třeba myslím, že by se ve veřejném prostoru mělo vážně začít mluvit i o způsobu odměňování volebních komisařů. Odměna člena volební komise je již několik let stejná, konkrétně 1 300 korun. Když započítáte nutnou účast na informativní schůzce, osobní přípravu, dva volební dny, tak to vychází na zhruba 65 korun na hodinu. Zcela mimo logické uvažování v kontextu odměňování pak je situace, kdy se koná druhé kolo – u prezidentských a senátních voleb – a komisaři tak musí fungovat ne jeden, ale dva víkendy. Za úplně stejnou činnost, jakou dělají první dva dny voleb, si je totiž stát za ten třetí a čtvrtý den cení na pouhých 200 korun. Není proto překvapením, že pro starosty i kandidující subjekty je čím dál obtížnější najít v některých lokalitách zájemce o členství ve volebních komisích. Zvolení i nezvolení kandidáti vždy děkují voličům za to, že je voliči volili nebo že alespoň přišli k volbám. Je potřeba ale vzít na vědomí a ocenit i práci volebních komisařů, bez kterých by se volby vůbec neuskutečnily.“

Čtenářská diskuze